reklama
 
 

Nechce z Horákové modlu, měla ráda život, ví režisér Milady

26. 2. 2015 7:19
S producentem, režisérem a scenáristou Davidem Mrnkou o jeho chystaném filmovém dramatu o Miladě Horákové, který se stane nejdražší tuzemskou produkcí roku 2015.

Rozhovor - Již v dubnu se začne natáčet dlouho připravovaný snímek pojmenovaný jednoduše Milada. „Zahraniční investoři mě od jednoslovného českého názvu odrazovali a anglicky mluvící ho vyslovují většinou jako My Lady. Já si však na tomhle osobním pojmenování trval,“ říká David Mrnka, producent, režisér a scenárista, jenž mezinárodní koprodukci zaštiťuje.

Mrnka žije v Los Angeles, kde se živí jako televizní a filmový producent, a značnou část života strávil v Austrálii, kam se po střední škole odstěhoval a vystudoval zde režii.

„Jde o mou prvotinu a setkal jsem se kvůli tomu samozřejmě i s nedůvěrou. Což je jedině v pořádku a nemůžu se divit nikomu, kdo si není jistý se svěřením tolika peněz v podstatě debutantovi,“ říká a dodává, že doufal v klidnější režijní start. Půjde ostatně o nejdražší letošní českou produkci, převyšující náklady i na Hořící keř.

Hlavně žádný mramor

Původně měl snímek o komunisty umučené političce Miladě Horákové pouze produkovat. „Coby režisér a scenárista jsem u filmu spíš skončil, než že bych o tyto pozice usiloval. Nejprve jsem našel scenáristku, ta ale dodala podle mě nevyhovující text, jejž jsem musel výrazně předělat. Tuzemští režiséři pak měli problémy s angličtinou, v níž bude snímek vznikat. Měl jsem přitom za to, že anglicky už v Čechách lidé z oboru běžně mluví."

Horáková bude mít ve filmu i vady, a ne jen okrajové. Nechci ji zobrazovat jako světici nebo ikonu. Měla ráda život, žila ho plnohodnotně a jako každý člověk se během toho dopustila chyb.

David Mrnka

"Americkým režisérům zase chyběly kulturní a společenské nuance, které bych chtěl zachovat. Navíc chtěli jasnější motivace a větší patos, čemuž se bráním.“ Právě zachování osobní roviny a nepodlehnutí patosu jsou tvůrčí cíle, jež Mrnka zmiňuje často.

„Žil jsem dlouho v Austrálii, takže jsem poměrně ovlivněný asijským a evropským kinem. Režii jsem vystudoval v Sydney. Vidím proto Miladu blíž Evropě než Americe. Nechci její život prodávat, nechci, aby šla hrdinsky na popravu za doprovodu dramatické hudby, jde mi o opravdový příběh,“ ujišťuje.

„Horáková bude mít v našem filmu i vady, a ne jen okrajové. Bylo to i první, na co mě upozornila její dcera Jana Kánská, když jsem ji navštívil ve Washingtonu. Abych matku nezobrazoval jako světici nebo ikonu. Měla ráda život, žila ho plnohodnotně a jako každý člověk se během toho dopustila chyb.“

Krize i těhotenství zhatily plány

Proč se produkce vleče od roku 2006? „V Čechách se na to ptají všichni, v Americe by to nikdo neudělal. Tam není nezvyklé, že se natáčení připravuje přes pět let. A nejde o úplnou výjimku ani tady - pokud vím, film o Lídě Baarové, který se nyní konečně chystá, se plánuje dokonce čtrnáct let. Nám do cesty přišla finanční krize a otěhotněla herečka, jež měla Miladu původně ztvárnit. Podobné věci, co nejdou předvídat, zcela rozbijí plány.“

Jméno představitelky zatím nemá být zveřejněno, oficiálně padne až na začátku dubna, kdy přiletí na tiskovou konferenci, Mrnka však o své volbě říká: „Jde o herečku evropského původu, hrála však v několika velkých hollywoodských blockbusterech. Nakonec ve chvíli, kdy jsme s ní byli na konci jednání, se ukázalo, že by nám na roli kývly i dvě další dámy, které nedávno vyhrály Oscara. Uvědomili jsme si ale, že už jsme vlastně spokojení s naší současnou volbou.“ Od začátku hledal zahraniční jméno. „Ne snad proto, že by zdejší herečky neuměly hrát, nikoho typově vhodného jsem zkrátka neznal.“

„Štábově a produkčně je film zcela český,“ dodává ale: „Výrobní firma je totožná například s Hořícím keřem. Jen některé herce máme zahraniční. Točit budeme v angličtině a do češtiny pak dabovat. Mimochodem to dost ohraničovalo výběr z českých tváří, protože bude nutné, aby mluvily anglicky, byť s přízvukem. Zatím počítáme s Klárou Issovou, Ivanou Chýlkovou a další jména jsou v jednání.“

Má podobně laděný snímek naději na úspěch? „Zodpovědnost vůči investorům mě coby producenta nutí uvažovat i o návratnosti financí, proto se pokusíme rozjet kampaň, která by snímek prodala. Jde ale přece jenom o osobní projekt a převyprávění příběhu. O představení voleb, jež musela Horáková učinit, aby se mohl divák zeptat, jak by se zachoval na jejím místě.“

Nabízí se otázka, jestli bude film vznikat s důrazem na tuzemské, nebo zahraniční publikum. „Musíme najít vhodný balanc. Základní rovina je osobní příběh - vztahy Milady Horákové s její rodinou. Tedy univerzální motivy. Potom tu máme politiku na pozadí, především Vítězný únor, kde už musíme přemýšlet, jak neříkat až příliš, aby čeští diváci nebyli známými daty otráveni, ale zároveň dost, aby byl nástup komunismu pochopitelný pro zahraniční publikum. U druhé světové války to máme snadnější, protože o té máme povědomí podobné na obou stranách. O způsobu, jakým v Československu nastoupil komunismus, v zahraničí nikdo neví.“

Nepoučili jsme se

Není pak překvapivé, že pro zahraniční investory byl neznámý i příběh Horákové. „Když jsem ještě sháněl peníze v Hollywoodu, dokud lépe fungovalo financování nezávislých snímků, zjistil jsem, že Miladu za hranicemi skutečně nikdo nezná. Ale na druhou stranu se tím stal námět zajímavějším, protože by nešlo jen o naplnění známých faktů.“

Říkáme si, že u nás nebylo zase tak špatně. Tomu se nálada našeho filmu velmi vzdaluje. My se zaměřujeme na roky 1946 až 1950 a způsob, jakým všudypřítomné lži postupně nahlodaly a přeměnily systém. A to je důležité, protože něco podobného se děje zrovna nyní a na nejvyšších postech. Nepoučili jsme se z historie, proto se může opakovat.

David Mrnka

„Jediné, co umíme, je nostalgická komedie,“ dodává Mrnka trochu trpce k tuzemské kinematografii. „Říkáme si, že u nás nebylo zase tak špatně. Tomu se nálada našeho filmu velmi vzdaluje. My se zaměřujeme na roky 1946 až 1950 a způsob, jakým všudypřítomné lži postupně nahlodaly a přeměnily systém. A to je důležité, protože něco podobného se děje zrovna nyní a na nejvyšších postech. Nepoučili jsme se z historie, proto se může opakovat.“

Prý sleduje situaci v Čechách denně a stále se považuje za Čecha. „Jak pozoruji zdejší politické dění... řekněme, že znepokojuje mě i mnoho lidí ve Státech, s nimiž jsem měl možnost mluvit. Včetně vysokých politiků. Milada ale samozřejmě není přímá paralela k současné politické situaci, k tomu bych se případně plnohodnotně vyjádřil až někdy později, aby to nešlo do cesty příběhu, který chceme odvyprávět.“

autor: Martin Svoboda | 26. 2. 2015 7:19

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama