Greta Garbo a Ricardo Cortez ve scéně z jejího prvního amerického filmu Proud (The Torrent) z roku 1926, který z ní učinil hvězdu. | Foto: Profimedia.cz

Hollywood: Výjimečné podmínky pro výjimečnou ženu

Příjezd Grety Garbo do Hollywoodu v roce 1925 znamenal začátek jedné z nejzářivějších kariér filmové historie, byť počátky provázela nejistota a hledání. První americký snímek Torrent (1926) ji obsadil do role španělské pěvkyně a představil ji v exotizujícím obrazu, který herečka od začátku vnitřně odmítala. Přesto šlo o komerčně úspěšný titul, jenž Garbo rychle zviditelnil.

Následovala The Temptress (1926), která upevnila její hvězdný status, ale zároveň ji na čas uzamkla do stereotypu "vamp" hrdinek. Zásadní obrat přinesl film Flesh and the Devil (1926) a setkání s Johnem Gilbertem. Chemie obou na plátně i mimo něj vyvolala senzaci a studio ji naplno využilo pro propagaci. Garbo se vymanila z jednorozměrného typu a začala formovat komplexní hvězdnou personu tragické romantické ikony.

S rostoucí slávou si Garbo uvědomila vlastní hodnotu i moc. Odmítala okázalou publicitu, pečlivě střežila soukromí a práci si chránila uzavřenými placy a precizním světlem, které nejlépe modelovalo její tvář. Její zdrženlivost se ukázala jako účinná strategie: mýtus "švédské sfingy" fascinoval publikum stejně jako její výkony. Postupně si vyjednala privilegia, která byla v éře studií výjimečná - vliv na výběr látek, partnerů a režisérů i pracovní rytmus - a stala se jednou z nejmocnějších žen Hollywoodu. V prostředí, kde byly hvězdy často loutkami studiových plánů, si Garbo vynutila uměleckou i osobní autonomii.