Protože je zároveň členem Dejvického divadla, Ivanu Trojanovi nezbývalo než po náročném denním natáčení ještě jít večer hrát do divadla, jak popisuje.
"V neposlední řadě jsem pracoval s úžasnou, ale velice náročnou režisérkou, která by mě nepustila do věcí, o kterých by se jí zdálo, že je ode mne už viděla. Měla tendenci mě trošku vyhazovat z komfortní zóny," říká.
Světová premiéra nového snímku uznávané polské režisérky Agnieszky Hollandové se uskuteční na filmovém festivalu Berlinale tento čtvrtek. Šarlatán bude uveden v nesoutěžní sekci Special Gala.
"Nakonec do Berlína na premiéru pojedu. Dokonce jsme kvůli tomu museli přesunout jedno představení, za což se divákům omlouvám, ale přece jenom je to jeden z nejlepších světových festivalů a myslím, že svým způsobem se jedná o reprezentaci České republiky," vysvětluje Trojan. Česká kina začnou Šarlatána promítat 26. března.
S režisérkou, na amerického Oscara třikrát nominovanou držitelkou Českého lva i berlínského Stříbrného medvěda, již Trojan spolupracoval na třídílném projektu Hořící keř. Tehdy se však jednalo z velké části o hereckou improvizaci, kdežto práce na Šarlatánovi byla jiná.
"Tím, že jsem věděl, jak je jeho příběh ve své struktuře vyprávěn na přeskáčku a prostředí se často mění, bylo nutné, abych v tom měl jasno. Tentokrát jsem potřeboval daleko větší dialog s Agnieszkou. U něj jsem taky pochopil, že není úplně zastáncem velkých a hlubokých příprav. Cítil jsem, že by byla radši, kdybych se na určité věci třeba neptal a pracoval s tím, že to na place nějak vyplyne," říká Trojan.
Scénář napsal Marek Epstein a inspiroval se skutečným příběhem léčitele Jana Mikoláška. Toho kvůli nezvyklým schopnostem navštěvovaly tisíce lidí různých společenských vrstev včetně tehdejších celebrit, jako byla manželka Karla Čapka herečka Olga Scheinpflugová, malíř Max Švabinský nebo druhý komunistický prezident Antonín Zápotocký.
Právě po Zápotockého smrti v roce 1957 byl Mikolášek ve vykonstruovaném procesu odsouzen. "Scénář považuji za Markův nejlepší. A to už jsem nejméně v pěti nebo šesti jeho věcech hrál," konstatuje Ivan Trojan.
Ve filmu se sešel se svým synem Josefem Trojanem, který hraje léčitele Mikoláška v mladším období jeho života. Kromě toho se před kamerou objeví i další Trojanův syn František.
"I když se s Josefem na plátně nepotkáme, jsme partneři, a to je velice důležité. Čím víc jsme se blížili k natáčení, tím víc nás to nutilo k tomu, abychom si spolu sedli a povídali si o tom, co nás, a tedy naši postavu, bude spojovat. Jen jednou jsem viděl synovo natáčení a byl velice dobrý. Dokonce jsem viděl nějaký jeho pohyb a řekl jsem si: prokristapána, to jsem já," popisuje Ivan Trojan.
Svou vizáží musel obsáhnout více než čtyřicet let. Část role odehrál jako sedmdesátiletý člověk. "Každý den jsme začínali velmi brzy a mě ještě čekaly dvě a půl hodiny v maskérně. Za celou tu dobu natáčení před kamerou jsem nebyl nikdy jako já ve své podobě," líčí.
"Bylo velice důležité, aby moje maska byla dokonalá, a věděl jsem, že dle mého názoru existují u nás jenom dva maskéři, kteří tohle dokážou. A ten jeden naštěstí svolil. Je to Renda Stejskal a opravdu nám velice pomohl. Sama Agnieszka mu po posledním natáčecím dnu moc děkovala," dodává Ivan Trojan.