Zelenka oživil epileptického mončičáka Dostojevského

Irena Hejdová Irena Hejdová
24. 4. 2008 17:00
Karamazovi vyprávějí, že lehkomyslnost není hrdinství
Martin Myšička a Ivan Trojan ve filmu Karamazovi.
Martin Myšička a Ivan Trojan ve filmu Karamazovi. | Foto: Mateusz Skalski

Recenze - Ten rozpustilý mončičák se v novém filmu Petra Zelenky objeví až téměř v závěru. V jedné scéně poskakuje po jevišti a předvádí epileptický záchvat, který prý předcházel u F. M. Dostojevského tvorbě.

Vtipný výjev ve své bizarnosti připomene starší Zelenkovy filmy. Nový počin scenáristy Samotářů a tvůrce Knoflíkářů, Roku ďábla nebo Příběhů obyčejného šílenství ale víc charakterizují citáty na zdi továrny v Krakově, kam přijedou herci z Dejvic na divadelní festival předvést své slavné představení.

Stojí tu mimo jiné Lehkomyslnost není hrdinství - přičemž nápis na jedné a mončičák na druhé straně charakterizují poměr i póly, mezi kterými se filmoví Karamazovi pohybují. Asi není nutné zdůrazňovat, že nejsou všichni zrovna vzorní věřící, ale peklo spotřebních komedií, které vládnou českým kinům, nechávají daleko za sebou. 

Zelenka se ale trochu vymezuje i vůči svým dřívějším filmům. Pro Karamazovy zadaptoval inscenaci Dejvického divadla, kterou Lukáš Hlavica nastudoval podle dramatizace Evalda Schorma. Jeho scénář posiluje detektivní prvky předlohy, ale nerezignuje na ústřední téma, tázání se po existenci Boha a absolutní svobody.

Vypráví příběh starého zhýralce Karamazova (Ivana Trojana) a jeho synů, kteří se setkávají nad mrtvým tělem s otázkou Kdo zabil našeho otce? Byl to vážný Ivan (Igor Chmela), věřící Aljoša (Martin Myšička), prostopášník Dimitrij (David Novotný) či ďábel pokušitel Smerďakov (Radek Holub)?

Karamazovi přitom nejsou prostým zachycením skvostné inscenace a ojedinělé konstelace souboru. K příběhu touhy po bohatství a smyslnosti Zelenka přidal rámcový příběh herců, kteří vystupují z rolí, aby řešili podmínky ubytování i taktiku při svádění průvodkyně.

Režisér Petr Zelenka při natáčení v železárnách v Hrádku u Rokycan.
Režisér Petr Zelenka při natáčení v železárnách v Hrádku u Rokycan. | Foto: Mateusz Skalski

Právě tady probleskují ony zelenkovské legrácky: při jejich špičkování, v odporu postavy režiséra, že herci smrdí, protože se potí víc než normální lidé, a tak se pořád sprchují, nebo že neumějí cizí jazyky.

Odskoky do "opravdového" světa za oponou relativizují "záznam" divadelní hry, kterou herci inscenují ve staré tovární hale, ale zároveň slouží k propojení velkého tématu a tragického příběhu s dnešními smrtelníky.

Stejně jako drama jednoho z továrních dělníků a jeho těžce zraněného syna, které vyklene kýžené finále. Z pohledu diváka to může působit už příliš chtěně; jako snaha, aby do sebe všechna kolečka obřího mechanismu hladce zaklapla. I to je ale už od Knoflíkářů typickým znakem Zelenkova stylu.

Film začíná cestou na polský zájezd a hned v tomto prologu lze vysledovat další stránku Zelenkova talentu, jeho smyslu pro humor, živou situaci a vtipný dialog.

Herci tu sebeironicky vystupují sami za sebe a přisprostle vtipkují; a přestože tento princip prostupuje i děním v továrně, právě v úvodní scéně dosahuje - poněkud předčasně - svého vrcholu. Lze litovat, že Zelenka nevyhradil samostatný snímek jen "filmu o divadle ve filmu" a prostupování jednotlivých rovin. Při jeho kombinatorických schopnostech by se bylo na co těšit.

Režisér ovšem tvrdí, že Karamazovi vznikli právě proto, aby uchovali inscenaci. A to se povedlo beze zbytku. Genius loci industriálního místa nasáklého olejem a špínou tu dobře hraje a všechno ještě povyšuje skvostná kamera Alexandra Šurkaly.

"Zfilmovává" divadlo, aniž používá prázdná gesta. I díky tomu ožívá všeprostupující vášnivá atmosféra, z  níž magicky povstal strhující příběh o zločinu z nejtěžších, o jeho příčinách i následcích.

Označit v něm výkon hlavních představitelů za "herecký koncert" je klišé, protože hlavní představitelé si role užívají, ale pořád jim i slouží. Nelze ani vyzdvihnout jeden výkon; herci v Karamazových představují živoucí a vzrušující organismus, který funguje jako ty těžké stroje v tovární hale, které zkoušku souboru obklopují.

Bratři Karamazovi
Bratři Karamazovi | Foto: Mateusz Skalski

Ústřední mužskou pětici v čele s démonickým Ivanem Trojanem doplňují ženy, z nichž lze spíše než Lenku Krobotovou vyzvihnout Michaelu Badinkovou za ztvárnění cnostné Kateřiny. Snad jen výkon Romana Luknára v roli režiséra je poněkud matný.

Filmu lze trochu vyčíst přílišnou délku, i když nejspíš v zájmu toho, aby se v něm objevily všechny vrcholné okamžiky divadelní hry; a není jich málo.

Zbývá jen zodpovědět, zda Karamazovi nejsou jen (jakkoliv geniálním) divadélkem, zda obstojí jako film. Ale to je dnes pojem poněkud vágní, takže upřesněme, že obstojí jako strhující umělecký film - který výměnou za pozornost zasáhne do hloubky duše a omračuje vizuální krásou světa, ve kterém jsme všichni Karamazovi.

Karamazovi, Česká republika, Polsko 2008. Scénář a režie Petr Zelenka, kamera Alexandr Šurkala, hudba Jan A. Ap. Kaczmarek, hrají Ivan Trojan, Igor Chmela, Martin Myšička, David Novotný, Radek Holub, Lenka Krobotá, Michaela Badinková a další. 113 minut, distribuce Cinemart. Premiéra 24. dubna 2008.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Festival Malá inventura začal udílením cen České divadelní DNA

Asociace nezávislých divadel Českých republiky, režisér Jakub Čermák za inscenaci souboru Depresivní děti touží po penězích a Divadlo X10 se stali držiteli cen Česká divadelní DNA za mimořádný počin na poli nového divadla. Ocenění za dlouhodobý přínos, rozvoj a podporu nového divadla získal časopis Svět a divadlo, cenu za podporu a prezentaci české kultury v zahraničí obdržela předsedkyně občanského sdružení Tanec Praha Yvona Kreuzmannová. Předáním cen ve čtvrtek večer v pražském divadle Studio Hrdinů začal 18. ročník festivalu Malá inventura. Ten na více než 20 místech v Praze nabídne pět desítek inscenací, potrvá 10 dnů.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Irský premiér Leo Varadkar podal demisi

Irský premiér Leo Varadkar ve čtvrtek podal demisi. V čele vlády nicméně zůstane do doby, než se podaří zvolit jeho nástupce. V Irsku se na počátku února konaly předčasné parlamentní volby. Tři velké strany získaly zhruba stejný počet mandátů a cesta k vytvoření nové vlády je vzhledem k jejich vzájemné nevraživosti složitá. Kvůli rozložení sil není vyloučené ani to, že se budou konat další předčasné volby.

Poslanci takzvaného Dáilu, tedy dolní komory irského parlamentu, se ve čtvrtek sešli na ustavující schůzi. Podle očekávání se žádné ze tří velkých stran nepodařilo získat dostatek hlasů, aby byl její kandidát zvolen novým premiérem.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Tesla může vykácet část lesa na pozemku pro továrnu u Berlína, rozhodl soud

Americký výrobce elektromobilů Tesla může pokračovat v kácení lesa na pozemku nedaleko Berlína, kde chce vybudovat první továrnu v Evropě. Rozhodl o tom dnes berlínský vrchní správní soud, který zamítl stížnosti dvou ekologických organizací. Proti rozhodnutí se nelze odvolat, informovala agentura DPA.

Přípravu pozemku na výstavbu továrny v braniborské obci Grünheide, která leží několik kilometrů jihovýchodně od německé metropole, pozastavil vrchní správní soud v pondělí, aby mohl posoudit stížnosti ochránců přírody. Dnes rozhodl, že americká firma splnila všechny zákonné požadavky nutné ke kácení lesa. Před začátkem vegetačního období hodlá Tesla vykácet borovicový les na rozloze 90 hektarů.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Nové Mexiko žaluje internetovou společnost Google, firma prý sbírala osobní údaje školáků

Generální prokurátor Nového Mexika Hector Balderas zažaloval americkou internetovou společnost Google. Tvrdí, že firma v tomto státě získala osobní údaje školáků, čímž porušila jejich právo na soukromí. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Google podle Balderase využil řadu svých produktů, jako je například e-mailová služba Gmail, ke sběru informací o studentech ve věku do 13 let, a to bez souhlasu jejich rodičů.

Balderas již předloni podal podobnou žalobu na Google a několik dalších technologických podniků, ve které firmy obvinil z nezákonného sběru údajů z mobilních aplikací určených dětem. Firmy pochybení popírají, na rozhodnutí soudu se stále čeká.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 7 hodinami

Bývalý poradce prezidenta USA Trumpa byl odsouzen na 40 měsíců do vězení

Bývalý poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa byl odsouzen ke 40 měsícům vězení. Roger Stone byl loni shledán vinným v sedmi bodech obžaloby včetně lhaní Kongresu, ovlivňování svědka a maření vyšetřování. Prokuratura původně požadovala trest v rozmezí sedmi až devíti let.

Trump navržený trest kritizoval jako příliš přísný a ministr spravedlnosti William Barr doporučil nižší trest.

Podle dnešního rozsudku dostal Stone 18 měsíců za ovlivňování svědka, 12 měsíců za lhaní a 40 měsíců za maření vyšetřování. Tresty si bude odpykávat souběžně. K verdiktu patří ještě pokuta 20 tisíc dolarů (465 tisíc korun).

Trump na rozsudek reagoval sdělením, že bude případ sledovat a v určité chvíli učiní patřičné rozhodnutí. Stone má podle něj velkou šanci na "naprosté očištění".

Zdroj: ČTK
Další zprávy