Recenze: Babovřesky jsou kruté i nablýskané peklo

Jan Gregor Jan Gregor
20. 2. 2013 11:10
Troška svérázně vykresluje krutou realitu české vsi
Foto: Falcon

Recenze - Zdeněk Troška už své filmové fanoušky několikrát zavedl do pekla pohádkového i diváckého, ale v jeho bohaté kariéře se mu snad nepodařilo pocit inferna vyvolat tak naléhavě jako v jeho posledním opusu Babovřesky.

Jeho sociologická sonda do života zdánlivě malebné jihočeské vesnice navazuje v mnohém na uznávané satirické majstrštyky jako Slunce, seno, erotika a Kameňák 3. Ještě je ovšem překonává touto mistrně odpozorovanou analýzou disfunkčních mezilidských vztahů na českém venkově, které byly nejprve poznamenány nespravedlivým terorem kolektivizace, aby se po revoluci díky globalizaci, zemědělskému diktátu Evropy a přesunu obyvatel do měst ztratila zcela vazba vesničanů k selským tradicím a morálním hodnotám předků.

Foto: babovřesky.com

Potěmkinovský nátěr

S pronikavou ironickou distancí zvolil Troška pro vykreslení všeobecného zmaru hyperrealistickou estetiku. Nebe by nemohlo být modřejší, fasády domů v renesančním stylu nablýskanější. Ale pod tímto potěmkinovským nátěrem se skrývá krutá realita a režisér ji divákům nabízí bez jakýchkoli příkras.

Jakýmsi hybatelem dění zalidněného univerza tohoto ambiciózního sociálně realistického dramatu je parta dementních babek, komunikujících mezi sebou většinou v citoslovcích a neartikulovaných výkřicích. Za smutnou diagnózou těchto „drben", jak tvůrci tuto dezolátní skupinku hrdinek nazývají, může stát nekolkovaný tvrdý alkohol, který si pravidelně dopřávají v místní nálevně. Režisér ale spíše prorocky ukazuje, jak po staletí pěstovaná kultura matriarchátu, zdroj zkušeností předávaných z generace na generaci, došla na počátku nového milénia k definitivnímu úpadku.

Lucie Bílá na natáčení filmu Babovřesky
Lucie Bílá na natáčení filmu Babovřesky | Foto: Produkce
 

Troška také poukazuje na další rys krize morálky na české vsi: totální ztrátu duchovní autority církve. Tu ilustruje na postavě nového mladého faráře Petra (Lukáš Langmajer), potetovaného agresivního mladíka s mizivým vlivem na vymírající farní komunitu.

Jeho příjmení Šoustal sice hezky koresponduje s promiskuitním a oplzlým chováním jeho potenciálních oveček (vulgarity a sexuální narážky jsou nejčastějším obsahem rozhovorů Troškových vykořeněných hrdinů), ale ani to libozvučné jméno mu jejich zájem nezajistí.

Foto: babovresky.com

Kriticky Troška nahlíží také na mizivou schopnost odstupu svých protagonistů od konzumních statků a od reklamy vůbec. Dokonce i zástupce obecní honorace, tedy starosta Stehlík (Pavel Kikinčuk), je tak zblblý poslechem komerčního rádia, že se do telefonu výhradně hlásí "tady Impulsovi", a chytrá mediální propagace arménského cukrářského výrobku mu vlezla na mozek natolik, že medovník konzumuje ke snídani i k večeři, a dokonce chce manželce koupí tohoto pamlsku připravit (dlužno říci, že ne moc vzácné) překvapení k narozeninám.

Jiný z hrdinů (Jan Dolanský) zase nesundá ze svého těla tričko s výrazným nápisem Diesel, což vzbuzuje jisté pochybnosti o jeho hygienických návycích.

Foto: babovresky.com

Zlé jazyky by mohly mylně soudit, že Babovřesky jsou příkladem nejmasivnějšího použití product placementu v novodobé české filmové historii, ale Troška trapnost téhle marketingové strategie sofistikovaně kritizuje. Jinak by se nedopustil tak nesmyslného produktového umístění jako v případě Deníku Metro.

Jen člověk mdlého rozumu by se vší vážností předstíral, že v tomto plátku distribuovaném ve vestibulech pražského metra mohl vyjít inzerát na místo asistentky starosty jihočeské vesnice.

Zdeněk Troška patří bezpochyby v českém kontextu mezi nejvynalézavější tvůrce, kteří pracují s očekáváním diváků a s možnostmi filmového média.

Bravurní nápad s falešnými závěrečnými titulky čtvrt hodiny před koncem nebo přepjatý happyend, který se podle všeho odehrává pouze v hlavách hlavních hrdinů, řadí Trošku mezi narativní experimentátory typu Charlieho Kaufmana. Zaujme naprosto přirozené souznění herců a ochotníků (snaživý Lukáš Langmajer) a úsporná režie, která autenticity dosahuje tím, že se nebojí spolehnout se na první jetí.

Neopakování záběrů, které by nepřejícníci mohli považovat za pokažené, je součástí strategie, jak v divákovi v součinnosti s obsahem ještě posílit sebevražedné pocity.

Adekvátní stopáž 133 minut potom dává návštěvníkovi kina dostatek prostoru na to, aby se ho zmocnila přesvědčivá iluze, že byl za své viny uvržen do krajiny věčného trápení. Takovou moc jako Babovřesky mají pouze výjimečná kinematografická díla.

Babovřesky
Žánr: Komedie
Režie: Zdeněk Troška
Obsazení: Lukáš Langmajer, Veronika Žilková, Jana Synková, Lucie Vondráčková, Pavel Kikinčuk, Jan Dolanský, Miro Noga, Jitka Sedláčková, Lucie Bílá, Jiří Pecha, Jan Kuželka, Lubomír Kostelka, Norbert Lichý, Jindřiška Kikinčuková, Jana Altmannová, Radek Zima, Martin Matejka
Délka: 133 min
Premiéra ČR: 14.02.2013
 

Právě se děje

před 22 minutami

Rodná čísla budou v občanských průkazech až do roku 2023

Rodná čísla se budou zapisovat do občanských průkazů až do konce roku 2023. Původně neměla být v dokladech vydávaných od příštího roku. Schválila to v pátek Sněmovna v rámci návrhu zákona, který má usnadnit sdílení informací mezi úřady. Předloha kvůli tomu upravuje na 170 zákonů. Změny nyní posoudí Senát.

Původně měla být rodná čísla v dokladech nahrazena jiným číslem, z něhož by nebylo možné určit věk a pohlaví, už od loňského roku. Sněmovna ale předloni schválila dvouletý odklad tohoto opatření. Odklad navrhla vláda kvůli tomu, že se úřady na změnu nestihly připravit. Norma má také o rok na 1. ledna 2023 odložit ostré spuštění elektronické sbírky zákonů, což navrhnul vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

"Obíhat mají data, nikoli lidé," shrnul smysl zákona Hamáček. Návrh má zajistit, aby občané nemuseli státním institucím poskytovat opakovaně stejné informace, což patří mezi cíle zákona o právu občanů na digitální služby.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Německý soud zakázal kontrarozvědce sledovat celou AfD

Německá kontrarozvědka prozatím nesmí na celostátní úrovni sledovat kvůli podezření z pravicového extremismu celou opoziční stranu Alternativa pro Německo (AfD). Rozhodl o tom správní soud v Kolíně nad Rýnem, jak magazínu Der Spiegel potvrdil mluvčí soudu. To, že Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se německá civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, zařadila stranu na seznam podezřelých z pravicového extremismu, se dostalo do médií ve středu. AfD se proti tomu ostře ohradila.

O AfD, která je označována za pravicově populistickou až radikální, se doposud zajímaly tajné služby v několika spolkových zemích, mimo jiné v Braniborsku nebo Sasku. Na celostátní úrovni se kontrarozvědka loni v březnu rozhodla sledovat národovecké Křídlo (Der Flügel) uvnitř AfD, protože se podle ní potvrdilo podezření, že je to uskupení s krajně pravicovým zaměřením. Křídlo se sice mezitím formálně rozpustilo, tento proud je ale nadále v AfD silně zastoupen.

Zdroj: ČTK
Další zprávy