Los Angeles - Očekávání byla naplněna, Indiana Jones musel uplynulý víkend ustoupit z prvního místa v americkém žebříčku Sexu ve městě. Nejočekávanější „film pro baby" (tzv. chick flick) tohoto desetiletí utržil 55,7 milionu, zatímco Dr. Jones o svém druhém už „jenom" 46 milionů; celkem jich má ovšem už téměř 217.
Za těmito dvěma snímky skončil horor Strangers (Cizinci) s Liv Tylerovou (20,7 mil.), Iron Man s Robertem Downey Jr. (14 mil.) a dvojka Narnie se spoustou otravných dětí (13 mil.). Ostatní tituly už jen paběrkovaly.
| Čtěte také: Divačky se konečně dočkaly Sexu ve městě Sex je zase ve městě. Ale New York to ještě není |
Sex ve městě je pokládán za vyvrcholení dlouhodobějšího trendu, kdy se producenti zaměřují na ženské publikum. Muži mají svého Ramba a Terminátora, ženy a dívky v 80. letech vyrůstaly na Flashdance, Hříšném tanci, Podnikavé dívce či Pretty Woman.
Jak šel čas s ženami v hlavní roli
Propojením testosteronových zájmů mužského publika „vidět katastrofu a spoustu mrtvol" a estrogenových zájmů ženského publika „vidět příběh romantické nenaplněné lásky" vznikl dokonce největší trhák všech dob, Titanic.
Nové milénium přineslo další prototypické ženské filmy: Slečnu drsňáka, Pravou blondýnku, Moji tlustou řeckou svatbu, Ďábel nosí Pradu a samozřejmě královnu - Deník Bridget Jonesové, která je de facto modernizací nesmrtelné Pýchy a předsudku.
Základní proměna ženské hrdinky ovšem neproběhla na plátně, nýbrž na televizní obrazovce v druhé půli 90. let. Přenesení seriálu do kin ovšem nebyla úplně nejšťastnější volba. Bez ohledu na vysoké tržby napovídají první reakce recenzentů a diváků, že hrdinky nezvládly důstojně zestárnout ze svých třiceti-něco na čtyřicátnice.
Film prý především trpí rozvláčným tempem, které se zásadně odlišuje od svižnosti seriálu - a celkových 148 minut je vražedných. Recenzent James Berardinelli přímo napsal: „Sledovat růst trávu je z dramatického hlediska uspokojivější."
Mužští recenzenti otráveni k smrti...
Daniel M. Kimmel svůj zážitek ze sledování popsal slovy, že si připadal jako „lapen v čekárně u zubaře, kde není co číst kromě starého vydání Vogue".
A Lou Loumenick z New York Postu to shrnul slovy: „Nikdy jsme si nemysleli, že to řekneme, ale tenhle Sex trvá příliš dlouho!" Heterosexuální muž se podle něj musí nudit nekonečnou montáží módních přehlídek, bezuzdného product-placementu a předvídatelným dějem.
Loumenick se přitom pokládá za fanouška seriálu, který podle něj bohužel kvalitativně upadl v páté sérii. Upozorňuje rovněž na to, že podtext nynějšího filmu - „žena bez muže nic neznamená" - jde proti emancipačnímu duchu seriálu.
Richard Corliss z Time se doslova vyznal takto. „Mám takový anachronický přístup, že romantické komedie by neměly být určeny jednomu pohlaví; měly by být kritické, milující a pravdivé k oběma," napsal s tím, že filmový Sex ve městě vskutku není pro muže.
Joe Morgenstern z Wall Street Journal si ovšem položil i otázku, zda stačí, aby film pouze splnil to, co ženy CHTÉJÍ, a to pouhé „shledání se s milovanými přítelkyněmi". Pokud se totiž „zeptáte, co ženy POTŘEBUJÍ, získáte lepší odpověď".
...ale ani ženské recenzentky nehýří
Je ovšem Sex ve městě natolik striktně oddělenou zábavou? Vždyť film režíroval a napsal muž, Michael Patrick King. Má ovšem jako „přitěžující okolnost", že vyrůstal se čtyřmi sestrami.
Při pohledu na statistiky jsou pochopitelně ženské recenzentky smířlivější než jejich mužští kolegové. I ony si nicméně notně zarýpaly.
MaryAnn Johansonová z Flick Filosopheru napsala: „Cítila jsem se jako mimozemský antropolog, když jsem sledovala tenhle film. Nevidím sebe sama ani ženy okolo sebe jako ty, co jsou na plátně."
Stephanie Zachareková ze Salon.com se navíc naváží do hlavní představitelky Sarah Jessiky Parkerové za to, jak hraje příliš na kameru. Každé její gesto pak působí uměle, jako „opak pravdivosti její postavy".
Naopak Kimberley Jonesová z Austin Chronicle ocenila, že „filmová inkarnace Sexu ve městě neztratila nic ze své oplzlosti, a přidala k ní ještě hluboký smysl pro střízlivost". Zvláště si pak pochvaluje, že Parkerová, která v poslední sezóně seriálu upadala do afektu, dostala možnost zabrousit do temnějších stránek, které působí velmi nepohádkově.
A Victoria Alexander z Filmsinreview.com na toto téma dodala: „Není to módní diblíkování. Má to i svou silnou emocionální texturu. Ženy ze Sexu ve městě stále dělají špatná rozhodnutí."
Sociologický průzkum mezi diváky
Vedle názorů kritiků jsou tu i názory běžných diváků z internetových uživatelských databází. Sex ve městě se může pyšnit titulem „film s letošním největším rozptylem hodnocení".
Z více než sedmi tisíc hlasujících na IMDb.com vzešla průměrná známka 4,3 z 10, což věru není slavné. Je to dáno tím, že ženy dávají vysoké hodnocení (průměrně 7, 1) a muži často to nejnižší (průměrně 3, 3).
Nejlépe překvapivě film hodnotí ženy mezi 18-29 lety (7, 8), zatímco cílová skupina 30-44, případně 45+ průměrně o dva body níže. Nejhůře Sex naopak ve městě dopadá u věkově spřízněných mužů, kteří s partnerkami z hlavního cílové skupiny byli donuceni jít do kina (3, 2 bodů).
Říkejme tomu válka pohlaví nebo genderů, každopádně jde ze sociologického hlediska o pozoruhodný úkaz. Vypovídá něco o tom, že divačky možná dospěly více než jejich dřív oblíbené hrdinky, které se poněkud zasekly v minulé, opojně konzumní dekádě.
