reklama
 
 

Tomáš Houška: Budeme rozdávat i granty na dobrý sex?

10. 12. 2013 8:26
Rozhovor o filmu Maturita i právu na kvalitní kulturu

Rozhovor - Tomáš Houška v devadesátých letech působil jako progresivní ředitel soukromých gymnázií. Posledních zhruba deset let se věnuje filmu, ať už jako scénárista Vorlova filmu Gympl nebo režisér a scénárista hororu Labyrint. V kinech se aktuálně objevil jeho poslední snímek Maturita (s podtitulem „crazy komedie"), kde se vrací ke školnímu tématu jako producent, režisér a scenárista.

Zajímavostí filmu je, že jeho kolegové byli téměř výhradně studenti kolem dvaceti let. S Tomášem Houškou se znám již několik let a jsme přátelé. Na Tomášovi mě vždycky nejvíce fascinovala jeho rozpolcenost, připadá mi jako fascinující ideolog pedagogiky a jeho filmům ne vždy rozumím. Tento rozhovor je tedy takovým pochopením přítele, který natočil historicky první film ohodnocený recenzentkou Mirkou Spáčilovou nula procenty.

Názory Tomáše Houšky jsou zkrátka skoro tak kontroverzní, jako můžou být názory na jeho film.

Aktuálně.cz: Založil jsi jedno z prvních soukromých gymnázií. Jak to probíhalo?

Tomáš Houška: Bylo to na začátku devadesátých let. Dneska se to jmenuje Mensa gymnázium, bylo určeno pro mimořádně nadané děti. Před tím se jmenovalo Osmileté gymnázium Buďánka. Ani jsme neměli kde začít, první rok jsme se učili v Domě dětí a mládeže. Tam jsem taky řediteloval. Je to pro mne jedno z krásných období. Byl to na začátku punk, ale hodně mne to bavilo a hodně mi to dalo.

A.cz: Napsal jsi pedagogickou knihu Škola hrou, tu jsi následně uváděl v Buďánce do praxe?

Zkusím shrnout knížku do několika vět. Pro mne to je hodně o tom, že je zcela špatně, když aktivita je na straně učitele a on přednáší, zkouší a děti jsou objektem jeho práce. Škola by měla být o tom, že děti něco dělají, něco zažívají. Učitel by měl udávat směr. Děti ho nenajdou samy. Ta knížka se jmenuje Škola hrou - není to tak, že si myslím, že by si tam měly jen hrát. Je to trochu metafora. Od Marie Terezie je škola stále stejná. Fungovala jako zdroj informací, byla místem vzdělanosti a kultury, učitel byl ten, kdo informace měl, a ty děti ne. Dneska to není pravda. V devadesátých letech jsem to tušil. Když dnes učitelé tvrdí, že děti jsou horší a horší, tak je to pro mne důkaz toho, že máme školy vymyšlené pro svět, který už neexistuje. S dětmi jsme v Buďánkách například zavedli slovní hodnocení, snažili jsme se jim říct, na co mají a na co ne. Metodika se vyvíjela postupně. Podobně i zavedení do té doby téměř neznámého projektového vyučování.

A.cz: Chtěl bys ve školství pokračovat?

Bavilo by mě mít soukromou školu, kde bych mohl svou představu rozvíjet naplno. Musel bych mít za sebou někoho, kdo to zafinancuje a bude mi věřit do té míry, že mi do toho nebude kafrat. Ale nevěřím, že by na to došlo. Druhým důvodem, proč školu nedělám, je otázka peněz. To řekne každý učitel a také se tomu většina lidí směje. Každý může být učitelem, který odejde ve dvě hodiny pryč ze školy s čistou hlavou, ale pokud chce svoji práci dělat dobře, je to pro něj časově i psychicky hodně náročné. A prázdniny pro učitele jsou spíše čtyři týdny, zvlášť u ředitele, který připravuje další školní rok. Množství práce a zodpovědnosti vůči penězům je prostě neúměrné. Já už chci žít svůj průměrný standard. Nechci uvažovat nad tím, zda budu mít o prázdninách na dovolenou. Nemám se nyní o moc lépe, ale dělám jen věci, které mne baví.

A.cz: Ještě před natáčením filmu jsi uvažoval nad tím, že k natáčení filmu použiješ mládež, která bude ve věku kolem 15 až 18 let. Ale nakonec to dopadlo trochu jinak.

Já nechtěl nikoho použít a nikoho jsem nepoužil, já jsem chtěl s mladými lidmi spolupracovat a udělal jsem to. A to je zatracený rozdíl. Oslovil jsem nějaké lidi a ti měli do toho chuť jít. Jsou to ve finále o tři roky starší, než jsem původně myslel, a zároveň mají základní profi školení. Ale podstatné je, že oni měli do toho chuť jít. Vybíral jsem lidi s odvahou a základní kompetencí něco vytvořit.

A.cz: Jak fungoval štáb složený téměř výhradně ze studentů?

Byl jsem na začátku přesvědčený, že tam potřebuji pár zkušených lidí. Měl jsem ve štábu profesionála, pomocného režiséra, se kterým jsem se po šesti dnech rozloučil, protože totálně selhal. S těmi studenty to šlo. Filmový štáb tvořili ti, co přežili a uspěli. To byli mladí lidé, kteří neměli zkušenost, ale měli chuť to udělat dobře. Postprodukci, zvuk a obraz jsem dělal u profíků. Na place to bylo úplně obráceně.

A.cz: Jak jsi k nim přistupoval?

Oboustranně byla důležitá veliká trpělivost a zaměření na cíl. Po materiální stránce to bylo strašně těžké, fakt strašně, málokdo si to umí představit a většina filmařů by z toho utekla. Všechno na hraně. Málo času. Ty lidi fakt makali, každý daleko za hranice vlastní profese. Na druhou stranu to bylo hodně o tom vydržet a dotáhnout do finále. Já si lidí, co to se mnou dodělali, hrozně moc vážím.

A.cz: Kritička Mirka Spáčilová dala Maturitě v recenzi poprvé v historii nula procent.

Spáčilovou jsem pozval na premiéru s vědomím, že to sejme. A to, že bude zajímavý, a že tomu dala nula procent, to je geniální propagace. Neumím si představit, že by Spáčilová napsala na takový film dobrou kritiku.

A.cz: Podobně se o tvém filmu vyjadřují diváci na ČSFD.

Byl jsem na několika projekcích. A lidi se bavili, smáli. To byl pro mne druh satisfakce.

A.cz: Vidíš ve filmu nějakou hodnotu? Co tím filmem říkáš?

Od začátku jsem říkal, že dělám jednoduchou komedii, jejíž cílem je zábava.

A.cz: Čemu se ty lidi smějí? Co je pro tebe nejzajímavější? Nemohl jsi použít nebezpečný humor?

Obrat „nebezpečný humor" mě vyděsil. 

A.cz: Neodpovídáš mi proto, že si myslíš, že ti něco podsouvám?

Samozřejmě že podsouváš.

A.cz: Myslím, že je regulérní se na humor zeptat. Podobně jako u Trošky. Co je legrační na tom, když se někdo kopne do zadku? Co je to nejvtipnější? Kdy se v Maturitě odehrává humor, který tě nejvíc baví?

Ty dobře víš, že tenhle humor tam není. Mě samozřejmě baví ministerstvo, protože ho dobře znám, mladší diváky hodně baví humor, který je často pubertální, ale to se v komedii pro teenagery snad čeká. Není to jen prvoplánové.

A.cz: Co je tam v druhém plánu? Když je tam ministr, tak je to prostě postavička absolutního debila, když je tam sekretářka, tak je to prostě prostitutka.

Tobě přijde, že jsem použil stereotypy a to je ode mne ošklivý. Jenže ty stereotypy jsou hodně často realita.

A.cz: Co je sdělení filmu? Že tam podvádí při maturitách a nakonec to dobře dopadne?

Maturita je hlavně zábava, není to didaktický kus, i když to ode mě asi čekáš. Ale dobře: Že je dobře neztratit kontakt s realitou, že i věci, který v rámci jedné pravdy jsou lumpárna - nabourání se do cizího serveru - můžou z pohledu jiné pravdy, která je stejně pravdivá, být prospěšné. To, o čem mluvíš, je jedna z věcí, které jsou docela zajímavé. Docela jsem čekal, že se tohle bude řešit. Neříkám, že je správné podvádět u maturit, ale že se to prostě děje. A ty, kdo u maturit podvádějí, nejsou z principu gauneři, stejně jako ti, kdo hulí trávu, nejsou žádní feťáci. A že velcí bojovníci za mravnost jsou často horší než ti „gauneři". Třeba to hackování, jak ho tam vidíme, není o lupičích, kteří by ti šli vybílit účet, ale o tom, že dotyční hledají hranice, a v důsledku jejich krádeže se ve filmu ukáže, že odhalili průšvih daleko většího řádu - což je podobné filmu i skutečnosti. O tomhle má smysl se bavit. Neříkám, že je to všechno dobře. Ale že má smysl se o tom bavit. A hraní si na svatoušky, kteří jednají vždycky čestně a zlobivé děti musí být spravedlivě potrestány, to mě nebaví.

A.cz: Kdybys to považoval za problém, tak je pro mne nepochopitelné, že to probíhá jako humorné, ale když si tady prdnu, tak nám tu bude teplo, podobný vtip jsi tam taky použil. Nemusí to dílo přinášet nějakou tu základní hodnotu? Ostatní postavy jsou přepálené, přehnané, ale děti jsou spíše jen zkažené.

Maturanti ale nejsou zkažení, oni jsou docela obyčejní! Nejsou to Rychlé šípy. V Gymplu si writeři mysleli, že jsem jejich nepřítel, a dospělí mi spílali, že nadržuji vandalům.

A.cz: Gympl je sice absurdně postaven - učitelé jsou absurdní, ale studenti jsou temně sví, vzal jsi pro mne ten Gympl, ale zploštil jsi ty postavy, udělal z nich karikatury. V Gymplu si děti zažívají i temnější důsledky vlastního chování. To v Maturitě není. Proč?

Gympl jsem chtěl ještě daleko temnější. Jenže teď jsem chtěl natočit hravou komedii, možná trochu sitcomovou, se spoustou absurdních a přepálených motivů, se záměrně klipovitým střihem, ale fakt ne sociální drama.

A.cz: Viděl jsi Kameňák?

Jenom část.

A.cz: V čem máš pocit, že je jiný? Je to dobrá zábava? Je správně, že vznikl?

Jo. Spoustu lidí naseru. Nejsem divák Troškových filmů, ale Troška oslovuje své publikum. Není to pro tebe ani pro mne. Nebo ty bys to chtěl zakázat, nejraději vyhláškou? Nechat komisi rozhodnout, co se smí točit a co kazí dobré mravy? Chápeš to? My dva se na tom shodneme, že není pro nás a my to vnímáme jako sračku, ale nemáme právo, absolutní právo tvrdit, že je Kameňák špatný sám o sobě, v jakési absolutní hodnotě. Troškovi diváci by stejně vyfuckovali Lynche nebo Kurosawu.

A.cz: Proč jsi natočil Maturitu?

Šel jsem točit jednoduchou přímočarou komedii, hravou, švihlou, nekorektní, prostě si pohrát se vzpomínkami ze svého učitelování.

A.cz: Vím, že to bylo s financováním snímku dost složité. Proč jsi nevyužil státní granty a fondy?

Obecně si myslím, že granty jsou zlo. Cesta crowdfoundingu je eticky nejčistší. Kvůli grantům nutíme lidi, aby skrze ně platili něco, co třeba podporovat nechtějí. Je to tak, bez grantu a České televize se točí špatně. Za státní peníze je to prima.

A.cz: Nebavíme se o provedení, ale samotná myšlenka grantu, díky němuž se podpoří něco zásadního, je přeci správná. A to dobré často není líbivé, narušuje, může jít proti vkusu a těžko se to zaplatí bez státní podpory...

Myšlenka, že stát vezme skrz daně lidem peníze a komise je rozdělí tak, jak se rozhodnou úředníci, je od základu špatná a nemravná. A štve mě to daleko víc, než že maturanti chlastaj, hulej a hackujou cizí servery. Nech to na lidech, do čeho vrazí vlastní prachy. Nechtěj jim to určovat přes granty. V průběhu filmu jsem potkal lidi a řekl jsem jim o peníze, že jsem v průšvihu, a oni mi třeba pomohli, a to kolikrát opravdu velkou sumou. A pochopil jsem, že kdybych točil něco opravdu mimo mainstream, možná by se mi shánělo snáz. Film se zaplatí těžko, ale to není důvod, aby se do toho montoval stát. Sponzorem nemá být stát a dávat cizí peníze. Mají to být ti, kdo je vydělali, aby je pak mohli použít, ať formou sponzoringu nebo například crowdfoundingu, kde lidé dávají peníze po malých částkách.

A.cz: Co školství - stát nemá podporovat školy a vzdělání? Je to z podobného soudku, kultura a školství jsou pro mne podobně důležitá hodnota.

Nemyslím si, že musí existovat státní školy. Stát má být něco jako rozhodčí. Ten, kdo vytyčuje mantinely. Ne ten, kdo hraje.

A.cz: Ty nevěříš na kulturní hodnoty. Jsou potřeba? Ta instituce má tu možnost být nadosobní, ale zároveň pro lidi.

Ale kulturní hodnoty má každý svoje. Stát není od toho, aby určoval, co jsou kulturní hodnoty. Stát má lidem udělat prostor pro to, aby si mohli hledat, co sami chtějí.

A.cz: Nemáme právo na kvalitní kulturu?

Od čeho to vyvozujeme? Dneska je ten obrat práva na cokoli zaklínadlo, ze kterého jde strach, protože způsobí jen a jedině vyšší přerozdělení, větší vliv státu, ve finále tě dovede k dokonalýmu a čistýmu socialismu.

A.cz: Vyspělá kultura znamená vyspělý národ a ten často díky státu podporuje kvalitní kulturu.

Ale čerta! V tom případě máme taky právo na sex. Ať mi ho stát kouká zařídit. Dobrou kulturu a dobrý sex. Budeme na to rozdávat granty.

A.cz: Nebavme se o požitcích. Nemůžeš se spolehnout, že dobří lidé vezmou dobré peníze a rovnou podpoří dobré projekty. Už nyní vidíme, že to hodnotné nevydrží bez podpory.

To není pravda. Kulturní hodnota je pojem strašně nebezpečnej! On vyjadřuje jinými slovy, že to je hodnota, která odpovídá tvému žebříčku. Podporovat „dobrou kulturu" znamená podporovat to, co ty, nebo nějaká komise, určí za kvalitní kulturu. Ale jak jste našli tu aroganci to rozhodovat? Lidi si to nesměj rozhodnout sami, rozhodne to za ně komise?

autor: Filip Kršiak | 10. 12. 2013 8:26

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama