Odpor běloruských Mašínů používá hollywoodské zbraně

Kamil Fila Kamil Fila
21. 4. 2009 15:30
Daniel Craig i v ne-bondovské roli působí dobře
Foto: Aktuálně.cz

Recenze - Jméno Edwarda Zwicka není mezi širší veřejností příliš známé, při pohledu na jeho dosavadní filmografii ale dává záruku poctivé podívané.

Režiséra je ovšem nejen zárukou solidnosti, ale i toho, že si jako producent a scenárista v jedné osobě vybírá látky, které pravidelně narušují americké ideály, respektive představy Američanů o sobě samých. Každým svým dalším dílem se snaží nabourávat pocit nadřazenosti, kterou zaujímá bílá křesťanská většina vůči těm, kteří jsou jiní.

Etnografie & omluva

Zwick se na sebe výrazně upozornil v roce 1988 historickým filmem Sláva o prvním černošském oddílu ve válce Severu proti Jihu, a pokračoval Legendou o vášni (1994), v níž se, mj., stavěl proti genocidě Indiánů.

V Odvaze pod palbou (1996) pak zpochybnil pověst armády ve válce v Kuvajtu, ve Stavu obležení (1998) ukázal na problematický vztah k Arabům a muslimům obecně - a jako by i varovně předjímal události, jež nastanou po 11. září 2001.

V Posledním samuraji (2003) se vydal do Japonska složit hold tamním tradicím, jež vylíčil jako mnohem ctnostnější než západní civilizaci. V Krvavém diamantu (2006) zase ukázal bídu afrického státu Sierra Leone, za niž můžou nejen tamní podmínky, ale především vykořisťování Západem.

Zjednodušeně řečeno se Zwick s pomocí špičkového hollywoodského řemesla snaží většinou rekonstruovat cizí kulturu, a balancuje přitom na hraně jakési komerční etnografie a velkodušné omluvy.

Jeho nejnovější snímek Odpor (Defiance) má opět válečnou tematiku a přesouvá nás do Běloruska za druhé světové války. Netradičně si přitom za hlavní hrdiny vybírá polské Židy - a ještě o něco netradičněji Židy, kteří odmítli žít v ghettu a začali bojovat jako partyzáni v lesích. Nezávisle na sovětské Rudé armádě nejen  proti německým nacistům, ale i všem tamním kolaborantům.

Foto: Aktuálně.cz

Po Mnichovu od Stevena Spielberga (2005) je to první hollywoodský velkofilm, kde Židé nevystupují v úloze trpitelských obětí, ale naopak těch největších ranařů a kosičů. A stejně jako Mnichov vychází ze skutečných událostí, i předobrazem pro hrdiny Odporu byli reálně žijící bratři Bielští - Tuvja, Alexandr (Zuš), Azael a Áron - jejichž osudy byly odhaleny až nedávno a v Polsku mají - velmi zhruba řečeno - podobné postavení jako u nás bratři Mašínové.

We will be back!

Mnichov nicméně byl zároveň kritickým obrazem donekonečna roztočené spirály násilí mezi Izraelci a Palestinci, Odpor zůstává jen u obdivného líčení, jak někdo dokázal v tak nehostinných podmínkách přežít.

Jak ostatně ve filmu zazní, v případě Bielských, kteří v lesích nashromáždili a dokázali ochránit na 1200 svých soukmenovců, nešlo jen o otevřený násilný odpor, ale i o symbolický vzdor. Nebylo důležité přemoct nacisty, ale dokázat jim, že Židé dovedou bojovat a hodlají přežít. „Každý den, kdy jsme naživu, je naším vítězstvím.", zazní tu úderná věta hned vedle terminátorovské: „We are the Bielski's and we WILL be back!"

Foto: Aktuálně.cz

Film se k  nepřípadně americkému heroismu vzepne jen v několika chvílích, bohužel nejvíce to vadí asi v závěru v bitvě proti tanku, jenž se snaží zahnat skupinu okolo Bielských zpátky do bažiny, jíž prošli jako jejich bibličtí předci s Mojžíšem přes Rudé moře. Patosu a oslnivé akce tu je jinak poměrně málo, možná i proto film v Americe propadnul.

Svým laděním se snaží co nejvíc přiblížit sovětským válečným filmům; nejvíce se asi tvůrci inspirovali proslulým Jdi a dívej se (1985) Elena Klimova - odpovídá tomu zvláště scéna náletu na lesní osadu, kde hrdina po dopadu bomby na chvíli ohluchne. Tento motiv okoukaný/odposlechnutý Spielbergem už v Zachraňte vojína Ryana se tady přejímá i s promoklou a promrzlou lesní krajinou.

Vyprávění amerického střihu

Zároveň Zwick nikdy není tak brutální a nemilosrdný jako Klimov. Scény před kamerou sice inscenuje často „(bělo)rusky" s důrazem na dobové detaily, ale stříhá je „americky" - tj. poměrně rychle - a rozbíjí prostor do polodetailních výřezů.

Největší porušení kulturní autenticity můžeme pozorovat nikoli na tom, že herci mluví anglicky s ruským přízvukem (ve chvílích, kdy hrdinové mluvili jidiš), případně perfektně rusky (když mluví s „cizími"), ale na tom, kdykoli se z masy lidí vydělí dvojice a jde si spolu sošně promluvit do popředí před kameru.

Foto: Aktuálně.cz

Takový záběr byste v sovětském filmu asi nenašli a zračí se v tom rozdíl amerického individualismu a potřeby promluvit si s kolektivismem sovětských snímků, kde lidé sice subjektivně mají duši, ale jsou vždy především součástí okolí.

Odpor v zájmu vyváženosti nesklouzává k přímočaré oslavě Bielských a vykreslí i rozbroje mezi nimi. V zájmu zachování základních sympatií však neukáže, že se podíleli na masakrech civilního obyvatelstva; a to, že jim kradli jídlo, vyřeší relativizující větou: „Když bere armáda, je to prý zásobování, když bereme my, jde prý o krádež, ale přitom je to stejné."

Na otázku, co Odporu schází, aby se stal klasikou, se odpovídá až příliš snadno: duše. Lhostejno jaká, i když ta běloruská by se hodila nejvíc.  Přitom jde (paradoxně) nejspíš znovu o důsledek oné pečlivosti a snahy přiblížit se cizí kultuře.

Foto: Pavel Kroulík

S přílišnou pokorou ovšem zmizela i vášeň a zůstává „jen" věcný obraz na pozapomenutou kapitolu druhé světové války. S drobnými klišé, faktografickými chybami (ampecilin existoval až od 60. let a neléčí tyfus), ale s dobrou vůlí mířený spíše na východoevropské publikum.

Vlastně bych docela chtěl někdy takhle udělané ty Mašíny. Tedy udělané tak, jako je udělaný Daniel Craig, nejblonďatější a nejmodroočejší Žid na světě.

Odpor
Defiance
Žánr: Drama, Válečný
Režie: Edward Zwick
Obsazení: Daniel Craig, Liev Schreiber, Jamie Bell, Alexa Davalos, Allan Corduner, Tomas Arana, Mark Margolis, Jacek Koman ad.
Délka: 137 minut
Premiéra ČR: 16.04.2009
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 7 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy