Herec s hlubokým hlasem, tesaným obličejem a výškou 187 centimetrů měl předpoklady spíš pro to, aby uspěl jako figura ve westernech nebo dramatech. Ale nakonec mu jeho zjev vynesl slávu v komediích, kde se prosadil coby "mistr absurdních replik pronášených s kamennou tváří".
Jeho první filmovou rolí byla postava francouzského krále v operetě The Vagabond King. Už v polovině 50. let Nielsen hrál v dnes klasické sci-fi Zakázaná planeta velitele kosmické lodi, v roce 1972 ztvárnil kapitána zaoceánské lodi ve slavném katastrofickém velkofilmu Dobrodružství Poseidonu.
Jinak ale byla doménou jeho více než šedesátileté kariéry hlavně televize; na kontě měl přes 150 rolí. Objevil se několikrát v seriálech Columbo, M.A.S.H, Kung-fu nebo To je vražda, napsala. Právě na obrazovce hrál často role úspěšných a ambiciózních mužů - prý i díky kanadskému přízvuku. Už v 60. letech se objevil i v seriálu Uprchlík, který se 90. letech dočkal filmového remaku s Harrisonem Fordem, jehož pak Nielsen parodoval ve snímku Utopenec na útěku (1998).
Dvě filmové role, které Leslieho Nielsena proslavily po celém světě, ale také ho zaškatulkovaly do rolí trdel všeho druhu, přišly až v 80. letech. Nepříliš známého herce vážných rolí si vybral Jim Abrahams s Davidem a Jerrym Zuckerovými do vedlejší role doktora Rumacka v Připoutejte se, prosím! (1980).
Parodie na katastrofický žánr je dodnes řazena mezi nejlepší komediální filmy a byla i velkým finančním trhákem: rozpočet činil pouhých 3,5 milionu dolarů, ale film vydělal přes 83 milionů.
O několik let později se pak všichni čtyři sešli u seriálu Police Squad a později i filmu Bláznivá střela, kde si Nielsen střihl roli zmateného policejního detektiva, Franka Drebina - dokonalého nástupce inspektora Clouseaua. Nielsenovi v té době bylo již šedesát a do paměti diváků se nesmazatelně zapsal svými bílými vlasy.
Do parodické řady jeho filmografie pak kromě Připoutejte se, prosím! (Airplane!) a trojdílné Bláznivé střely (Naked Gun, 1988-94) patří také tituly Bláznivý exorcista (Repossessed, 1990), Drákuloviny (Dracula: Dead and Loving It, 1995), Agent WC 40 (Spy Hard, 1996), Pan Magor (Mr. Magoo, 1997), či 2001: Vesmírná prda (2001: A Space Travesty, 2000) - jež bohužel měly spíš sestupnou úroveň.
V posledních letech se stal maskotem nových, podstatně obhroublejších parodií jako Scary Movie 3-4, Suprhrdina či Stan Helsing. Jeho poslední rolí bylo cameo ve Spanish Movie (2009). Pro animovaný film The Waterman Movie stihl ještě nadabovat kreslenou postavičku.
Filmové parodie s Nielsenem (a vůbec další tvorba režisérů Abrahamse a Zuckerů - Přísně tajné, Žhavé výstřely - ale i Mela Brookse) přišly v době, kdy Hollywood zažil renesanci žánrových filmů. Neustále opakování a vylepšování schémat vedlo k tomu, že se ustanovil soubor klišé, do nichž bylo možné se trefovat. Bláznivé střely a spol. byly reakcí, důsledkem i příznakem tohoto přesycení a ustavičného recyklování.
Nielsen tvrdil, že herecký talent v něm podnítil otec, přísný šerif a příslušník kanadské jízdní policie v zapadlém kanadském městečku ležícím 200 mil od severního pólu. Ve snaze nebýt od něj často fyzicky trestán se prý naučil lhát mu do očí - což pak často dělaly jeho filmové postavy. O svém mládí ale uměl i žertovat: "Když chtěl táta někoho zatknout, musel kvůli sněhu počkat do jara."
V 17 a půl letech byl povolán jako palubní střelec; než se vydal do New Yorku studovat herectví, byl mimo jiné rozhlasovým diskžokejem. Nielsen byl celkem čtyřikrát ženatý, z třetího manželství měl dvě dcery.
"RIP Leslie Nielsen. Shirley, budeme tě postrádat," napsal na svém twitteru britský komik Russell Brand v narážce na první a možná vůbec nejslavnější Nieslenovu hlášku.
Citát spojující absurdní i jazykovou komiku pronesl Nielsen jako zmíněný dr. Rumack ve scéně, kde se baví s bývalým pilotem Tedem Strikerem, zda dokáže přistát s letadlem plným lidí po otravě jídlem.
Rumack: Can you fly this plane, and land it?
Ted Striker: Surely you can't be serious.
Rumack: I am serious… and don't call me Shirley.
