Festival v Jihlavě uvede šestihodinový opus Karla Vachka. Spásu vidí v internetu

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
22. 10. 2019 11:49
Karel Vachek točí filmové romány. Ten poslední − Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie − má skoro šest hodin. A není ničím menším než jakousi uměleckou sumou.
Režisér Karel Vachek rád mluví o komicích i gnosticích. Jeho dílem prosvítají velké filozofické otázky i vtípky, které ukazují, že humor je v životě to nejdůležitější.
Režisér Karel Vachek rád mluví o komicích i gnosticích. Jeho dílem prosvítají velké filozofické otázky i vtípky, které ukazují, že humor je v životě to nejdůležitější. | Foto: MFDF Ji.hlava

"Je to moje Devátá. Letos žiju 80. rok svého života, už toho asi moc neudělám," prozradil režisér v rozhovoru pro DVTV v narážce na poslední Beethovenovu symfonii.

Devátý Vachkův snímek, jejž uvede Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava, je pokusem spojit vše, co dosud natočil. Obsahuje záběry ze všech jeho osmi snímků, počínaje Moravskou Hellas z roku 1963 a konče filmem Tmář a jeho rod aneb Slzavé údolí pyramid z roku 2011.

Komunismus a síť ztělesňuje představu, že internet může nabourat zavedené společenské pořádky podobně jako parní stroj ukončil feudalismus. A samotný snímek jako by se sám podobal právě internetu coby bezedné studnici informací, v níž neexistuje žádná hierarchie.

Karel Vachek už v Moravské Hellas rozbourával dokumentaristické konvence. Místo filmu o lidovém umění, které bylo v tehdejším režimu symbolem nejryzejší tvorby, natočil formálně i myšlenkově podvratný snímek, v němž dvojčata Jan a Karel Saudkovi, tehdy ještě neznámí mladíci, ztělesňují dvojici reportérů, vpadávajících svými provokujícími replikami do míst, kde vznikají krásně malované porcelánové klenoty.

Ten film měl podtitul Poznámky o folkloru. A přestože o několik dekád později Vachek tvoří násobně delší a košatější díla, jako by byl stále pamětliv toho, že se jedná jen o soubory poznámek.

Komunismus a síť hned v počátku maluje na plátno rudou hvězdu a do ní vetkne jména čtyř velikánů světové kinematografie: Davida Warka Griffitha, Charlese Chaplina, Jacquese Tatiho a Luchina Viscontiho. Což jsou tvůrci, kteří si uvědomovali důležitost filmové montáže anebo filmového gagu. V ideálním případě obojího.

Vachek rád mluví právě o francouzském komikovi Tatim, ale také o Jaroslavu Haškovi jako o geniál­ních tvůrcích, kteří spontánně tvoří to, co mají, nikoli to, co chtějí. A sám se pokouší žít přítomným okamžikem, drobnými vtipy, které se klenou od záběru k záběru.

Přitom je to film hodně osobní, vznikl dva roky po smrti režisérovy ženy a velká část nového materiálu se věnuje autorově rodině, především tvůrčímu úsilí jeho bratra malíře, který svá plátna zaplňuje podobně detailními "toky informací" jako Karel Vachek plátna filmová. Ale jde také o zosobnění Vachkova působení jako pedagoga FAMU, který coby dlouholetý vedoucí katedry dokumentaristiky ovlivnil generace studentů, od Víta Klusáka či Martina Marečka po Helenu Papírníkovou a Helenu Všetečkovou, které jsou pod filmem podepsány jako spoluautorky.

Vachek si půjčuje záběry studentů a jakýmsi středobodem filmu se stává učebna, kam si po pětadvacet let zval hosty různých profesí a kde formoval mnohé dnešní přední tuzemské tvůrce.

Chvíli plátnem pochodují francouzští protestanti z řad žlutých vest, střídají je dva muži jen v trenýrkách, kteří "surfují" na velké desce nad davem účastníků nějakého koncertu. Do toho Martin Luther King Jr. opakovaně říká slavnou větu: "Mám sen." Jen ji občas režisér přilepí do úst aktérů svého snímku Spřízněni volbou z roku 1968, který sledoval tehdejší přední politické představitele − od Ludvíka Svobody po Alexandra Dubčeka.

Je to film někdy osobní tak, že narážky pochopí jen zasvěcení. Jindy může působit rezolutně ve svých tvrzeních. Ale stále je to ztělesnění filmařského principu, který se nezajímá o načančanost formy a jde mu především o upřímnost. Jak poznamenal režisér: "Záleží mi na tom, aby alespoň mně samotnýmu nebylo ze sebe zle."

Všichni vědí, že dnešní politici jsou omezení lidé a nepodali nikdy žádné výkony, do funkcí chodí pro peníze, říká dokumentarista Karel Vachek. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 6 minutami

Vojáci, u kterých byly prohlídky kvůli smrti Vahidulláha Chána, u Ústavního soudu neuspěli

Ústavní soud odmítl stížnosti devíti vojáků, u kterých vojenská policie loni v červenci provedla prohlídky kvůli vyšetřování smrti Afghánce Vahidulláha Chána. Stížnosti zpochybňovaly neodkladnost prohlídek i způsob jejich provedení. Někteří vojáci byli zadrženi na pracovišti, pro všechny prý prohlídky znamenaly závažnou psychickou zátěž. Soud ale podněty ve spojeném řízení odmítl, považoval je za předčasné, zjistila ČTK z usnesení.

Příslušník afghánských ozbrojených sil Chán zastřelil předloni na podzim českého psovoda Tomáše Procházku na afghánské základně Šindánd v provincii Herát. Afghánský voják byl zatčen a vzat do vazby západních sil. Vyslýchali jej Češi i Američané. Krátce poté, kdy byl vrácen afghánským jednotkám, muž zemřel. Následovalo vyšetřování na obou stranách Atlantiku.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ukrajinský parlament schválil obchodování se zemědělskou půdou

Ukrajinští zákonodárci schválili zrušení zákazu obchodování se zemědělskou půdou. Rozhodnutí zrušit zákaz, který byl v platnosti skoro 20 let, je součástí opatření, které vyžaduje Mezinárodní měnový fond (MMF) pro uvolnění úvěru ve výši osmi miliard dolarů (asi 198 miliard Kč). Informovala o tom agentura Reuters.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dříve vyzval zákonodárce, aby zákaz zrušili. V opačném případě, by podle něj mohl Ukrajině v důsledku koronavirové krize hrozit krach.

Zdroj: ČTK
Další zprávy