Recenze - Jaké by to bylo, kdyby se celičký svět nebo alespoň jedna malá zemička ocitla v rukou nevyzpytatelně infantilního slůněte s dobrým srdcem? Na to dává odpověď animovaná komedie Horton. Ale není to jediný důvod, proč stojí za vidění.
Slon Horton by si žil vesele se svými stejně praštěnými kamarády v pralese, kdyby mu do cesty nezabloudilo větrem nesené smítko. Horton má velké uši, takže jako jeden z mála slyší, jak volá o pomoc.
Žijí na něm totiž Kdovíci, človíčci, jejichž svět je vychýlený z rovnováhy a je třeba pro něj znovu najít bezpečné místo. Kdo jiný by se toho mohl ujmout než náš charismatický sloní hrdina?
Při záchraně Kdovíků se utká s tak nebezpečnými soupeři, jako je netolerantní klokanice a rusácký sup Vlad, a musí se vyrovnat i s obviněním ze šílenství, které ostatně platí také vrchnímu kdovíckému Starostovi od jeho milých spoluobčanů.
Lehce surreálný námět - podle amerického pohádkáře Dr. Seusse - vznáší na animovanou taškařici výchovné (a možná až nepřípadně vážné) otázky o životě v globalizovaném světě a o toleranci mezi národy.
Halí je ovšem do chytlavého příběhu o střetu dvou světů, které jsou sice tak odlišné, že se jejich obyvatelé nemohou nikdy setkat, přesto by se měli tolerovat a porozumět si - bez ohledu na to, jak jsou jejich země velké či malé.
Na první pohled film nemá dnes už tradiční bonus pro doprovod malých diváků, ovšem pozor! Přinejmenším konspirativněji ladění rodiče by mohli odhalit až nečekanou souvislost se současnou americkou zahraniční politikou: země Blízkého východu mohou být pro Američany stejně vzdálené a marginální jako svět Kdovíků pro obyvatele pralesa.
Naštěstí se mezi nimi najdou i osvícenější jedinci, kteří chtějí vzdáleným zemičkám pomáhat a ochránit je před nepřáteli; a v tomto případě si nelze nevšimnout podobnosti mezi slizkým supem Vladem a ruským prezidentem Vladimírem Putinem.
Teorii pak může vyfutrovat fakt, že slon je symbolem amerických republikánů. Je tedy nemotorný Horton vlastně George W. Bush, nebo snad jejich nový adept na vládce světa John McCain?
Pokud sem tvůrci takové podprahové poselství pro dospělý doprovod implantovali, důkladně ho zakryli. Hravé a fantazijní zpracování velí nezahálet ani minutu a valit jeden vizuální nebo dialogový vtípek za druhým.
Polovina jich demokraticky padne na svět Kdovíků, kterým vládne Starosta s šestadevadesáti dcerami a znuděným emosynkem. Obývají dosud idylické městečko, které se právě chystalo oslavit "100 let kdosického štěstí a harmonie" a kde mají mnoho skvostných vynálezů od úžasných dopravních prostředků přes zázračnou observatoř až po Whospace (kdovícký MySpace).
Příslušně krásný je samozřejmě i svět pralesních zvířat, který zabydlují fialové opice s hubou plnou banánů, modrý zbabělý hlodavčí kamarád i lehce pomatené žluté chundelaté kulovité cosi, které aspiruje na získání stejně kultovního statutu, jaký měla svého času veverka z Doby ledové.
Všichni jsou chundelatí jako jetel, na kterém Horton smítko starostlivě opečovává, animátoři ze studia Blue Sky, které stojí i za Dobou ledovou, si nikdy neodpustí ukázat, jak pěkně umí animovat kapku vody, každý kvítek i každý vlásek na Kdovícké hlavě.
Vlastně se tu zas tak moc nestane, přesto Horton překypuje vizuálními nápady a gagy ze světa trhlých zvířat i národa ujetých človíčků. Pořád se tu něco děje, někdo vykukuje, hláškuje a hláštičkuje, až z toho možná půjdou divákům hlavičky a hlavy kolem.
Určitě v nich ale utkví neodolatelný Hortonův přechod přes vratký visutý můstek, Starostova návštěva zubaře a Hortonova záchranná anabáze v úžasně růžovém jetelovém poli, nemluvě o závěrečném muzikálovém výstupu, v němž se dva světy protnou.
U nás o další stupínek výš film vyzvihuje dobrý dabing, v hlavních rolích Hortona a starosty Kdovíků zní hlas Martina Dejdara a Petra Rychlého. Komentář namluvil Zdeněk Svěrák - a laskavý, i když zároveň sem tam lehce ironický a nadsázkou a hravostí obalený humor filmu není tomu jeho nepodobný.
Takže i závěrečné poselství o že "člověk je člověk, i když tuze malý" zní z jeho úst bez ohledu na všeplatnou banálnost tak nějak mile, upřímně a uvěřitelně optimisticky. Jako celý film.
Děti budou při návratu poskakovat a natahovat uši, dospělí zamyšleně kráčet za nimi a přemýšlet, kdopak asi vyhraje americké volby. Kdo by to o návštěvě dětské komedie řekl?
Horton, USA 2008. Scénář Ken Daurio, Cinco Paul podle knihy Dr. Seusse, režie Jimmy Hayward, Steve Martino, hrají v českém znění: Martin Dejdar, Petr Rychlý, Zdeněk Svěrák, Hana Talpová, Lukáš Hlavica a další. 86 minut, distribuce Bontonfilm. Premiéra 10. dubna 2008.
