Los Angeles - Většina předělávek starších filmů bývá přijímána jako pouhý odlesk originálu. Slavná sci-fi série Planeta Opic (1968-73) se dočkala své reimaginace - jak to tehdy nazval režisér Tim Burton - v roce 2001 a jednalo se přímo o zklamání.
Oznámení, že se chystá další film na toto téma a režie se ujme poměrně neznámý Ruppert Wyatt, jenž měl na kontě jen jeden celovečerní film, lupičský thriller The Escapist, vyvolalo velké rozpaky. Ani první trailery nenaznačovaly, že by nová Planeta opic byla cosi, co je nutné vidět.
Reakce prvních diváků jsou ale nadšené. Wyattovi se díky trikovému studiu WETA (Pán prstenů, King Kong) podařilo s (velmi relativně) malým rozpočtem 93 milionů opět posunout technické hranice a především vyvolat v divácích pocity úžasu.
Film nazvaný Rise of the Planet of the Apes (u nás poběží jako Zrození Planety opic) utržil za první víkend 54 milionů dolarů z 3648 kin a vyhoupnul se tak do čela žebříčku návštěvnosti, z nějž sesadil na druhé místo jiná digitální stvoření - Šmouly; ti si připsali 21 milionů a od minulého týdne zaznamenali 41procentní propad návštěvnosti.
Zrození Planety opic tak při své premiéře předstihlo podobné filmy, tedy sci-fi snímky o tom, jak je lidstvo ohroženo zdánlivě primitivnějšími bytostmi - čtvrtého Terminátora (42, 6 milionu) i titul Já, Robot (52, 2). O milion naopak podlehlo pátým X-menům. A na nepovedený Burtonův remake, do nějž před lety bylo vkládáno mnoho očekávání a který vyvolal obrovskou vlnu zájmu, paradoxně vůbec nedosáhlo; tehdy víkendové tržby činily 68, 5 milionu dolarů.
Studio 20th Century Fox v bleskovém průzkumu spočítalo, že 54 procent publika tvořili muži a celkově bylo 56 procent lidí starších 25 let. Na IMDb.com, kde hlasovalo již téměř 4300 diváků a divaček, má film zatím vysoké hodnocení 8 bodů z 10 možných (na CSFD, kde hlasovali návštěvníci předpremiér, dokonce 89 procent).
Příběh nové Planety opic vypráví o mladém vědci Willu Rodmanovi (James Franco), jenž vyvíjí lék proti Alzheimerově nemoci, kterou trpí i jeho otec. Slibný výzkum se ovšem zadrhává kvůli vedlejším účinkům, které vykazují pokusní živočichové. Zklamaný vědec opouští výzkum, odchází pečovat o otce a jako bonus si tajně odnáší šimpanzí mládě, jehož rodiče zemřeli při pokusech.
U šimpanze Caesara se začne projevovat vysoká inteligence a Will zjistí, že za to zřejmě může jeho lék. Začne mu ho tajně podávat a tím nechtěně otevře bránu k lidské zkáze. Čím dál inteligentnější zvíře se po čase ocitne v přírodní rezervaci, kde začne v čele ostatních opic připravovat vzpouru proti těm, kdo zabili jeho rodiče a jeho zavřeli do „fešáckého kriminálu". Děj snímku tak předchází filmové sérii ze 60. a 70. let - což není při pokusech o oživování známých frančíz neobvyklé.
I filmoví kritici se každopádně staví k nové Planetě opic vstřícně. Ze 154 recenzí evidovaných v databázi Rottentomatoes.com jich je 81 procent kladných, průměrné hodnocení se pohybuje na 7,1 bodu z deseti. Většina popisuje dílo střídmě jako v jádru „béčkový snímek v áčkovém provedení" - ale základem recenzí je vždy překvapení, jak dopadl výsledek. Richard Corliss z TIME Magazine dokonce napsal, že by se tento film mohl stát novou klasikou jako svého času King Kong ze 30. let.
Kenneth Turan z Los Angeles Times shrnuje svůj dojem slovy: „Film na to jde ve všem dobře. Je chytrý a zábavný, dovede udržet pozornost po celou dobu. Modelový příklad letního rozptýlení, které pobaví bez toho, aby uráželo inteligenci diváků."
Podle klasika Rogera Eberta z deníku Chicago Sun-Times je fascinující, že „jeden nikdy neví, kde přesně končí člověk a kde začínají efekty, ale Andy Serkis coby opičák Ceasar podává nejlepší výkon v celém filmu".
Andrew O'Hehir ze stránky Salon.com zase napsal: „Film mě pobavil bez ohledu na to, že je občas trochu přihlouplý, a dokonce i přes to, že si ho za tři týdny nikdo nebude pamatovat."
Objevují se samozřejmě i pochyby. James Berardinelli ze stránky ReelViews tvrdí: „Centrální problém Zrození Planety opic je v tom, že působí jako kousek něčeho mnohem rozsáhlejšího - a samo o sobě není hotový film."
Michael O'Sullivan z Washington Post dokonce tvrdí: „Filmaři věnovali příliš mnoho pozornosti a peněz, aby primáti vypadali dobře, ale úplně přitom zapomněli na lidi."
V českých kinech se o kvalitách Planety opic můžeme přesvědčit již od tohoto čtvrtka - o podařenosti napovídají něco i ohlasy na CSFD.
Známý uživatel Marigold shrnul svůj zážitek a pět z pěti hvězdiček takto: „Film má objektivně dost vad. Ale za dětinské nadšení a zcela anachronické užití triků si to zaslouží. Už dlouho jsem si tak neužíval živost a duši trikových sekvencí. Jako by se Zrození Planety opic vracelo někam do 60. let, kdy byl každý podařený trik malý radostný zázrak… Ve zkratce sledujeme samovolný zánik komunity staré a z něj plynoucí zrod komunity nové. Mnohem spíše než rysy klasického apokalyptického sci-fi má film prvky romantického příběhu o osamoceném monstru a jeho bláhovém stvořiteli."
