Praha - V pražských kinech Světozor a Aero ode dneška do neděle probíhá pátý ročník přehlídky asijských filmů Filmasia. Komorní akce uvede třináct titulů, přičemž s výjimkou dvou jihokorejských filmů náleží program cele letošní profilové zemi, Japonsku.
Oficiální stránky přehlídky najdete zde
Nejen japonská, ale obecně asijská kinematografie se těší zájmu diváků především proto, že nabízí neotřelé a divácky podnětné variace na populární žánry. Pro publikum již apatické k titulům ze západního hlavního proudu, které dominují místní kinodistribuci, navíc představují alternativu nasycenou tvůrčí energií.
Upíři v záři vycházejícího slunce
Již od prvního ročníku Filmasie se hlavní pozornosti návštěvníků těší "asijská noc v Aeru" - která dříve uváděla hororově laděné snímky. Letos mohou ze soboty na neděli diváci za jedno vstupné vidět dva snímky, které lze díky jejich extravagantnímu ztvárnění vampirismu neoficiálně označit jako anti-Twilight.
Zatímco americká fantasy romantika v aktuálním pokračování Nový měsíc zakládá na unylé romantice prosté tělesnosti, první titul nočního bloku Filmasie, fenomenální Žízeň korejského režiséra Parka Chan-wooka, se zaměřuje na výsostně fyzické aspekty spojené s upíry - vášeň, sexualitu, paralyzující bolest ze záře slunečních paprsků i titulní žízeň po krvi a požitcích.
Současně vyprávění rozvádí i další nosné motivy, jako jsou nesmrtelnost, láska, víra i morálka. Celý snímek zastřešuje uhrančivé tvůrčí zpracování, které obratně balancuje mezi groteskní absurditou a upřímnou snahou maximálně vytěžit všemožné prvky vázané k vampirismu.
Japonský snímek s všeříkajícím titulem Upírka vs. Frankensteinka zase svými rudými gejzíry představuje opozici k chudokrevnosti Twilightu. Zapovězená láska mezi rody upírů a lidí zde získává podobu epické bitvy ve fantasmagoricky nadsazeném hávu. Požitkářsky brakové dílko se vyznačuje záměrně lacinými efekty, pokleslým humorem, četnými popkulturními parafrázemi a především přebujelým komiksovým násilím.
Zkáza na asijský způsob
Dalšími atrakcemi programu je duo snímků, které originálně přistupují k žánru katastrofických filmů, jehož nejnovější hollywoodský megalomanský příspěvek 2012 nyní rozsévá zkázu v české distribuci. Právě k němu mají snímky se záludně znějící tituly Fish Story a Haeundae až překvapivě blízko.
První jmenovaný je japonská mimostudiová komedie, jejíž epizodické vyprávění začíná v roce 2012, kdy Zemi hrozí zkázná kolize s obrovským meteoritem. Chytře vrstvené vyprávění se ale nezaměřuje na spektákl nadcházející katastrofy, nýbrž ukazuje různé outsidery, které v odlišných časových obdobích osudově ovlivnila titulní nesmyslná fráze Fish Story - a ukazuje, že svět nemusí zachránit pouze supermanští gerojové, ale třebas i obyčejní chybující lidé.
Slovo Haeundae je název oblíbené pláže v korejském městě Pusan a také historicky první příspěvek korejské kinematografie do katastrofického žánru, přesně řečeno do jeho bombastického hollywoodského směru.
V zásadně se od amerických vzorů liší pouze tím, že po bok vypjatých emocí a burcujících obrazů destrukce staví domácí, přízemně lidový humor plný karnevalově přemrštěných gest a burleskních vtípků, což z díla činí z mnoha hledisek „unikátní" divácký zážitek.
Láska v podání osobitých tvůrců
Tematickou páteř Filmasie představuje filmový projekt Love Cinema vzniklý na přelomu tisíciletí, který připomene dobu, kdy se japonská kinematografie těšila největšímu zájmu zahraničních festivalů i distributorů.
Výjimeční filmaři tudíž měli ideální podmínky pro realizování svých vizí. Malá produkční společnost CineRocket tehdy oslovila šest výrazných tvůrců, aby každý zvlášť natočil svou osobitou celovečerní variaci na téma opravdová láska.
Nejslavnějším příspěvkem volné série je groteskní Visitor Q, v němž proslulý režisér Takashi Miike ukazuje členy disfunkční rodiny, jejichž cesta za obnovením sounáležitosti vede přes incest, prostituci, drogy, šikanu, nekrofilii a vraždu. Pozornosti by neměly uniknout ani další tituly, přinejmenším citlivý ženský snímek Sběračka odpadků z Tokia režírovaný hostem Febiofestu 2006 Ryuichim Hirokim či ztřeštěná komedie Eriina oddanost, která výmluvně předvede význam termínu „specifický japonský humor".
Když k předchozímu výčtu doplníme zádumčivý film s prvky sci-fi Klon se vrací domů, mrazivé psychologické drama Dovolená či melancholickou poctu němým filmům nazvanou Krása přírody, skládá tak program Filmasie reprezentativní přehled stylové i žánrové pestrosti japonské mimostudiové kinematografie.
Ta se stejně jako malá pražská přehlídka nemůže co do lesku vyrovnat velké konkurenci, ale láká široké spektrum diváků na v zásadě totožné atrakce, jen ztvárněné v netradiční podobě.
Autor je hlavním dramaturgem Filmasie
