reklama
 
 

Recenze: Panda zase předvádí poctivé kulturní kung-fu

8. 6. 2011 21:00
Povedené pokračování opakuje lépe tentýž koncept

Recenze - Můžeme začít i skončit u toho, že Kung Fu Panda 2 je velmi dobrý film pro děti, který neurazí teenagery ani dospělé. Tyto čistě uživatelské věty chtějí slyšet lidé, kteří recenze chápou jako spotřební testy, či dokonce jakýsi odvozený druh reklamy. Problém s mnoha animovanými snímky pro celou rodinu (ale nejen s nimi) je v tom, že z recenzentů opravdu dělají jen testery, kteří si odškrtávají povinné kolonky - kvalita grafiky, srozumitelnost příběhu, poměr zábavnosti a výchovnosti, přítomnost prvků pro dospělejší a zasvěcenější…

A Kung Fu Panda vychází ve všech ohledech jako víc než vyhovující. Grafika je nesmírně jemná a detailní, kdy vidíte každý chloupek heboučké srsti, 3D formát skvěle využitý (scény plné jízd prostorem, náletů z výšky a pádů), tempo nekolísá a stále se tu něco děje, motivace hrdinů jsou jasně čitelné, film je vtipný, akční i dojemný na správných místech, vštěpuje nám pozitivní hodnoty a tak vůbec.

Český dabing se sice nemůže rovnat anglickému originálu (kde účinkují hvězdy jako Jack Black, Angelina Jolie, Dustin Hoffman, Gary Oldman, Seth Rogen, Lucy Liu, Jackie Chan či Jean-Claude Van Damme), ale hlasové obsazení i  nasazení mu odpovídá. Lze se jen domýšlet, že čeští dabéři na rozdíl od těch amerických nedělali za mikrofonem také kung-fu pohyby.

Co chtít od aut i od animáků

Animované filmy zkrátka kvůli dlouhému procesu výroby (kungfupandí dvojka se dělala tři roky v týmu tří set lidí), kdy se vychytávají nejmenší chybičky, působí spíše jako automobily, jež mají dokonalý design, nasednete do nich a užíváte si jízdní vlastnosti. Všichni vědí, co chtějí od aut i od animáků. (Tuto větu jsem si pravděpodobně měl ušetřit na recenzi pixarovky Auta 2, ale co už.)

A právě proto je těžké dostat do animovaného snímku nějakou kreativitu, i když se tvůrci dušují, že se „na place" neustále improvizuje a provádí kolektivní brainstormingy.  Jakási zaoblená dokonalost, která splývá až jistou umělostí, se stává i jistou nevýhodou - výsledkem jsou filmy, které můžete jen konzumovat předem nadiktovaným způsobem a nemůžete k nim nic říct.

Rozlišovat se mezi nimi samozřejmě dá. Některé z těchto produktů se skládají více z nápodob jiných, převážně hraných filmů, a to převážně formou parodie. Mnohé natahují stopáž tím, že prošpikovávají děj hudebními čísly.

Kung Fu Panda není parodií na kung-fu filmy, ale poctou tomuto žánru. A nezazní v něm žádná výplňová písnička. Na obou dílech Pandy přitahuje to, že předvádí soběstačný, do sebe uzavřený svět starobylé Číny, kde pouze místo lidí žijí zvířata a každé bojuje svým stylem.

Tedy přesněji: jen určitým zvířatům je vyhrazeno provádět kung-fu, právě kvůli určité exotičnosti nebo anomálii.  Zástupy podřízených dělníků tvoří hlavně prasátka a kachny.  Zvířata určená v Číně k tomu, aby skončila na talíři, se tu sama stávají strávníky či připravovači nudlí, knedlíčků a polévek (maso se tu nejí, čímž se snímek elegantně vyhýbá tématu kanibalismu).

Nezasvěcenému pozorovateli by se zdálo, že i vegetariánská panda bude patřit k  mírumilovným a zároveň podřízeným tvorům - v čínské tradici je ovšem panda tvor vážený, nikoli podřadný. Právě okolo tloušťky a neohrabanosti hlavního hrdiny Poa se také točí většina komiky.

Horší protivník

Druhý díl, kdy už má Po za sebou tuhý výcvik a osvědčil své mistrovství v náročném souboji, se tak stává trochu nesoudržný.  Hrdina v některých ohledech a v různých chvílích projevuje mimořádnou zdatnost, jindy je naopak za chcípáka, nešiku a otloukánka. Děj pak líčí jeho cestu k „vnitřnímu klidu" - schopnosti ovládnout svou energii, případně využít a proměnit energii protivníka ve vlastní výhodu.

Po tentokrát musí čelit mnohem horšímu protivníkovi než minule. Nejde pouze o fyzický střet, kdy si zákeřný páv Shen pomáhá kromě kung-fu i obřím dělem, ale i o psychologické trauma - právě Shen může odhalit Poovi jeho minulost a původ.  Pokud to nevíte od minule, Poa vychovává jako náhradní otec pan kachna. Sám Shen přitom není padouch s neproniknutelným krunýřem, ale skrývají se v něm různě zranitelné vrstvy.

V Kung Fu Pandě 2 se mísí mnoho vlivů, stylů a tradicí. Od stylů kung-fu, přes animační styly (dominantní část snímku je ve 3D, ale flashbacky Poova dětství jsou pojaty pomocí tradiční ruční animace inspirované japonskými manga comicsy) až po celé kulturní okruhy. Zjevně tu spolu svádí souboj nejen různé postavy, ale i Východ a Západ. Při zjednodušeném vidění světa si snadno najdete cíl kritiky, že Hollywood znásilňuje tradiční čínské příběhy a starobylou kulturu (jak to už ostatně řekli někteří tamní umělci).

Skutečnost je ale komplikovanější a něco o ní vypovídá i to, že se Kung Fu Panda 2 stala nejúspěšnějším animovaným filmem překvapivě - v Indii. Ostatně na obraz pand neexistuje žádný silný čínský monopol.

Kdo tedy stojí za podobou celého díla a jak se v něm míchají různé přístupy?  Režisérka Jennifer Yuh pochází z Jižní Koreje a začínala u romantických disneyovek.  Producenti a scenáristé Glenn Berger a Jonathan Aibel mají za sebou kromě obou Pand i výtečný animák Monstra versus Vetřelci (jenž je zase důslednou poctou béčkovým sci-fi z 50. let) a také satirický seriál Tatík Hill. Portfolio jim kazí pouze série Chipmunkové o zpívajících hlodavcích s heliovými hlásky. Výrazně k výtvarnému řešení snímku i struktuře charakterů přispěl režisér a výkonný producent Guillermo del Toro.

Žádné zásadní chyby

V Číně se tedy proti Kung Fu Pandě zvedla vlna protestů, ale je za ní třeba vidět více motivů. Kromě obvinění „z komerční invaze" za ní stojí i obyčejné konkurenční zájmy. V červenci totiž má mít premiéru první velký čínský 3D animovaný kung-fu film Legenda o králíkovi a bohužel se zdá, že kvalita animace i nápaditost příběhu jsou daleko v závěsu za Pandou.

Jak ale poukazují zasvěcení komentátoři, problém je i na straně čínských výtvarníků, kteří nemají dost fantazie - v Číně by nikoho nenapadlo udělat z Pandy nemotorného odmlouvačného tlouštíka a vymyslet mu jako otce kachnu. Přitom nejde o znesvěcení, pouze čínští animátoři pracující továrenským způsobem v sobě nemají vypěstovanou kreativitu v přemýšlení „co by, kdyby". 

I továrenský a týmový způsob výroby v Americe má tedy jinou podobu a míru vnitřní svobody než v Číně. Americká Kung Fu Panda je také méně výchovná a méně dbá na morální poselství v poměru k zábavě, než je zvykem u čínských animovaných filmů; ale zároveň ani kulturní experti nenašli na Pandě zásadní chyby týkající se prezentace čínské kultury. Snímek „shazuje" sám sebe maximálně tím, že otylého medvídka využívá k prodeji dětských menu řetězec McDonald´s.

Ale to už jsou spíš vnější omezení - touha prodat publiku film tak, aby se stal součástí jejich každodenního konzumního života. Samo vyprávění ke konzumerismu nevede, naopak nabádá k pokoře a střídmosti.

Oproti prvnímu dílu se ovšem zdá, že dvojka přece jen více sází na 3D formát (přičemž tato sázka moc nevyšla, protože jen 45 procent dosavadních amerických tržeb pochází z 3D kin a cílem bylo tak 70-80 procent). 3D formátu odpovídají i záběry pádů do hloubky, kdy kungfuznalá zvířátka vyloženě popírají zákony gravitace; chvílemi také opojení trojrozměrností obrazu znesnadňuje sledování bitek (tady se zdá, že zmiňovaná Legenda o králíkovi bude přehlednější). Viditelná je i snaha, aby akční scény mohly být snadno proměněny v level počítačové hry - zvláště sekvence jízdy na vozíku zaplněnými ulicemi Pekingu má v sobě nádech „sbírejme bonusy a vyhýbejme se překážkám".

Ale přese všechny atrakce, jež navíc nepůsobí lacině, jádro filmu tvoří příběh o nalezení sebe sama. Je to jistě jedno z nejomletějších klišé akčních i animovaných filmů. Avšak v Kung Fu Pandě je akce brána tak vážně, že ono klišé ze sebe setřásá nános banality a děti všeho věku i s dospělými můžou být na konci napjatí a emocionálně vyčerpaní i odměnění.

Odloupněte z Pandy mcdonaldovou slupku, potlačte obranné mechanismy vůči Číně (která dnes svoje tradice sama různě zneužívá) a objevíte starosvětsky poctivou pohádku, která ční vysoko nad upištěnými nesmysly Zdeňka Trošky a podobných tvůrců, kteří mají scestné představy, co mají děti skutečně rády.

Kung Fu Panda 2
Kung Fu Panda 2
Žánr: Akční, Animovaný, Komedie, Rodinný
Režie: Jennifer Yuh
Obsazení: Jack Black, Angelina Jolie, Seth Rogen, Dustin Hoffman, Lucy Liu, James Hong, David Cross, Michelle Yeoh, Jean-Claude Van Damme, Victor Garber, Gary Oldman, James Woods, Jackie Chan, Danny R. McBride ad.
Délka: 91 minut
Premiéra ČR: 02.06.2011

autor: Kamil Fila | 8. 6. 2011 21:00

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama