Praha - Po Berlinale, kde v sekci Generation Kplus soutěžila Mária Procházková s filmem Kdopak by se vlka bál, a Cannes, kde Zuzana Špidlová dokonce vyhrála hlavní cenu sekce Cinéfondation za film Bába, je tu další letošní úspěch pro českým film.
Snímek Lištičky, jenž vznikl v česko-slovensko-irské koprodukci, bude soutěžit v sekci debutů Film Critics´ Week na benátském festivalu; 66. ročník nejstarší filmové přehlídky z velké trojky se koná od 2. do 12. září.
Tvůrci už reagovali, že považují přijetí filmu za mimořádný úspěch. Do této soutěžní sekce je každoročně vybráno maximálně sedm filmových debutů z celého světa. Film Critics´ Week (Settimana Internazionale della Critica) byl založen před 24 lety jako nezávislá sekce festivalu v Benátkách ve stejné tradici jako v Cannes nebo na Berlinale.
Lišky tam opravdu žijí
Všechny celovečerní režijní debuty prezentované v oficiálním výběru 6. MFF Benátky 2009 včetně filmů uváděných v rámci 24 International Film Critics´ Week budou soutěžit o cenu Benátský Lev budoucnosti známou též jako Cena Luigiho de Laurentiise a dotovanou 100 tisíci dolary.
Loni na festivalu v Locarnu soutěžil Venkovský učitel režiséra Bohdana Slámy. Letošní účast Lištiček v Benátkách je tedy i dalším úspěchem ČT, která oba snímky koprodukovala.
Film se natáčel v okolí Prahy a v červenci a srpnu 2008 v Irsku v Dublinu a Bray. Po světové premiéře v Benátkách pak snímek vstoupí 17. září do českých kin.
Vznikl v produkci irské společnosti Samson films, české Cineart TV Prague, slovenské Miras a v koprodukci České televize. Se scenáristkou a režisérkou Mirou Fornay spolupracovali kameraman Tomáš Sysel, hudbu složili Tadeáš Věrčák z Česka a Američan Aaron Goldberg.
Hlavní role sester hledajících nový život v Dublinu ztvárnily slovenské herečky Réka Derzsiová a Rita Bancziová. Kromě irských představitelů se tu objeví i české herečky Jitka Josková a Petra Nesvačilová.
"Lišky opravdu v Dublinu (stejně jako v jiných irských i anglických městech) žijí. Tím, jak se rozšiřovalo město, byly vytlačovány ze svého přírodního prostředí. Migrovaly za potravou. Lišky se postupně přibližovaly do měst, začaly tam žít, asimilovaly se, což tak trochu připomíná osudy našich hrdinů," říká autorka k názvu.
Holka ze zapadlé vsi u Manchesteru
Sama prý měla v Londýně - kde příběh napsala - "své" dvě lišky, které krmila; zároveň je to podle ní dobrá metafora k tomu, o čem vypráví. "Bylo zajímavé objevovat, jak se v extrémních situacích mohou stát lišky i z nás."
Fornayová studovala filmovou režii v Londýně na National Film and TV School a ke snímku ji inspirovalo město, které bylo plné au-pairek ze Slovenska i z Česka.
"Život mimo domov je mění a ony dospívají. Většina z nich se těžko navrací. Už nechtějí žít na vesnici, dokonce i středoevropská města jsou pro ně najednou malá. Hlavním tématem není střet kultur východ - západ; když přijde do Londýna holka ze zapadlé vsi u Manchesteru, prožívá skoro stejné situace, jako když přijde holka ze slovenské vesnice - až na ten jazyk," vzpomíná.
Nicméně Lištičky mají podle ní vyvrátit a zbourat stereotypy a podívat se na problém "pohledem holek, které se pohybují na druhé straně oficiálního světa východní a západní evropské kultury".
Druhou linií je pak téma sesterské lásky. Film je příběhem třiadvacetileté Alžbety, která se snaží v Irsku najít za každou cenu nový domov i partnera - a to nejen proto, že její rodný dům na východním Slovensku má být brzy srovnaný se zemí kvůli stavbě dálnice.
Ty důvody jsou nejspíš hodně osobní a mají co do činění s Alžbetinou sestrou, sedmadvacetiletou Martinou, která už se v Irsku stihla zasnoubit s třicetiletým Stevem.
Alžběta kategoricky odmítá sestřinu pomoc a na život páru žárlí. Nakonec se odstěhuje a vztah obou sester ještě fatálně vyhrotí výskyt třetí dívky Ducky, podivné osůbky, která začne Alžbětu měnit a dostávat do nezvyklých situací. Zároveň s tím se znovu vrací temná minulost obou sester…
Lištičky byly sice původně psané pro a "na" Londýn, ale pak dostala režisérka nabídku na financování z Irska. A posun podle ní atmosféře příběhu prospěl, protože současný Dublin zažívá emigrantskou vlnu Londýna z 80. let.
