Los Angeles - Uplynulý víkend byl vůbec první roku 2011, kdy tržby v amerických kinech překonaly rok předcházející. Svědčí to o celkově slabé sezóně dané jak nabídkou, tak ochotou publika utrácet peníze. Dobrý víkendový výsledek zajistil a na prvním místě žebříčku se předvídatelně umístil animák Rio od tvůrců Doby ledové o papouškovi, který neumí létat. Ale vzhledem k tomu, že byl unesen do Ria a dostane se na svobodu, bude se to muset rychle naučit.
Snímek, v němž hlavní role opeřenců namluvili Jesse Eisenberg a Anne Hathawayová, utržil ze 3826 kin kulatých 40 milionů dolarů. Více než 65 procent sálů nabízelo film v 3D verzi, ale nasbíraly jen 58 procent tržeb. Což lze číst negativně, že 3D není natolik silný tahák a publikum přemýšlí, zda utrácet za výrazně dražší vstupné.
Film, jenž přišel na 90 milionů, což je na animák lehký podprůměr, se každopádně v kinech zaplatí. Kromě USA se vyšvihl na první pozici i v zahraničí, když nasbíral celkem 128 milionů. V Česku se ostatně Rio prohání po plátnech rovněž od čtvrtka.
Unikátně pestrá paleta barev
Na letošní nejpopulárnější animák Rango i na loňský film Jak vycvičit draka, který měl premiéru právě před rokem, ale Rio trochu ztrácí. A to u diváků i u kritiků. Ti se sice shodují, že film je velmi energický a používá unikátně pestrou paletu barev, ale zároveň píší, že studio Blue Sky tu nepřekročilo svůj stín. Stejně jako jejich předchozí filmy Doba ledová a Roboti je to prý i tentokrát nepříliš soudržný řetězec scének s příliš okatým a pochybným morálním poselstvím.
Režisér Carlos Saldanha, jenž pochází z Brazílie, každopádně svým nejnovějším počinem vyjádřil vztah ke své domovině i k podnebí, jež je mu bližší než teploty v „Dobách ledových". A právě "jižní atmosféra" mu vynesla přes 70 procent kladných ohlasů v angloamerických médiích.
"Strhujícím projevem a nakažlivou hudbou je Rio osvěžující dobrodružství, na něž stojí za to jít," rozplývá se například Claudia Puig z deníku USA Today. Podle Richarda Corlisse z magazínu TIME dokonce Rio představuje onu „nevinnou uměleckou nevázanost, jaké se dnes nedopouštějí režiséři akčních hraných filmů, ale pouze ti chlápci s pixely".
Mnohem skeptičtěji se ale k Riu staví třeba Lou Lumenick z New York Postu: „Mám pocit, že starší lidé v publiku jako já se budou cítit poněkud neklidní při sledování této odvozené variace Madagaskaru, kde je vše poháněno jen dabingem celebrit."
Podle Michaela Phillipse z Chigo Tribune „režisér vytvořil hodně atmosféry, ale bohužel děj je překombinovaný chaos, který se pouze vydává za příběh". Don Groves z webu SBS.com to dokonce shrnul velmi tvrdě: „Komedie s ptačím mozkem, která nikdy nevzlétne."
Z hodnocení na Internetové filmové databázi (IMDb.com) ale vyplývá, že snímky typu Doba ledová, Madagaskar a nejnověji Rio mají přesně vytýčenou cílovou skupinu diváků a divaček. Rio zde má zprůměrované hodnocení 7,5 bodu z deseti možných, ve všech věkových kategoriích je navíc velmi vyrovnané.
Vřískot 4 - záměrně vtipný, nebo nezáměrně trapný?
Druhou novinkou minulého týdne, která si ve čtvrtek rovněž odbyla premiéru i v Česku, byl čtvrtý díl slavné hororové série Scream - Vřískot. Film ovšem nedopadl valně. Z 3305 kin nakonec utržil jen 19 milionů dolarů, což stačilo na druhé místo, ale značí to téměř o polovinu menší průměrnou návštěvnost na sál než Rio.
Jeden z důvodů je pochopitelně i to, že film má výrazně vysoký rating nepřístupnosti. Nicméně druhý Vřískot, který byl ohodnocen jako stejně nepřístupný, v roce 1997 utržil za první víkend 32,9 milionu; a třetí díl z roku 2004 dokonce 34,7 milionu dolarů.
První díl, který nakonec utržil nejvíc, celkem 103 milionů, paradoxně startoval v roce 1996 mnohem mnohem skromněji - s 6,3 miliony. Teprve postupně se z něj stal kultovní hit. Čtvrtý díl i celá série evidentně mají věrné publikum, které ale přitom zestárlo a zlenivělo - tak lze číst výsledky tržeb a bodování diváků.
Kdo už do kin dorazil, tomu se nejnovější Vřískot líbil. Na IMBb má film vysoké průměrné hodnocení 7, 7. Líbí se tedy výrazně všem věkovým skupinám diváků - včetně žen středního věku, a nejen teenagerkám, což jsou jinak hlavní cílová skupina hororů (v případě Vřískotu ale za 15 let uplynulých od prvního dílu ale pamětnice už stačily zestárnout.). Americkému publiku ale přece jen o něco víc než divákům v jiných zemích.
Kritici jsou ale spokojení mnohem méně, server Rotten Tomatoes eviduje pouze 57 procent kladných recenzí. Jak napsal James Berardinelli ze stránky ReelViews: „Vřískot je hororová značka, která hanobila žánr vyvražďovaček a přitom se s ním objímala. Bylo to zábavné a svěží v roce 1996. V roce 2011 je to asi tak svěží jako závan z krypty."
Michael O´Sullivan z Washington Postu pak tvrdí, že „hlavní problém je, že film se sám moc nestará, jestli se smějeme tomu, že je zábavný, nebo se mu vysmíváme, protože je trapný".
Podle Elizabeth Witzmanové z New York Daily News je „jeho spoléhání se na klišé už nikoli ironické, ale jen snadné. A přestože je tu několik výborných šokujících momentů, slabé tempo nechává příliš mnoho prostoru pro lavírování mezi hloupostí a strašidelností".
I ti, kteří čtvrtý díl hájí, činí tak s určitou rezervou. Philip French z britského Guardianu například říká: „Vřískot 4 je zábava, ale spíš dost okatě chytrá než démonicky důmyslná." Podle Jeffa Meyerse z Metro Times jde o „kritiku naší posedlosti celebritami, které si svou proslulost nezaslouží, a upřímné, i když možná příliš jemné doznání, že filmy na pokračování jsou často hodny toho, abychom si z nich dělali blázny."
Kořeny Ameriky
Poslední novinkou týdne nasazenou do široké distribuce bylo historické soudní drama The Conspirator, které režíroval Rober Redford. Scénář Jamese Solomona vychází z přepisů skutečného soudního procesu s „Jižankou" Annou Surrattovou, která byla obviněna z podílu na konspiraci a organizování atentátu na prezidenta- zakladatele.
Unionisté ze Severu se jali zastrašovat rebely i za pomocí (prý) první ženské popravy v dějinách osidlování Ameriky. Redford sleduje, jak se proti této ženě (hraje ji Robin Wright) obrátil celý národ a její jedinou šancí na přežití zůstal právník Frederick Aiken (James McAvoy).
Snímek má jasné poselství: Reford chce ukázat, že už v samých kořenech moderní Ameriky leží manipulace a fanatismus, z čehož se pochopitelně odvíjejí paralely s (nedávnou) současností. Zdá se však, že opět natočil jednu ze svým pozdních a příliš akademických rozprav na téma právo, spravedlnost a morálka.
Film sklidil smíšené recenze a jeho tržby za první víkend jsou pouhé 3, 2 milionu dolarů, což stačilo na deváté místo žebříčku. Například Keith Cohen z časopisu Entertainment Spectrum hodnotí takto: „Film si zaslouží dobrou známku za autentické kostýmy a dobové detaily. S výjimkou Aikena (McAvoy) je ale zbytek postav prezentovaný povrchně a herci ve vedlejších rolích jsou málo využiti."
