Autor recenze v britském listu The Guardian označuje Nabarvené ptáče za fantasmagorický horor o východní Evropě, z něhož polovina diváků v Benátkách odešla a ve kterém je titulní hrdina, chlapec hraný Petrem Kotlárem, vláčen od jedné děsivé epizody ke druhé.
"Bez váhání mohu prohlásit, že jde o monumentální dílo, které jsem hluboce rád viděl," napsal o Marhoulově filmu Xan Brooks, kritik Guardianu. "Také ale mohu jen doufat, že už s ním nikdy nebudu mít nic do činění," dodává.
Autor článku kvituje, že Václav Marhoul film natáčel v průběhu několika let, a tak představitel hlavní role Kotlár na plátně stárně. Snímek obsahuje několik zlomových krutých scén, při nichž diváci v Benátkách postupně odcházeli. V jednu chvíli prý ke dveřím vedoucím ze sálu vyrazilo 12 diváků, aby zjistili, že východ je zamčený, líčí Guardian. Podle něj byl sál po skončení projekce poloprázdný.
Portál Screen Daily uvádí, že například v porovnání s téměř nesnesitelnými scénami z klasického filmu Saló aneb 120 dnů sodomy jsou hrůzy v Nabarveném ptáčeti chabé, avšak ve filmovém dramatu, nikoliv dokumentu poněkud zbytečné a je těžké pochopit jejich smysl.
"Jen mírný potlesk na konci projekce v Benátkách naznačil, že někoho tato tříhodinová sága o přežití nadchla. To ale samo o sobě nebude stačit k tomu, aby drama o východní Evropě, které je náročné sledovat a navíc bylo natočeno v černobílé, přilákalo do kin dost diváků," míní Screen Daily.
Jeho kritik rovněž pochybuje nad výkonem herce Petra Kotlára, který sice roli bezejmenného chlapce dal vše, avšak stále působí příliš jako tabula rasa, "jako anděl, který prochází peklem, ale více se změní na papíře než na plátně".
Stejně jako Guardian nicméně Screen Daily vyzdivhuje mimořádnou obrazovou stránku filmu.
The Hollywood Reporter míní, že Marhoul citlivě a ideálně adaptoval románovou předlohu Jerzyho Kosińského. Film je nemilosrdnou a krutou reflexí lidské povahy a dětský herec Petr Kotlár v něm odvádí mimořádný výkon.
Jde o téměř tříhodinovou, stále intenzivnější přehlídku zla, z níž není úniku, a to i díky syrovým záběrům kameramana Smutného v panoramatickém formátu, který připomíná mnoho z klasických filmů o druhé světové válce, chválí The Hollywood Reporter.
Podle něj je snímek dostatečně atraktivní, dlouhý a seriózní na to, aby mohl usilovat o někerou z cen - a to jak na Benátském filmovém festivalu, tak jinde ve světě, myslí si kritička Hollywood Reporteru Deborah Youngová.
Ta jde ze všech recenzentů nejdál, když krásu černobílé kamery Vladimíra Smutného přirovnává k mistrovským dílům sovětské kinematografie jako Tarkovského Andreji Rublevovi nebo válečnému filmu Jdi a dívej se od režiséra Elema Klimova.
Příznivě vyznívá též recenze na serveru Little White Lies. Podle něj Marhoul natočil film, který bude možná bolestivé sledovat, avšak "bezpochyby je vynikající".
I web Little White Lies v souvislosti s Marhoulem vzpomíná filmy Elema Klimova a Andreje Tarkovského, v tomto případě ovšem Ivanovo dětství. "Podobně jako tato velká díla jde o epizodický příběh nevinného dítěte, které se potlouká životem a stává se terčem všeho zla," konstatuje web.
Portál Variety píše, že mimořádné dávky utrpení a sadismu jen vzácně zušlechťuje krása, s jakou jsou zachyceny. Nabarvené ptáče publikum navnadí pohledem na stříbřité výjevy z venkova, aby je opět konfrontovalo se záběry, které lze jen stěží sledovat s otevřenýma očima, upozorňuje Guy Lodge v článku pro Variety.
Nabarvené ptáče označuje za "odtažitě úchvatnou adaptaci" románové předlohy a zřejmě Marhoulův nejambicióznější i nejpovedenější projekt. "Režisérovým cílem zřejmě bylo diváky obscénním násilím ochromit spíš než šokovat, tak jako všechny postavy na plátně postupně ztrácí cit za tolik letech utrpení," interpretuje Variety, podle nějž je Nabarvené ptáče v tomto ohledu efektivní a podmanivé.
"Nakonec nedochází k žádné duševní katarzi, jen konci, v němž se počítá už to, když někdo přežije," uzavírá Variety.
Podle něj, stejně jako Hollywood Reporteru, bude mít film cestu do kin kvůli divácké náročnosti těžkou. Usnadnilo by mu ji jedině to, kdyby na festivalech sklidil příznivé ohlasy a ceny. O těch porota v Benátkách rozhodne tuto sobotu.
Článek o Marhoulově filmu z benátského festivalu zveřejnila také agentura Reuters. Podle ní Nabarvené ptáče znázorňuje drsný svět, v němž je nebezpečný být jiný než ostatní.
Marhoul rovněž v rozhovoru pro Reuters vysvětlil, proč vesničany ve filmu nechal mluvit fiktivní slovanskou řečí. "Nechtěl jsem, aby vesničané mluvili ukrajinsky, polsky nebo rusky, protože jsou opravdu zlí. Byl bych nerad, aby si s tím kdokoliv spojil jeden konkrétní národ," řekl režisér.
Rozhovor DVtv s Václavem Marhoulem
