Recenze: Český film Mars je odvážný, navzdory kulisám by lépe vyzněl v divadle

Tvůrci získali povolení natáčet na "marsovské" základně uprostřed pouště.
Foto: CinemArt
Jan Gregor Jan Gregor
17. 10. 2018 16:21
Zítra začínají kina promítat nový film Mars režiséra Benjamina Tučka. Vznikal na základně simulující rudou planetu. Bohužel až tam také vznikal scénář.

Mars režiséra Benjamina Tučka je ten typ snímku, který diváka nenechá chladným. Poloimprovizovaná komedie vznikla na základně v americkém Utahu, jež simuluje pobyt na rudé planetě. Je to film stejnou měrou sympaticky pankáčský, jakož i žánrově a dějově zmatený.

Na začátku byl projekt, kdy tvůrci získali povolení natáčet tři týdny na "marsovské" základně uprostřed vyprahlé pouště. Vydali se tam s malým štábem, a tak herci zároveň zastávali technické profese. Kvůli neprodyšným materiálům skafandrů se dalo natáčet jen brzy ráno nebo pozdě večer, jinak aktérům ve sluneční výhni hrozil kolaps. Sám pobyt ve stísněném prostoru ubytovacího modulu zakládal na vznik ponorkové nemoci. Všichni členové štábu museli každý večer posílat zprávy falešným vědeckým výzkumníkům na Zemi.

Jenže v rozhovorech popisovaný proces natáčení je tak zajímavý a zábavný, až překonává vše, co se ve snímku reálně děje.

Recenzent by tvůrcům neměl radit, působí to arogantně. Přesto: kdyby vytvořili polodokument o českém štábu, jenž se snaží filmovat na omšelé fiktivní marské stanici, mohla to být podvratná zábava ve stylu skvělého Polského filmu Marka Najbrta, na jehož scénáři se ostatně autor Marsu Benjamin Tuček před šesti lety podílel.

Místo toho ale Tuček nyní vsadil na humor ve stylu populárního divadelního souboru Vosto5, jehož členové také tvoří většinu hereckého ansámblu filmu Mars. Jiří Havelka hraje velitele kosmické výpravy, který si vynucuje autoritu tím, že chce po své nesourodé posádce, aby mluvila anglicky. Všechny to irituje a víceméně ho ignorují.

Zástupcem vedoucího je Petr Prokop v roli inženýra, nenápadného tichošlápka, který má ambice velitele nahradit. K tomu ho ponouká milionář Tomina v podání Tominy Jeřábka, který výpravu zaplatil, protože se na rudé planetě chce oženit s Halkou v podání Halky Třešňákové. Ta se raději chtěla vdávat v Marseille, muž ji ale špatně pochopil.

Ženské postavy doplňují psycholožka v podání Terezy Nvotové, jež válčí o city velitele s Vendy v podání Petry Nesvačilové. A ta je pro změnu přesvědčena, že není v kosmu, nýbrž v nějaké reality show, a nechce si to nechat vymluvit. Lidskou posádku pak s bohorovností umělé inteligence sleduje Robot Bot (Ondřej Doule), který se zajímá o westernové komiksy i indiánskou mytologii a nakonec pojme plán, jak zařídit, aby na planetě nezůstal sám.

Filmů jako Mars u nás mnoho není. | Video: CinemArt

Problém je, že absurdní a infantilně laděná poetika humoru by lépe vynikla na divadle. V majestátních kulisách pouštní krajiny působí trochu jako pěst na oko. Hrdinové filmu třeba zažívají ohrožení života a už to vypadá, že jedna z postav kvůli nedostatku kyslíku zemřela. Když se pak živá objeví na základně, spláchne vysvětlení nonsensovou replikou. Na scéně "Vostopětky" by to fungovalo, ve filmu to působí jako schválnost.

Film nepodporuje nadsázku tak snadno jako divadlo. Na něm by například Vendino přesvědčení, že je sledovaná kamerami televizního pořadu, vyznělo přirozeně. Když ale vidíme obří poušť z uhrančivých dronových záběrů, působí tento opakující se gag podivně. "A kde asi jsou ty kamery? A jak ses sem asi dostala?" ptá se divák logicky. To je bohužel jen jeden příklad za všechny.

Mars

Režie: Benjamin Tuček
CinemArt, distribuční premiéra 18. října

Matoucí je také žánrové vymezení filmu. Základ tvoří až dadaistické vyprávění s puncem estetiky trapnosti, Mars ale obsahuje také vypjatější scény se stísněnou atmosférou, podpořenou neironicky dramatickou hudbou. Při jeho sledování člověk skutečně netuší, co přijde v příští minutě, což se dá brát za největší devízu snímku. Největší slabinou je ovšem scénář, u něhož je příliš zřejmé - a tvůrci to ostatně přiznávají -, že vznikal do velké míry na místě.

Filmů jako Mars u nás ale mnoho není a v tomto ohledu si Benjamin Tuček zaslouží ocenit. Z dění na plátně čiší anarchistická energie, která diváka možná přenese přes všechny nelogičnosti a dramaturgické lapsy. Jen tento výlet na rudou planetu rozhodně není pro každého.

 

Právě se děje

Další zprávy