Los Angeles - Do světových kin v pátek přišel druhý díl Letopisů Narnie. Snímek s podtitulem Princ Kaspian natáčený z velké části v Česku má potvrdit, že úspěšná filmová fantasy nejsou jen příběhy hobitů.
Po Pánovi prstenů se zdálo, že si tento žánr dobude v kinech stejné postavení, jaké mají comicsové adaptace nebo sci-fi katastrofické velkofilmy. Jenomže zatím tento status hitů sezóny drží pouze Harry Potter.
Další pokusy (Eragon, Most do země Terabithia, Kronika rodu Spiderwicků, Lemony Snicket) se pohybovaly ve středních číslech a Hvězdný prach byl propadákem.
Výdělky přitom nijak zvlášť nesouvisí s oblibou: ti, co na většinu dotyčných filmů zašli, byli většinou spokojeni.
Recept na úspěšnou sérii zřejmě našlo jen studio Walt Disney. Postavilo vedle léty prověřeného Tolkiena léty stejně prověřeného C. S. Lewise a jeho Letopisy Narnie.
V roce 2005 vydělal první díl Lev, čarodějnice a skříň 290 milionů dolarů v Americe a 453 milionů v zahraničí. A vydělat ten film musel, jinak svých produkčních nákladech 180 milionů a obrovských sumách za reklamu mohl položit celé studio.
Jenže právě obavy z možného neúspěchu zapříčinily, že se sedmidílná sága nezačala natáčet vcelku, ale byl udělán pouze „pokusný díl". Nynější dvojka s podtitulem Princ Kaspian má být potvrzením, že prvotní investice se vyplatila.
Mezi publikem zakořenila Narnia jako značka „velkolepé, a přitom výchovné zábavy pro celou rodinu" a vzorec bude možné opakovat.
Studio hodlá zfilmovat všech sedm knih, které Lewis napsal. Postupuje přitom tak, jak byly knihy chronologicky vydávány, nikoli byly později přeuspořádány.
Příběh sourozenců, kteří se skrz kouzelnou skříň dostanou do magické země Narnia a sehrají podstatnou úlohu v bitvě Dobra proti Zlu, v sobě nese silné křesťanské významy.
Právě proto se Narnia dočkala velmi vlídného přijetí v Americe, zatímco v některých jiných zemích je jí vyčítána didaktičnost a naivita. Narnia je v tom pravým opakem Pottera, který je obviňován z propagace čarodějnictví; nicméně stále dospěleji působící děj s komplexními vztahy mezi postavami se dá kritizovat těžko.
Před premiérou se spekulovalo, proč má Kaspian tmavé vlasy (když obálka knihy naznačuje blond), zda není moc starý (Benu Barnesovi je šestadvacet, zatímco knižnímu hrdinovi 14), proč má španělský přízvuk a proč se ve dvojce objevuje Bílá čarodějnice, která v knize není.
Na oficiálních stránkách, kde filmaři mají svůj blog, lze nalézt dostatečně rozumné odpovědi a podrobný deník z natáčení.
Americké recenze - a je jich už okolo stovky - naznačují, že některé obraty v ději jsou pro někoho bez znalosti křesťanské mytologie opět hodně nepochopitelné, že obsazení dětští herci jsou méně osobnosti a spíše hezké disneyovské tvářičky a že některé triky přes veškeré vynaložené náklady působí poněkud uměle.
|
Čtěte také: Princ Kaspian přinese do Česka bohatství Lev a Čarodějka zvou diváky do Narnie Letopisy Narnie - Jaký je Lewisův svět? |
Ovšem konsensus se ustaluje na tom, že standard prvního dílu zůstal zachován. Pro někoho doporučení, pro někoho naopak varování.
Pro české publikum - film uvidí od 19. června - vyvstává jeden paradox. Natáčení, které zčásti proběhlo v Česku, sice může vyvolat jistou zvědavost, které luhy a háje byly využity pro epické bitvy, ovšem to Narnii zbavuje atraktivity.
Čechům některé lokace mohou připadat spíše všední než magické, a přítomnost
Kláry Issové či Lejly Abbasové je spíš rozesměje než že by přijali jejich postavy jako věrohodně zapadající do fantaskního prostředí.
