Recenze - 500 dní se Summer se k nám dostávalo pomalu a s oklikami. Takže ti, kteří se o této originální anti-romanci dozvěděli záhy poté, co začala sbírat výroční nominace a ceny, ji už dávno viděli via internet a nečekali, až distributoři najdou cestu, jak ji uvést v Česku. Samotnému filmu ale zprodlení neškodí, pravděpodobně bude čerstvý i za mnoho let.
Jednak je jeho stylizace rozpřáhnutá napříč mnoha desetiletími, ačkoli se děj odehrává opravdu jen oněch 500 dní (fakticky 501) mezi roky 2006 a 2007. A jednak vypráví univerzální příběh, který se mohl stát téměř kdykoli.
Od dob, kdy ženy pochopily význam slova emancipace, a bude se moct dít do dob, než budeme všichni jenom naloženi v nějakých kádích, a počítače nám budou promítat do hlavy Matrix. A ostatně i za těchto okolností by ten příběh byl pořád sdělný: Chlapec potká dívku. Chlapec se zamiluje. Dívka ne. Fin, Ende, šlus.
Jak jsme ovlivněni romantickými filmy
95 minut uplyne, snílci a romantici dostanou pořádného facana a ti životem poučenější pokývou hlavou - no, přesně takhle to chodí. Jenomže, zároveň je to celé mnohem složitější. Co říká 500 dní se Summer o lásce? Existuje, nebo ne? Co říká o osudu a náhodě? Existuje mezi nimi rozdíl? A opravdu to v životě chodí až tak dokonale: prožíváme vztahy takhle naplno a děláme takto velká gesta? Jak moc jsme ovlivněni romantickými filmy a co z nich se dá přenést do reality?
500 dní se Summer slouží jako jakési antisérum proti žánru hollywoodských romancí, především romantických komedií, ale zároveň neudržuje vážnou tvář jako psychologická vztahová dramata.
Dokonce se v jeho vyprávění a stylu odehrává spor mezi komerční hollywoodskou a evropskou uměleckou formou a celý příběh je otevřen interpretačním klíčem: „Tom byl nešťastný, protože špatně interpretoval konec filmu Absolvent." Ten ve své době představoval vzpouru proti konvencím své doby, ale hrdinovo romantické gesto únosu milované dívky ze svatby s někým jiným končí deziluzí, kterou divák-romantik není schopný dešifrovat.
Když Tom zažívá pocity štěstí z prvního milování s dívkou Summer, svět okolo něj se promění v muzikálové číslo. Když trpí, že ho Summer opustila, stane se smutnou postavou ve filmech a la Jean-Luc Godard a Ingmar Bergman (ten bergmanovský výjev, kde je detail kombinující ve dvou plánech jednu tvář z anfasu a druhou z profilu a obě monotónně opakují slovo Utrpení!, je obzvlášť dobrý).
Zásadní otázky
Vedle těchto subjektivně laděných persifláží tu máme i odskoky k rádoby objektivním postupům, jako je vševědoucí vypravěč mimo obraz či vložený anketní dokument sbírající odpovědi vedlejších postav na zásadní otázky týkající se vztahů.
Tady je pro změnu škoda, že byla vystřižena odpověď dvanáctileté Rachel (hraje ji úžasná Chloe Moretzová, která teď válí v comicsu Kick-Ass): „Líbí se mi, co řekl Friedrich Nietzsche: ´V lásce musí být kus šílenství. Ale v každém šílenství je kus rozumu.´ Jenže nesmíte zapomínat na to, že Nietzsche se zbláznil, poté co dostal syfilis." Tento výrok naštěstí najdete v bonusech na DVD.
Celkově vzato: všechno, co by nám mělo dávat seriózní nadhled, se tu postupně samo znemožní a nelze to brát vážně. Vyprávění navíc nelineárně těká mezi desítkami z oněch pěti set dnů dopředu a dozadu, a tím vytváří konfrontaci, díky níž jsme schopni vidět vztah Toma a Summer z různých úhlů - což by kupodivu asi tak nebylo, kdybychom tytéž scény sledovali lineárně poskládané za sebou. Nic tu není jisté, vývoj nejde předvídat.
500 dní se Summer patří k oněm zásadním milníkům žánrové kinematografie, které se urodí většinou jednou za dekádu. Podobně jako třeba Když Harry potkal Sally (1989) či Hledám Amy (alias Zoufalec, 1997) klade zásadní otázku po tom, co to jsou vztahy, jak poznáte lásku od přátelství a přitažlivosti, nakolik lidé dokážou být spolu, či vždy zůstávají sami, i když žijí ve dvojici, zda jste schopní porozumět tomu druhému, co cítí a tak dál; zkrátka všechny ty nebezpečné hovadiny, které je lepší neřešit, pokud chcete mít doma klid.
Důležité na těchto filmech nakonec nejsou odpovědi a finále, které různě podléhají komerčním tlakům a konvenčním očekáváním. Podstatné je, že se vůbec zviditelní různé ideologické předpoklady žánru - tedy, že to, co se zdá být samozřejmé a přirozené, tak najednou vůbec nevyznívá.
Nebýt něčí dívkou
Jestliže romantické bývají ve filmech obvykle dívky, které narážejí na cynismus mužů, zde je to naopak muž, který nevěří svým uším, když narazí na dívku, která neuznává lásku ani jako koncept. Jejím snem rozhodně není být „něčí dívkou", ale stačí jí být pouze sama sebou a dělat si, co momentálně chce.
Jde o ten druh holky, která rozzáří okolí, muži se do ní beznadějně zamilovávají, ale ona o to nestojí a baví ji její nezávislost. A Zooey Deschanelová (Stopařův průvodce po galaxii, Divoké vlny, Stalo se, Yes Man) ji hraje tak přesvědčivě, až teď po internetu vznikají různé její fetišistické fankluby stejných zoufalců jako Tom, kteří se nad ní ňuňuňu rozplývají a kdovíco ještě.
Samozřejmě, obliba slečny Zooey výrazně závisí na tom, v jakém kulturním prostředí se pohybujete, co máte rádi za hudbu (např. The Smith, Reginu Spektor a její skupinu She & Him), jaký způsob oblékání a zda vás přitahují cáklé holky. Minout se s půvabem Summer jako ženy i filmu je totiž celkem snadné. A mimo jiné: už jen s ohledem na to, jak se Summer po většinu děje chová, máme právo pochybovat, zda je finální rozhovor skutečný, nebo se odehrává jen v Tomových představách.
Mnohé však Summer položí na lopatky od chvíle, kdy se v úvodním titulku objeví „Tento film je fikce, nemá nic společného se skutečnými událostmi a osobami. Zvlášť ne s tebou, Jenny Beckmanová. Mrcho."
500 dní se Summer ve světě nebyla žádná hitovka, ale má spíš náběh do kultu (= filmu, který má poměrně málo lidí opravdu hodně rádo). Kdo si ji pro sebe objeví, bude pak vyhlížet nejen to, kde se zas objeví Zooey a Chloe, ale budou ho zajímat i další projekty režiséra Marka Webba (mohl by jím být nový resetovaný Spider-Man) a oddechne si, že v osobě Josepha Gordon-Levitta (10 důvodů, proč tě nenávidím, Mysterious Skin)byla nalezena náhrada za zemřelého Heathe Ledgera.
Nic z tohoto obdivu a zalíbení by nás ale nemělo odradit od toho, domýšlet si některé důsledky, které z takto podaného díla plynou. Jestliže třeba zmiňované Hledám Amy od Kevina Smithe při vší snaze o liberálnost opakuje hloupé schéma „lesba je jenom holka, která ještě nepotkala správného chlapa", tak 500 dní se Summer při vší své nezávislé (a roztomilé) poetice nakonec vlastně tíhne k totálně pragmatickému pohledu na svět - tak, jak uvažují nemilosrdní kapitalisté.
A přitom právě kariéristé se mají ve správné romanci poučit, nebo se užírat tím, že je nikdo nemá rád…
| 500 dní se Summer | |
| (500) Days of Summer | |
| Žánr: | Drama, Komedie, Psychologický, Romantika |
| Režie: | Mark Webb |
| Obsazení: | Joseph Gordon-Levitt, Zooey Deschanel, Patricia Belcher, Chloe Moretz, Matthew Gray Gubler, Clark Gregg, Minka Kelly, Yvette Nicole Brown, Kenneth Hughes |
| Délka: | 95 minut |
| Premiéra ČR: | 19.04.2010 |
