Tvorba německy píšícího židovského spisovatele Franze Kafky, který je neodmyslitelně spjatý s pražským Starým Městem, se na českých scénách objevuje pravidelně. Vznikají stále nové adaptace jeho románů, koláže z textů nebo dopisů určených příbuzným i osudovým ženám Felici Bauerové a Mileně Jesenské. Autor, od jehož úmrtí v červnu uplyne 100 let, jako by patřil k DNA soudobého divadla, byť přímo pro jeviště nenapsal jediný text.

S Kafkou už se potýkali i Na zábradlí: roku 2012 uvedli Kabaret Kafka režisérky Daniely Špinar, přenesený z brněnské Reduty a vystavěný zejména okolo spisovatelova Dopisu otci, ještě dřív pak Popis jednoho zápasu - koláž textů, kterou s režisérem Davidem Radokem uspořádali literáti Josef Kroutvor a Radka Denemarková.

Zobrazit 10 fotografií

Nyní se ve studiovém prostoru Eliadovy knihovny objevuje velká kašírovaná postava muže v černém obleku s kloboukem a odnímatelnou hlavou. Má i svoji o mnoho menší, přívětivější dřevěnou variantu, javajku, což je druh loutky na tyčce vedené zespoda. Obě postavy účinkují v novince nazvané Franz a kavka režiséra Jiřího Jelínka a dramaturgyně Terezy Lexové, kteří jsou zároveň autory scénáře.

Bojácného budoucího spisovatele Kafku obklopují sestry Elli, Valli a Ottla, v mnohém připomínající panenky ze starých fotografií. V budoáru pořádají dýchánky. Při nich si vyprávějí všednodenní zážitky z nedalekého okolí Anenského náměstí, kde se nachází budova divadla, a fabulují o fantaskních postavách.

Jako všechny děti při svých hrách využívají přestrojení, v němž bojují proti strachům z neznámého světa dospělých. Ty provází jejich bratra Franze, obávajícího se sněhové hroudy, jež ho zavalí, nedělního výletu na zámek, pouťových labutí, které se náhle vznesou a odpinknou ho křídlem až do Ameriky, nebo brouků.

Kafkovy sestry hrají Anežka Kubátová v roli Ottly, Lucie Flemrová jako Valli a Barbora Kubátová coby Elli. | Foto: KIVA

Na pomoc v boji s fobiemi přichází sestrami smyšlená figura Kavky, jež protagonistovi uděluje radu: "Franzi, poslouchej - ty můžeš mít strach, ale strach nesmí mít tebe! Franzi, strach si musíš umět osedlat!" K čemuž jedna sestra dodává: "No jasně, Franzi, než se obávat, je vždycky lepší se radovat!"

V tom spočívá princip inscenace, nesoucí se na vlně fantazie, dětské hravosti a laskavého humoru. V jednu chvíli tu obživnou kávové lžičky a vezmou na sebe podobu sousedů z Malé Strany, vyrovnávajících se s náhlým náledím na chodnících. Jindy se herečky pomocí prostěradel proměňují v obávané sněhové hroudy Hrudolfa a Hrudmilu, na které zabere horký vzduch fénu na vlasy.

Pomyslný vrchol dýchánků představuje kávový rituál, přesněji servírování "kávky", nápoje dětem zapovězeného, a právě proto tak hypnotizujícího. Vždyť káva je nápojem dospělých, při němž diskutují o velkém světě. Dostanou ji i diváci.

Ottlu a Elli ztělesnily dvě reálné sestry, herečky Anežka s Barborou Kubátovou, kdežto Valli hraje multiinstrumentalistka Lucie Flemrová obstarávající hudební a zvukovou stopu. Dění na jevišti protkávají autorské písně, jež protagonistky zpívají a občas doprovází tancem. U klavíru, hlavní domény Flemrové, se postupně vystřídají všechny tři.

Přestože Anežka i Barbora Kubátová jsou aktuálně členkami činoherních souborů pro dospělé - první účinkuje zde, druhá v Divadle pod Palmovkou -, z minulosti mají zkušenost s dětskými projekty a prací režiséra Jelínka. I proto se s Lucií Flemrovou brilantně napojily jak na jeho poetiku, tak na nejmenší diváky v hledišti. Velice dobře na ně reagují.

Franz a kavka je určen divákům od čtyř let. Užije si jej bezesporu i dospělý, u něhož se předpokládá, že spisovatele a jeho tvorbu zná. Inscenaci může brát jako zdařilé předznamenání Kafkovy prózy - nebo jako povznášející občerstvení jinak závažných jevištních verzí jeho děl.