Recenze - Terkel je dánský puberťák a film o něm taky. Nejlíp si s ním rozumí další teenageři, kteří ho ovšem mají až do patnácti zakázaný. Naschvál mluví sprostě, ale když to s ním vydržíte, docela se pobavíte a uvědomíte si i něco o sobě a dnešním světě. Je příznačné, že do kin tuhle zprávu podává malá kinematografie a animovaný film.
Terkel, obyčejný kluk s rovnátky, vyrůstá v poněkud nestandardní rodině. S matkou kuřačkou, otcem v tygřích tangách, který pro něj nemá jinou odpověď než věčné NE, a sestřičkou, která je věčnou obětí svého okolí jako Kenny ze spřízněného South Parku.
Ani ve škole to není příliš utěšené. Terkel se stává terčem šikany dvou přihlouplých spolužáků, kdosi mu posílá tajemné a výhrůžné vzkazy, do školy navíc nastoupil nový a dost divný suplující učitel Gunnar. Až na výpravě, kterou třída pod jeho vedením podnikne za mloky, se Terkel konečně tajemnému nepříteli v hororovém konci postaví tváří v tvář.
Humor je tu drsný, ztřeštěný a skoro bez limitů. To ho nejvíc sbližuje s populárními kreslenými seriály South Park či Simpsonovi; ale kde by Bart řekl jen "do pytle", Terkel bez problémů řekne "prdel" - případně ještě méně publikovatelné výrazy.
Většina filmů se tváří, že vulgární výrazy neexistují. Terkel jde opačnou cestou a servíruje divákům jednu vulgární lahůdku za druhou. Nesvatouškuje a zprostředkovává autentickou mluvu (nejen) mladé generace.
Na jazyku film stojí a na rozdíl od řady animovaných filmů se taky u Terkela povedl dabing. Stejně jako předloha si nebere servítky a jako dabéry obsadil řadu zdatných hlasů. Kraluje jim Marek Eben jako Gunnar, dobré party odvedli Vojta Kotek, Roman Říčař i Zdeněk Izer.
Tvůrci bodují i v hudebních výstupech, které prokládají děj - v hiphopovém čísle na chvíli zdrsnělého Terkela, v country odrhovačce jeho sadistického strýce i ve vulgární milostné písni Jasona a Johany. Skvostná je Markem Ebenem nazpívaná Gunnarova výchovná píseň o ubohém thajském chlapci, který si na čichání lepidla vydělává lovením perel a prostitucí v náručí německých pedofilů.
Legraci si Terkel dělá i ze zapálených ekologů, jejichž králem je nepochybně právě Gunnar: s hlasem Marka Ebena, africkou vačicí za krkem a vášní pro nebohé pavoučky, mloky skvrnité i ubohé sirotky.
Se South Parkem spojuje Terkela kromě suché ironie a politické nekorektnosti i záměrně naivní animace: postavičky se vzdávají realističnosti na úkor houpavé chůze na křivých nožkách, vyzubených obličejů a poletujícího obočí. Ale hlavní spojnicí je totální neúcta.
Terkel je stejně krutý jako umí být děti a mluví stejně vulgárně jako dnešní teenageři; je jim blízko a může s nimi řešit i témata, jako je neporozumění s rodiči nebo šikana.
Pravda, někdy už ty neustálé provokace nemusí působit jako "kritika společnosti" - ostatně nejsou tu žádné odkazy na popkulturu, média ani politiku jako v jeho amerických vzorech. Terkel je zahleděný do sebe stejně jako teenageři a občas to působí samoúčelně, prvoplánově, cynicky a bez slitování.
Některé ohlasy v tom vidí scenáristickou nemohoucnost, ale stejně tak je to více než dobrý obraz dnešní doby.
Terkel má problém (Terkel in Trouble), Dánsko 2004, scénář Mette Heeno, režie Stefan Fjeldmark, předloha Anders Matthensen, v českém znění hrají Vojta Kotek, Filip Švarc, Zdeněk Izer, Roman Říčař, Marek Eben, Jan Maxián, Michal Kozelka a další. 75 minut, distribuce Falcon.
