Třeboň - Jeden z největších favoritů třeboňské přehlídky animovaných snímků a zároveň film, který se ostatním vymyká. To je Radio Kebrle Zdeňka Durdila, ke kterému napsali scénář absolventi FAMU Vojta Mašek a Džian Baban.
V Radiu Kebrle znovu vstupují do fiktivního světa, který vytvořili v dvou dílech komiksu Monstrkabaret Freda Brunolda (Sloni v Marienbadu a Za vším hledej doktora Ženu) i ve stejnojmenném, už zaniklém divadelním představení v Divadle Nablízko. Na ně navazují i dosud nerealizovaným scénářem Binderiana a pravidelnými kreslenými stripy v týdeníku A2 a v Exu, příloze časopisu Reflex.
Radio Kebrle je rozhlasová stanice, která terorizuje důchodce Františka Kebrleho. Prostřednictvím vysílání ho moderátor, kterým není nikdo jiný než estrádní umělec Fred Brunold v podání Roberta Nebřenského, neustále upozorňuje, že už by měl umřít.
Fred si do vysílání zve hosty, kteří svými výpověďmi překrucují jeho život a dělají z něj jedince, který si žít už ani nezaslouží. Oporou je Kebrlemu jen jeho vnuk, malý Jeník Kokeš (znáte ho z Exu?) spolu s ním také postupně odhalujeme způsob, jakým Radio Kebrle funguje.
Film je pozoruhodný i vizuálně. Jsou v něm sice herci, ale jejich akce jsou často animované. Byl natočený před blue screenem; prostředí, ve kterých se herci pohybují, jsou podle režiséra Zdeňka Durdila vyrobena z fotografií nalezených na webu a následně pospojovaných do jedné "kompaktní" reality.
Projekci na Anifestu sice poznamenaly technické problémy, ale i tak bylo podle ohlasů zřejmé, že Radio Kebrle vyčnívá nad ostatní filmy soutěže. Většina jich byla hezkých, českých, barevných, veselých, rozmarných. Kebrle je mnohem chmurnější, o to víc však utkví v paměti, i díky tématu, kterým je přehlíživý vztah společnosti ke stáří i manipulativní charakter médií.
Anifest v Třeboni se chýlí ke konci, české soutěžní filmy se promítaly ve dvou blocích. Zvláště druhý, kam patří i Kebrle, byl hvězdně obsazený - a právě z něj se asi bude rekrutovat vítěz národní soutěže, který bude znám v úterý večer.
Ve výběru byly hned dva filmy známé autorky Večerníčků Galiny Miklínové i film Kristiny Dufkové Malé pohádky. Stejně dojemná, i když střižená černým humorem a bizarním námětem byla Paní G - loutkový film Michala Žabky o celoživotní lásce jednoho muže a nafukovací panny.
Film Pavla Koutského Plastic People vyprávěl o tom, jak se lidé nechávají sjednocovat plastickými operacemi, 3D animovaný snímek Hrnečku vař byl příspěvkem Jiřího Barty, který začal právě pracovat na celovečerním loutkovém filmu Na půdě. Žabkův, Bartův a Koutského film vznikly v rámci soutěže Nové projekty animované tvorby.
