"Vesmírný lovec, který zabíjí pro potěšení, si tentokrát vybral špatnou kořist," charakterizovaly reklamy před 31 lety akční sci-fi Predátor, v němž hlavní, byť nikoliv titulní roli vytvořil Arnold Schwarzenegger.

V zásadě totéž platí i pro nejnovější film z predátorské řady, ode dneška uváděný v českých biografech pod názvem Predátor: Evoluce.

Zákeřný polymorfní mimozemšťan vybavený supermoderními zbraněmi a termovizním viděním se na plátnech kin objevuje pošesté. Cíl jeho letošní mise je jednoznačný - znovuoživit sérii. V ní už tvůrci nechali řádit úskočnou vesmírnou bestii uprostřed středoamerické džungle, v ulicích Los Angeles nebo v útrobách pyramidy pod ledovým krunýřem Antarktidy, kde si to Predátor rozdával s Vetřelci.

Film Predátor: Evoluce, uváděný také ve zcela zbytečné 3D verzi, byl zpočátku zamýšlený jako reboot neboli restart predátorské ságy. Nicméně tato představa vzala za své, když byl na post režiséra vybrán Shane Black. Šestapadesátiletý scenárista filmů Smrtonosná zbraň, Poslední skaut či Dlouhý polibek na dobrou noc a režisér akční sci-fi Iron Man 3 se rozhodl, že svého Predátora pojme jako pokračování prvních dvou filmů z let 1987 a 1990.

Zápletka variuje ty předchozí, mění se jen výchozí nastavení: na rozdíl od pátého filmu Predátoři z roku 2010 se příběh opět odehrává na Zemi. Krvežíznivým nestvůrám tentokrát čelí parta různě vyšinutých vojenských vězňů, jež vede elitní ostřelovač s rozháraným rodinným životem. Jejich kupodivu zdatnou kolegyní ve zbrani se stává i půvabná evoluční bioložka.

Predátor z roku 1987 patřil ke špičce žánru. Nešlo jen o další střílečku à la Rambo, ale o film, v němž režisér John McTiernan rafinovaně pracoval se stupňováním strachu z neznámého i se zasutými barbarskými instinkty člověka. Predátora diváci prvně letmo zahlédli až v polovině filmu a jeho zrůdné vzezření spatřili teprve na konci.

Autoři každého pokračování jsou postaveni před dilema, jak divákovi nabídnout vše, co očekává na základě předchozích dílů, a zároveň ho něčím překvapit. V případě nynějšího Predátora: Evoluce režisér Black vsadil na nepříliš zajímavý nápad známý ze série Jurský park/svět: ve filmu se objevuje zdokonalený druh Predátora, který je vyspělejší díky genetickému křížení DNA s jinými vesmírnými bytostmi.

Z chování nestvůry se však zdá, že upgradovaný Predátor má oproti tomu původnímu nižší IQ a že zároveň v panteonu filmových monster ztrácí svoji jedinečnost.

2:20

V novém filmu proti sobě válčí dva žánry: akční řežba a „hláškovací“ komedie. | Video: CinemArt

Kromě několika drobných verbálních odkazů se snímek snaží zůstat věrný originálu také s ohledem na brutální krvavé scény a machisticky pozérský slovník. A to je docela překvapivé, neboť u mnohých pokračování úspěšných akčních filmů z "osmdesátek", které byly původně cíleny na dospělé publikum, je trend opačný.

Tvůrci nedávných snímků Vetřelec vs. Predátor, Smrtonosná past 4.0, Total Recall či Terminátor Genisys byli kvůli vyšším ziskům studií nuceni většinu nekorektních prvků obrušovat, aby mohli kina navštívit i mladší diváci - což podmiňuje rating přístupnosti PG-13.

Jenže režisér Shane Black v původním filmu Predátor účinkoval jako herec - ztělesnil postavu obrýleného vojáka Hawkinse, který neustále vtipkuje o velké vagíně. A možná proto v letošním filmu, jejž už režíroval, ještě víc tlačí na pilu.

Snímek nakonec vyfasoval přísnější rating R nejen kvůli několika drastickým záběrům takřka ve stylu "gore" hororů, ale také kvůli množství sexuálních narážek.

Nicméně pouze výrony krve či vulgarit nezaručují dobrý film. Zejména když většina motivů zůstala nedotažena. Těžko říct, zda proto, že se některé scény přetáčely a že se do filmu dodatečně zasahovalo - na několika místech je evidentní skokový posun ve střihu i logice příběhu. Možná jde také o důsledek rozhodnutí tvůrců rozvinout některá témata až v dalších dvou zamýšlených pokračováních.

Film dále devalvuje skutečnost, že nepříliš známí herci postrádají charisma. Prakticky všechny postavy jsou jen ledabyle načrtnuty. A to včetně obou žen, jež se bez zásadnějšího vztahového vývoje točí okolo ústřední postavy snipera - jednou je matka jeho synka, druhou mladá bioložka.

Neústrojná se zdá i přítomnost dvou digitálně vytvořených predátorských psů, z nichž se jeden hafan - po průstřelu hlavy a s ním spojené "lobotomii" - promění v aportujícího domácího mazlíčka.

V poslední třetině se snímek mění v rutinně natočenou, ale místy nepřehlednou vyvražďovačku vedlejších charakterů, u níž i průměrně zkušený divák odhadne, kdo se dožije závěrečných titulků. Zejména postava vědkyně se přitom chová, jako by prošla výcvikem u zelených baretů, a střílí kolem sebe skoro častěji než Arnold Schwarzenegger v prvním filmu.

V novém snímku ale neválčí jen lidé proti Predátorům anebo Predátoři mezi sebou, ale také dva žánry: akční řežba a "hláškovací" komedie. A je to boj značně nesourodý, jako by šlo o dva filmy v jednom. Jeden se pokouší vzdát "retro" hold svému předobrazu, druhý ze sebe činí svoji vlastní karikaturu.