Los Angeles - Do klání o nejlepší cizojazyčný film se letos za Českou republiku propracovala Menzelova adaptace Hrabalova románu Obsluhoval jsem anglického krále. Nebude to mít jednoduché - už proto, že o vítězství tu soutěží rekordních 63 zemí.
Oscaři se budou 24. února rozdělovat už po osmdesáté. Nejslavnější trofeje komerční kinematografie vítězům můžou přinést nejen milionový úspěch v amerických kinech, ale mnohem silnější mezinárodní ohlas a lepší podmínky pro světovou distribuci.
Nominovaní kandidáti musí ale tvrdě lobbovat u oscarových akademiků, kterým je nejlepší se zavděčit nějakým důstojně pěkným a skutečností inspirovaným dramatem, dotýkajícím se ideálně významných okamžiků dějin.
Takoví byli i všichni čeští držitelé Oscara - Obchod na korze, Ostře sledované vlaky i porevoluční Kolja. I Anglický král se vyjadřuje k obsáhlé kapitole českých dějin, i když pro tuzemské kritiky přes příliš laskavý závoj nostalgie.
Pro Menzela může hrát, že už v minulosti oscarovou sošku získal, a není to tedy pro akademiky neznámé jméno. Ale ve výběru jsou i další filmoví veteráni - včetně Manoela de Oliveiry, který je ve svých 98 letech považován za vůbec nejstaršího stále pracujícího režiséra světa. Portugalsko do klání nominovalo jeho film Belle Toujours.
I Polsko zastupuje klasik, jednaosmdesátiletý Andrzej Wajda s nedávno premiérovanou Katyní, drsným dramatem o nechvalně proslulém masakru z roku 1940. Wajda je držitelem čestného Oscara z roku 2000.
Ve výběru jsou i další soupeři, kteří už jednu zlatou sošku doma mají - třeba Ital Giuseppe Tornatore, který v roce 1990 bodoval s filmem Bio Ráj, má letos ve výběru film Neznámá.
Kanaďan Denys Arcand na Oscarech v roce 2004 uspěl s Invazí barbarů, letos zkouší štěstí se snímkem Dny temnoty.
I Rus Nikita Michalkov už jednoho Oscara má, druhého chce získat s dramatem 12 - remakem Dvanácti rozhněvaných mužů, který se odehrává na pozadí čečenského válečného konfliktu.
Proti Anglickému králi stojí hodně těžký kalibr právě v segmentu východoevropských kinematografií. Tím nejtěžším je předpokládaný favorit kategorie - letošní vítěz z Cannes, rumunské drama 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny, které je právě i v českých kinech.
Z českých kin je známých hned několik snímků - podařený rakouský snímek Ďáblova dílna či opulentní maďarská groteska Taxidermia. Do kin už míří i francouzský zástupce, adaptace komiksu Persepolis, či zmíněná italská Neznámá.
Island nominoval snímek Severní blata, letošního vítěze karlovarského festivalu. Ve Varech byl k vidění i estonský zástupce - Třída věnovaná tématu školní šikany nebo snímek Du levande, který natočil švédský režisér Roy Andersson.
Ve výběru se najdou i kontroverznější uchazeči - třeba Argentina nominovala snímek XXY o patnáctiletém hermafroditovi, Dánsko snímek Umění pláče, drama o incestu zasazené do venkovského prostředí.
Poprvé jsou ve výběru zastoupeny svými filmy i Azerbajdžán a Irsko. Sousední Slovensko nominovalo Návrat bocianov.
Už 19. října začnou projekce filmů pro komisi, která rozhoduje o užším výběru - ten bude zveřejněn na konci ledna. Z 63 nominovaných postoupí do užšího výběru ve evou kolech pětice filmů.
Filmy, které se ucházejí o vítězství v kategorii, musí být natočené v jiném než anglickém jazyce - devět z nich je ve španělštině, šest v němčině či jejích dialektech a pět v čínštině.
Kosmopolitní změny umožňují, aby cizojazyčné filmy bodovaly i v hlavních kategoriích - jak se to povedlo třeba Faunovu labyrintu. Ale omezení pořád existují.
Tchaj-wan chtěl původně nominovat letošního vítěze z Benátek, erotický thriller Lust, Caution Anga Leeho. Koprodukce je ale podle akademiků nedostatečná a země nakonec musela navrhnout jiný snímek.
