Recenze - První česká premiéra roku 2008 o české kinematografii nepodává zrovna pozitivní zprávu. Proto, jak je ten film špatný, a proto, že se to tak českému většinovému divákovi líbí a že se v něm nejspíš rád poznává.
Moravskému Zvěstovu vládne Touchyn - starosta, majitel místního koloniálu, otec tří více či méně kyprých dcer a amatérský Napoleon v jedné osobě. Schyluje se ke každoročním oslavám výročí bitvy u Slavkova, když vyjde najevo, že v zájmu zvýšení atraktivity bude nahrazen cizákem - polským hercem.
To si ovšem Touchyn nenechá líbit a rozhodne se oficiálním oslavám postavit konkurenční akcí. K té mu dá inspiraci čerstvý navrátilec Tomáš, který se do vesnice přijel tajně oženit se sličnou Francouzkou.
Vesničané svatbu hodlají pojmout se vší parádou, aby odlákali mediální pozornost od oficiálních oslav. A spousta zmatků, intrik a hahaha může začít.
Na filmu se spojilo hned několik osvědčených televizních rutinérů: režisér s dýmkou Dušan Klein, scenáristka novácké Pojišťovny štěstí Eva Papoušková i sestava hereckých tváří známá spíše z televizních filmů a seriálů Zlata Adamovská, Jitka Čvančarová nebo Roman Vojtek.
Doplňují je "skuteční" herci jako Bolek Polívka v ústřední roli, Jan Budař jako vesnický pokrývačský sebevrah, Monika Hilmerová jako jeho věčně utrápená žena nebo Jiří Pecha v roli vesnického lovce lebek.
Nemluvě o vyloženě smutném pohledu na jinak skvělého Josefa Somra a Taťánu Medveckou. Co jsou totiž herecké schopnosti v tomto spektáklu platné.
Thymolinový úsměv Miroslava Šimůnka, jako vždy špatný Marek Vašut a koketně prkenná misska Jana Doležalová (prý se nesměla úplně svlékat, psali!) v roli Francouzky Claire, pak dílo zkázy dotvářejí.
Film koprodukovala Nova a je to znát. Snahu o diváckou atraktivnost jí asi nelze vyčítat, ale Svatba na bitevním poli se o přízeň uchází za každou cenu a těmi nejpodlejšími prostředky. Nerafinovaně, s totální rezignací na snahu jakkoliv překvapit.
Tvůrci film nazývají poetickou komedií o tom, že každá chlapská touha po létání končívá "pádem na hubu". To téma se dá pojednat i vkusně a zábavně, ani lidovost nemusí nutně znamenat jen bezuzdnou pitomost, dokonce ani vulgaritu.
A co teprv vesnické filmy z nové vlny 60. let? Ale Svatba je jen utrpení bez Boháčka, právě ten pád na hubu a pořádná facka dobrému vkusu.
Zvěstov jako by z oka vypadnul Troškovým Hošticím ze sluncesenné série. Zalidňují jej stejně přihlouplé, takzvaně rázovité figurky, které v řídkém scénáři nemají co hrát.
A tak se aspoň osvědčeně ksichtí, případně zakopávají, padají a bezradně se motají tam a zpátky - jako jeden z vesničanů, který na poli za vískou najde místo, kde se zastavil čas.
Scénář jen epizodními poskoky, ale víceméně bez děje kulhá od plytkého začátku k stejně plytkému konci - asi jako bodrý slon v porcelánu. Je stejně nudný a bezobsažný jako desátý díl Pojišťovny štěstí a 298. pokračování Kleinovy Ulice.
Došlo samozřejmě i na product placement a ani s ním se tvůrci nepářou. Firma na střešní tašky je Budařovi věčným souputníkem v každém záběru, Polívkovi zas nahrávají krabice s preparátem proti kocovině.
Močůvkové vyvrcholení je symbolické a řadí Svatbu do zlatého fondu českých filmů, které představují přízemní svět plný přitroublých hlášek, prostoduché vulgarity a televizně estrádní poetiky a estetiky, občas střídané pohlednicovými pohledy do krajiny.
Větší prostor než skutečný život tu mívají sponzoři, větší prostor než skuteční herci miss, modelky a televizní šmíra. A to vše spatláno dohromady lepidlem avizované diváckosti a lidovosti.
Nemá ani cenu psát, že Svatba je ukázkou neprodejnosti českých filmů do zahraničí, tohle je zdejší specialita.
A jestli je film další referendum o místním vkusu, pak je na místě obava, že bafající Klein bude novou vlajkovou parolodí čecháčkovství, i když bitevním polem téhle svatby je Morava.
Svatba na bitevním poli, ČR 2008. Scénář: Eva Papoušková, režie: Dušan Klein, hrají: Bolek Polívka, Jan Budař, Marek Vašut, Josef Somr, Zlata Adamovská, Monika Hilmerová, Jitka Čvančarová, Miroslav Šimůnek a další. Distribuce: Falcon. Česká premiéra 10.1. 2008.
