New York - Češi podle všeho uvidí v kinech hranou verzi událostí, jež dodnes polarizují zdejší společnost - příběh skupiny bratří Mašínů, která v 50. letech bojovala se zbraní proti komunistickému režimu. Režisér snímku 3 sezóny v pekle Tomáš Mašín znovu potvrdil, že pracuje na filmu o jednom z nejvýbušnějších témat nedávné české historie. Vše už je podle něj ve fázi příprav.
"Moje interpretace tohoto tématu nechce nikomu stranit. Nechce hodnotit ani dávat výklad. Myslím, že nejpodstatnější na vyprávění tohoto příběhu je autenticita - co možná nejvěrněji podat tu dobu, a tím svým způsobem ozřejmit motivy, které je vedly k tomu, co udělali, k tomu, jak žili, a k tomu, k čemu se rozhodli," prohlásil režisér na festivalu českých filmů v New Yorku. Jeho prapradědeček byl bratrem dědy, tedy prastrýcem kontroverzních odbojářů.
Čtyřiačtyřicetiletý Tomáš Mašín byl znám především jako režisér reklam. Předloni debutoval snímkem 3 sezóny v pekle; právě film inspirovaný osudy básníka a filozofa Egona Bondyho prožívajícího své mládí v 50. letech ukončil newyorskou přehlídku.
Svůj scénář k filmu o Mašínech mu sám nabídl v Americe žijící spisovatel Jan Novák. Již poměrně dlouho existující předlohu před několika lety sám autor doplnil v rozsáhlé beletristické zpracování příběhu bratří Mašínů. Osmisetstránkový svazek nazvaný Zatím dobrý pak dostal v roce 2005 cenu Magnesia Litera za knihu roku.
„Sám za sebe jsem se snažil o komplexní pohled, předložit to, co jsem zjistil, vyčetl a získal z rozhovorů s Mašiny a dalšími aktéry. Rozhodně nechci někoho přesvědčovat," hodnotil svou knihu Novák bezprostředně po vítězství, ale přitom nezastíral, že události popisuje jejich očima.
Už tehdy mluvil o tom, že by měl podle jeho námětu vzniknout film. Mohl ho točit Miloš Forman, s nímž Novák napsal jeho autobiografii Co já vím? - a později o něj projevil zájem další český emigrant Ivan Passer.
Čtěte také:
Proč Mašínové budí tak protichůdné a vzrušené reakce?
Novák odešel s rodiči z Československa v roce 1969, je autorem knih Miliónový džíp, Komouši, grázlové, cikáni, fízlové & básníci či Děda. Jako scenárista spolupracoval s Formanem na filmu Valmont, v 90. letech napsal scénář ke snímku Báječná léta pod pas, podílel se na scénářích Šeptej a Nejasná zpráva o konci světa. Sám nedávno natočil dokumenty Občan Havel jede na dovolenou a Občan Havel přikuluje, které mapují disidentská léta pozdějšího prezidenta.
V nich demonstroval odboj proti režimu coby jistý druh frajeřiny, hry na četníky a lupiče. I mašínovský film by tedy s největší pravděpodobností byl - nebo bude - prodchnut určitou „kovbojskou" poetikou a důrazem na konkrétní peripetie příběhu, ale i patosem typickým pro hollywoodské filmy.
Přestože Novákově práci předcházela pečlivá dokumentace, režisér Mašín, který se i v hraném filmu držel efektní reklamní estetiky, by tak z filmu o svých vzdálených příbuzných mohl vymáčknout spíše jakýsi „akčňák z padesátek" než docu-drama.
Mašín v současnosti dokončuje přípravy a chystá se podpis koprodukční smlouvy. Natáčení by mohlo začít příští rok na podzim, zatím na ně ale nejsou k dispozici všechny peníze. Představu o obsazení hlavních rolí zatím nemá. Chystá rozsáhlý konkurz, kde bude hledat nekoukané tváře. "Potřebuju mladé kluky, kteří jsou plní testosteronu, mají rádi adrenalin, ale mají i herecký talent a zároveň jsou fyzicky zdatní," uvedl.
Sami bratři Mašínové se prý k příběhu staví kladně. S Josefem si nedávno prošel trasu jejich útěku bývalým východním Německem. Se Ctiradem, který má zdravotní problémy, se zatím nesešel.
"Mám pocit, že si přejí, aby se to nějak zaznamenalo ve formě filmu. Existují o nich samozřejmě knihy, ale film je daleko komunikativnější médium; dostane se k daleko většímu počtu lidí a je daleko stravitelnější pro mladé lidi," míní Mašín.
Při ozbrojeném boji skupiny bratří Mašínů zemřelo několik lidí. Její členové se pro odchod z tehdejšího Československa rozhodli po několika zatčeních a propuštění Ctirada Mašína z uranových dolů v Jáchymově. V roce 1953 překročili hranici s Německou demokratickou republikou a při incidentech zastřelili několik příslušníků policie.
Ještě předtím při akcích skupiny v tehdejším Československu zabili pokladníka Josefa Rošického a členy Sboru národní bezpečnosti Oldřicha Kašíka a Jaroslava Honzátka. Skupina měla šest členů. Václav Švéda, Zbyněk Janata a Ctibor Novák byli zatčeni a popraveni. Ctiradovi Mašínovi, Josefu Mašínovi a Paumerovi se podařilo probít do západního Německa.
Paumer se po roce 1989 vrátil do vlasti. Bratři Mašínové ale návrat odmítají s tím, že v Česku dosud nepanuje demokracie a u moci jsou lidé pokračující v linii komunistické moci.
Zájem o případ v Česku opět rozvířilo nedávné Paumerovo úmrtí a také slova premiéra Petra Nečase, podle něhož měla skupina právo bránit se proti komunismu násilím.
