Recenze - Děti s emo sklony už mají v českých kinech své modly v upírském romantickém filmu Stmívání, teď přišli na řadu jejich diskofilněji zaměření vrstevníci.
V éře, kdy na zákazníky pomrkávají marketingové promyšlené produkty ze všech výloh, není nic zvláštního na tom, že i filmy se šijí publiku přesně na míru.
Otázkou ale je, jestli právě Muzikál ze střední 3, který právě přichází do českých kin, není už trochu přes míru. Tváří v tvář tomuto opusu se dere otázka: Jsou (pre)pubertální děti vážně tak hloupé, nebo jsou tak hloupí ti, kdo pro ně filmy natáčejí?
- Stmívání: Emo mohou radostně plakat, přichází Stmívání
- Fenomén: Pomádu střídají Ken a Barbie ze střední klášterní
- 4. díl: Muzikál ze střední bude mít i romantický čtvrťák
Muzikál ze střední 3 je prvním celovečerním tvarem, který vzešel z původně televizní série. Jejími hrdiny jsou rozjásaní a barevní mladí, kteří útrapami středoškolského studia proplouvají s pomocí muzikálů, jež nacvičují na školní půdě.
Ústřední dvojicí série je oživlé barbínovské duo Troy a Gabriella - on fešný a pohybově nadaný sportovec, ona krásná, zároveň i dobrácká a chytrá zpěvačka.
V nejnovějším pokračování hudební adaptace časopisů pro teenagerky vstupují do posledního, maturitního ročníku.
Konflikt je tak nasnadě: zatímco Troy hodlá pokračovat na místní vysokou školu, kde pro něj drží místo ve sportovním týmu, ambiciozní Gabriella míří na prestižní uviverzitu. Mladou lásku tak ohrožuje blížící se rozloučení; co si jen počnou?
Naštěstí jim poslední společné chvilky zpříjemňuje opět secvičovaný muzikál. V něm mají významné role i jejich spolužáci známí z předdchozích filmů - místní obdoba Paris Hilton, mondénní Sharpay, její zjemnělý bratr Ryan i milenecká dvojice Taylor a Chad cílící na černošské pubescenty.
Z hrdinů sálá jásavý cukrkandlový optimismus jako vystřižený ze socrealistických filmů. Těm se Muzikál ze střední podobá i v tom, jak cudní jsou jeho hrdinové a jak síla jejich kolektivu, v němž nacvičují už třetí školní muzikál, stmelí jejich řady i je samé. To vše nikoliv ve jménu ideologie, ale ve jménu marketingové strategie.
Ta ovšem velí zároveň příliš si nepohněvat prudérní americké rodiče. Ve filmech typu Muzikálu ze střední tak dochází k zajímavému, ba až perverznímu paradoxu: jejich hrdinové jsou sexy, vyzývavě špulí rty, vrhají na sebe nyvé pohledy, zároveň se ale štítí tělesnosti a vrcholem intimity je mezi nimi polibek vlepený v rychlosti na sevřená ústa až s blížícím se koncem filmu.
Vyjdeme-li z toho, že Troy a Gabriella spolu už chodí tři roky, je to úctyhodný výkon zdrženlivosti - tím spíše, že americká média zároveň plní informace o tom, jak blízcí jsou si představitelé obou hrdinů v reálném životě.
Prostinká tupost velí z obdobných filmů vypreparovat jakékoliv náznaky skutečných konfliktů a reálného života, při kterých by mohl zhořknout popcorn v ústech.
Idyla soužití Troye a Gabrielly je tak narušována jen v mezích možností a největším problémem tu bývá, kdo s kým půjde na maturitní ples, kdo ještě nemá hotové úkoly a proboha - už zvoní!
A tak se tu především tančí a zpívá, aby bylo veselo a aby něžné pubertální duše odcházely z kina posílené optimismem. Mohou se zároveň dojmout nad tím, jak krásný a nekomplikovaný vztah spolu Troy a Gabriella mají a závidět jejich představitelům jejich krásu, úspěch a mládí.
Další rozměr dodává snímku úděsný český dabing, který z už tak jalového Zaca Efrona učinil nemužného kastráta a z Vanessy Hudgens infantilní Gedžitku. K ňadrům a rozkrokům se dmoucím věru nemohlo jít o lépe zvolené hlasy.
Dabing jen posiluje bizarnost snímku, který si lze užít jako netradiční barevný trip do světa, v němž mladí lidé vypouštějí z úst věty jako „bude to psina" nebo „miluju tě, Tygře, ale musím zůstat tam, kde jsem".
Oproti Stmívání, které nabízí alespoň pokus o vybudování svébytného světa, je Muzikál ze střední plytkou přehlídkou klišé teenagerských filmů a seriálů. Tenhle dojem posilují i písně - nelze jim upřít vlezlou chytlavost a při náročné, dobře navržené i odtančené choreografii se mohli hrdinové dost zapotit, ale výsledek je navzdory tomu všemu legrační spíš nezáměrně.
Snad jen v postavě Sharpay se tvůrci pokusili o náznak nadsázky a lehce si utahují z Paris Hilton -ovšem utahovat si z Paris Hilton je v americkém showbusinessu stejně obvyklé a nepřekvapující jako utahovat si na českém bulvárním rybníčku z Agáty Hanychové.
To už mají ale dospělí diváci po dvou hodinách křepčení sladkostí zalepené oči, pokud nejsou přímo zavaleni tou cukrkandlovou homolí, na níž trsají umělohmotné bytosti podobné oživlým postavičkám od Disneyho, který stojí i za tímhle hraným filmem.
Takže naštěstí přeslechnou i závěrečnou optimistickou ohlášku čtvrtého dílu vyjádřenou refrénem „High School Musical, proč by měl pro nás odeznít".
Soudní návštěvníci - což jenom znamená ti z jiné cílové skupiny - mohou doufat v odeznění tohoto fenoménu. Jistější ale je, že začas se k nim s patřičně opovržlivým gestem připojí dosavadní divačky série, až budou odcházet z nějaké romantické komedie o dívce, která poznává, co je důležité a co chce.
Muzikál ze střední 3, USA 2008. Scénář Peter Barsocchini, režie Kenny Ortega, hrají Zac Efron, Vanessa Hudgens, Ashley Tisdale, Lucas Grabeel a další. 112 minut, distribuce Falcon. Premiéra v ČR 4. 12. 2008.
