Miami - Gerard Damiano, režisér slavného pornofilmu Hluboké hrdlo z roku 1972, zemřel v osmdesáti letech na následky mrtvice ve svém domě na Floridě. Jeho nejznámější snímek byl ikonou jedné éry a stal se součástí popkultury, na kterou se dodnes odvolává řada umělců.
Hluboké hrdlo bylo natočeno během šesti dní za pouhých 25 tisíc dolarů, ale kvůli tomu, že šlo o první pornofilm, který se promítal i v normálních kinech po celých USA, získal obrovskou proslulost a jeho tržby byly okolo 600 milionů dolarů. Tím byl ve své době spolu s Kmotrem F. F. Coppoly zdaleka největším kasovním trhákem.
Úspěch snímku podnítil v 70. letech velkou módu pornografických filmů, která se ještě vezla na vlně sexuální revoluce. Éra hippies už skomírala, ale nastoupila komercionalizace sexu - stále ještě v uvolněné a svobodomyslné náladě, kterou teprve později překryla „továrenská výroba".
Hollywood i Nixon
Hollywoodská studia tehdy navíc procházela značnou ekonomickou krizí, protože na tradiční žánry už se přestávalo chodit. Senzace okolo Hlubokého hrdla donutila mocné producenty načas uvažovat o tom, že by začali dělat porno a nenechávali tak všechny zisky jen nezávislým amatérským filmařům.
Pojem Hluboké hrdlo navíc v Americe zdomácněl i díky tomu, že si ho jako svou přezdívku vybral tajný informační zdroj v aféře Watergate, která stála prezidenta Nixona kariéru.
Novináři Bob Woodward a Carl Bernstein z deníku The Washington Post jméno svého informátora tajili řadu let. Loni - po promlčení lhůty - se k této identitě přihlásil bývalý náměstek FBI Mark Felt.
Proslulost Hlubokého hrdla se udržovala v povědomí řadu let. Z názvu se stalo označení pro samostatný pornografický subžánr specializovaný na orální sex, vzniklo i jedno oficiální pokračování se stejnými představiteli a parazitní černošská a asijská verze.
Standardy i parodie
Film se sice stal známým kvůli otevřeně popisným sexuálním scénám, jež vyvolaly veřejné protesty po celém západním světě a zákazy promítání ve třiadvaceti státech. Nicméně unikátní - z dnešního pohledu - byl i v tom, že nabízel i vtipnou komediální zápletku a děj.
Hlavní hrdinka nemůže dosáhnout orgasmu a při lékařské prohlídce doktor zjistí, že má klitoris ukrytý hluboko v hrdle. Rozhodne se ji proto podle Freudovy psychoanalytické teorie vyléčit z orálního stádia vývoje a přesunout ji pomocí hloubkové stimulace do stádia genitálního, jež značí dospělost osobnosti.
Snímek zavedl množství klišé, která se vážou k pornografii 70. let, týkajících se především doprovodně hudby. Detailní záběry ejakulace jsou předznamenány dokumentárními záběry startující kosmické rakety; tento postup byl později parodován ve filmu Bláznivá střela.
Z pornoherečky aktivistkou
Z obou hlavních představitelů, Lindy Lovelace a Harryho Reemse, se staly hvězdy. Reems hrál za svůj život v přibližně 130 pornofilmech a do důchodu odešel až v 80. letech. Linda Lovelace naopak v příliš mnoha pornofilmech nehrála.
Záhy z byznysu odešla a stala se jednou z předním anti-pornografických aktivistek. Veřejně vyhlašovala, že k natáčení pornofilmů byla donucena násilím svým manželem a při provádění mnoha praktik (například styku s německým ovčákem) si připadala nesmírně ponížená.
Zemřela před šesti lety na následky autonehody. Hollywood se nyní rozhoduje natočit její životopis, o hlavní roli má zájem Angelina Jolie.
Sám Gerard Damiano se spíš než za utlačovatele považoval za proroka svobody a za násilnictví Lovelacina manžela či obscénnost Harryho Reemse necítil odpovědnost. Ve svých snímcích střídal komediální i dramatické zápletky.
Z jeho dalších 70´pornofilmů si popularitu získaly komediální Meatball (Masová koule), který si pohrává s frankensteinovskými motivy, symbolická Odyssea: Ultimate Trip či psychologicky laděný Devil in Miss Jones (Ďábel ve slečně Jonesové), který svým traumatizujícím úvodem se sebevraždou ve vaně připomíná některá dramata Ingmara Bergmana.
Většinu z nich měl údajně raději než Hluboké hrdlo, které nepovažoval z filmařského hlediska za nijak skvělé.
Kadeřník a umělec
Původním povoláním byl Damiano kadeřník a příležitostný herec. Jeho syn Gerard Damiano jr. o něm prohlásil: „Byl to filmař a umělec, a tak jsme o něm také uvažovali. I když jsme neměli jako malí povoleno dívat se na jeho filmy, chápali jsme ho jako tvůrce a byli jsme na něj hrdí. Otec nikdy nesnil o tom, že jeho práce přitáhne takovou pozornost."
Hluboké hrdlo mělo dokonce před třemi lety obnovenou premiéru v kinech a ve stejnou dobu vznikl i dokument o éře 70´ porna nazvaný Inside Deep Throat.
Gerard Damiano natočil svůj poslední pornofilm v roce 1994; v titulu Naked Goddess 2 hrála jeho pozdní oblíbenkyně Moana Pozziová (zakladatelka italské Strany lásky společně s Cicciolinou). Tento snímek už šel ale rovnou na video; kinosláva byla dávno pryč.
