Los Angeles - Zatímco na domácí, severomarické půdě loňské tržby hollywoodských filmů nepatrně poklesly, na mezinárodním trhu vzrostly oproti roku 2009 téměř o dvě miliardy na 17,6 miliardy dolarů. Do celkové sumy 28,2 miliardy dolarů, kterou loni Hollywood vydělal, přispělo zahraničí dvaašedesáti procenty.
Počet lidí, kteří přišli loni do světových kin, se přitom takřka nezměnil. Nárůst zajistily vyšší ceny za lístky na 3D filmy, na které si diváci oproti „2D filmům" připlatí v průměru třetinu. Tahounem 3D horečky by pochopitelně Avatar, který měl premiéru v prosinci 2009. Brzy se rozběhl k metě nejvýdělečnějšího filmu všech dob (2,7 miliardy dolarů) a na této cestě loni sám zajistil 7,4 procenta z tržeb na mezinárodním trhu, což je suma 1,3 miliardy.
Čtěte také:
Hon na Avatara: 3D štěstí zkusí Spielberg i F. A. Brabec
Druhým nejziskovějším filmem mimo Ameriku byla loni disneyovská Alenka v říši divů od Tima Burtona (660 milionů) a na třetím místě skončil nejvýdělěčnější film premiérovaný v loňské roce - Toy Story 3, která ze zahraničí získala 600 milionů. Tyto dva filmy daly dohromady skoro stejnou sumu jako Avatar - 7,24 procenta tržeb.
Že byl uplynulý rok ve znamení 3D, potvrzuje i to, že z první patnáctky mezinárodně nejziskovějších filmů jich osm bylo trojrozměrných. Hlad po trojrozměrném zážitku vybuzený Avatarem byl tak silný, že dokonce i ukázkově špatná 3D konverze remaku Souboje Titánů vydělala v zahraničí 300 milionů dolarů.
Až na čtvrté a páté místo loňských světových tabulek se vklínily 2D filmy. Za Toy Story 3 skončila první část sedmého Harryho Pottera, kterou sice Warneři ohlašovali jako 3D, ale nestihli prý film převést v dostatečné kvalitě. Film Harry Potter a Relikvie smrti, část 1 vydělal ve světě 575 milionů dolarů, za ním skončila Nolanova sci-fi Inception (497 milionů).
Pak následuje čtvrtý Shrek, třetí pokračování ságy Twiligt, zmíněný Souboj Titánů na osmém a druhý Iron Man na devátém místě. První desítku zavírá další animák Já, padouch.
Ziskům z mezinárodních trhů pomohl rozmach Číny, kde přibylo tři sta kin a loňské získy v nejlidnatější zemi se zvýšily o 60 procent na 1,5 milardy dolarů. Velkou část z toho zajistily právě hollywoodské 3D filmy jako Avatar. Cameronova sci-fi v Číně vydělala 200 milionů dolarů a porazila tamní domácí hit, katastrofický Aftershock (Posttraumatický syndrom) vyprávějící o následcích zemětřesení.
Zatím žádný 3D titul nedosáhnul technické ani tvůrčí kvality Avatara, který nové výrazové prostředky začlenil do vyprávění; nikdo zatím nevyužil potenciál 3D ani pro seriozní umělecké snímky. Ale to hlavní funguje: nová atrakce, z níž se stává standard, přitahuje diváky, umožňuje od nich vybírat vyšší vstupné a pomáhá studiím v boji proti počítačovým pirátům.
Každopádně vlna 3D filmů neopadá, Hollywood se na ně naopak soustředí a majitelé kin je vyžadují. Zdá se, že se nebude opakovat situace z 50. let, kdy 3D filmy měly konkurovat televizi, ale časem vymizely a diváci dali spíše přednost širokoúhlým formátům.
Na druhé straně však málokdy přijde moment překvapení; u mnoha snímků lze říct, že existují jen kvůli 3D formátu, u jiných na to krátce po nasazení brýlí zapomeneme. Magazín Hollywood Reporter proto v souvislosti s loňskými rekordními výsledky dokonce varuje, aby 3D slepici, která snáší zlatá vejce, nezakroutila sama studia krkem tím, že budou příliš tlačit na výši vstupného. Takové signály už prý vydává americký trh, kde je nejhustší síť 3D kin a trh se tu vyvíjí nejrychleji.
Příjmy z 3D projekcí dnes v USA tvoří už 50 - 70 procent tržeb, u některých filmů (Avatar, taneční Let's Dance 3D) je to přes 80 procent. Strmě stoupá počet i 3D filmů, letos jich má být jen podle prvních odhadů uvedeno do kin kolem čtyřiceti. Čím dál víc studií a tvůrců se ještě během přípravných prací narychlo rozhoduje, zda plánované tituly natočit 2D nebo 3D, další je pak aspoň v postproudukci převádějí do prostorového zážitku.
Na rozdíl od klasických filmů se navíc o financování lukrativních 3D titulů sami hlásí investoři. To všechno vytváří stav, kdy může být filmový průmysl na 3D fatálně závislý, a neměl by tedy odradit diváky příliš vysokou cenou lístků. Nastává totiž klasický jev: jak se nová atrakce etabluje, klesá ochota lidí si za tento zážitek připlácet.
Podle průzkumů tři čtvrtiny Američanů jsou ochotny za 3D dát navíc maximálně 4 dolary, ale čím dál víc diváků si prý klade otázku, proč vůbec vydávat další peníze za něco, co začíná být naprosto normální.
I to je možná spolu se slabší nabídkou filmů a přetrvávajícími důsledky ekonomické krize důvod, proč návštěvnost amerických kin loni poklesla oproti předchozímu roku o pět procent. Ztráty dorovnaly právě zisky z 3D projekcí.
