Josef Abrhám byl muž mnoha rolí. Mezi divácky nejúspěšnější patřily postavy podvodníka z Vrchní, prchni!, doktora Blažeje z Nemocnice na kraji města nebo jednoho ze zájemců o výměnu bytů v Kulovém blesku. V 90. letech minulého století si ho do role staršího příbuzného Bejbyho (Martin Dejdar) ve filmu Šakalí léta obsadil režisér Jan Hřebejk.
"Josef Abrhám byl introvert a já jsem si díky němu uvědomil, že nejlepší herci jsou introvertní. Vzpomínám, jak jedné ze svých kolegyň při natáčení řekl, že se v rolích musí naučit přiznávat. Pochopil, že špičkové herectví vychází z toho, že na sebe herec skrz svou postavu prozradí něco důvěrného," popisuje režisér, který s Abrhámem později spolupracoval i na Krásce v nesnázích.
Abrhám by se podle něj hercem pravděpodobně vůbec nestal, nebýt komunismu. "Josef se stal hercem, protože jeho rodinu (podnikatele a kulturní mecenáše, pozn. red.) okradli komunisti a neumožnili Josefovi nic jiného dělat než se věnovat něčemu tak podle nich marginálnímu, jako je divadelní kumšt. Také když se pak v 90. letech najednou ocitl mimo své společenství Činoherního klubu, bez svého spřáteleného kolektivu, přestalo ho divadlo najednou těšit a nevystupoval," říká.
V Hřebejkově debutu z roku 1993 exceluje Abrhám jako tatínek komunista, kterému se v jednu chvíli navrátí chuť k jídlu. Ve scéně, kdy ochutnává vše, na co v kuchyni přijde, včetně octa nebo láku z okurek, se herec cítil silný v kramflecích, a Hřebejk mu tak dal prostor na prvotřídní herecké sólo. Ve filmu Kráska v nesnázích zase v roli bohatého milence Abrhám využil své přirozené noblesy.
"Tu jeho nečeskou noblesu jsem měl strašně rád. Nejen jako člověk, ale i jako herec měl pořád vysokou úroveň. Jsou herci, o kterých si řeknete 'byl to skvělý herec, ale měl špatné role'. Samozřejmě ani Josefu Abrhámovi se horší role nevyhnuly, ale v jeho případě si na ně nevzpomenete. Jeho pověst zůstává bez poskvrny," myslí si režisér mnoha českých filmových i divadelních komedií a dramat.
Velikost Josefa Abrháma se dá podle Hřebejka popsat i takto: "Ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti je bronzová busta malého pískajícího chlapce, kterou v roce 1946 vytvořil sochař Jan Habarta. Předlohou mu byl syn jeho mecenášů, a to dítě byl právě Josef Abrhám. Uvědomme si, že tento člověk měl svoji vlastní bustu už v osmi letech."
