Los Angeles - Je začátek listopadu, což znamená, že začíná vánoční sezóna. Přinejmenším v Americe to poznáte tak, že má premiéru první vánoční film. Letos připadla tato úloha klasice všech klasik v nové podobě - trojrozměrné motion capture verzi povídky Charlese Dickense Vánoční koleda, která vypráví o napraveném skrblíkovi Ebenezeru Vydřigrošovi (Scroogeovi).
Příběh byl zfilmován mnohokrát, asi nejslavnější jsou hrané verze z roku 1938 a 1970, animovaná podoba přišla rovněž v 70. letech, pak následovala varianta s Mickey Mousem v 80. letech a nakonec maňáskoví Muppeti v 90. letech. Známá je i aktualizace z 80. Let: jakási varianta na oscarový Wall Street o hrabivosti burziánů s Billem Murrayem v hlavní roli nazvaná jednoduše Scrooge.
Režisér a scenárista Robert Zemeckis sezdal, že je nejvyšší čas na Vánoční koledu pro nové milénium, což znamená samozřejmě digitální grafiku a počítačem zachycené pohyby herců - to vše za (bratru) 200 milionů dolarů plus účet za obří reklamu, před níž prý minulý týden v USA nebylo úniku.
Producenti budou mít smutného Ježíška
Při nasazení 3683 kopií jsou tak nakonec víkendové tržby 31 milionů docela zklamáním. Film podobné velikosti by potřeboval na rozjezd zhruba dvojnásobek. Vždyť například Elf (2003) s Willem Ferrellem dosáhl na tržbách o trochu víc; ovšem měl o 300 kopií méně a jeho výrobní náklady byly nesrovnatelné - jen kolem 30 milionů.
I v porovnání s jiným vánočním filmem, kde se v hlavní roli objevuje Jim Carrey - Jak Grinch ukradl Vánoce - to vyznívá pro Koledu špatně. V roce 2000 nastřádal Carrey navlečený v zelené masce do své ponožky 55 milionů. Letos budou mít zkrátka producenti smutného Ježíška.
Je sice pravda, že Vánoční koleda 3D utržila o víkendu víc než předchozí Zemeckisovy motion capture počiny - Polární express (23, 3 milionu) a Beowulf (27, 5), ale stále se zdá, že jde dosud zbytečnou a nedokonalou technickou revoluci a že Zemeckis ztratil pozici skvělého vypravěče, který umí triky zapojit do struktury vyprávění jako ve filmech Návrat do budoucnosti, Falešná hra s králíkem Rogerem či Forrest Gump.
každopádně 74 procent dosavadních tržeb Koledy jde z kin s 3D projekcí a 4,5 milionu dolarů pocházejí z IMAX kin. 56 procent návštěvníků jsou rodiče s dětmi, 29 procent páry a 15 procent teenageři. Pozoruhodné je, že nejvíc se film líbí dívkám pod 18 let a nejméně ženám nad 45 let - k čemuž je možné hledat vysvětlení v tom, že teenagerkám, jež jsou jinak hlavní cílovou skupinou hororových filmů, vyhovuje temné a strašidelné ladění nové Koledy.
Recenzenti se při hodnocení nemůžou shodnout, jestli velmi věrný přepis Dickensovy předlohy, jež byla často zjemňována, je opravdu dobrý. Poukazují zvláště na to, že stejně jako při prvním vydání povídky, i ve filmu není dobře ukázán moment, kdy se ve Vydřigrošovi něco zlomí a objeví v sobě lidskou stránku.
Hlavní výtka však směřuje k nablýskané animaci - na humanistickou povídku vyhlíží výsledný snímek příliš synteticky a postrádá prý duši a emocionální vřelost Dickensova psaní.
Zírání na kozy bez humoru
Druhé místo v žebříčku se 14 miliony za víkend patří koncertnímu dokumentu This Is It!, posmrtná pocta Michaelu Jacksonovi, která měla mít omezenou životnost na 14 dní, jež právě uběhly. Za tu dobu nastřádal téměř 58 milionů v USA a 70 milionů v zámoří.
Třetí skončila druhá novinka týdne, satirická komedie The Men Who Stare At Goates, v níž hvězdnou sestavu můžu, kteří doslova a do písmene zírají na kozy (myšleno zvířata), hrají George Clooney, Jeff Bridges, Ewan McGregor a Kevin Spacey.
Ani skvostné obsazení však nevymámilo z peněženek víkendových návštěvníků víc než 13,3 milionu dolarů. To je sice víc, než měl poslední Clooneyho film Tvrdé palice, ale méně než předchozí Po přečtení spalte.
S oběma tituly jsou přitom Muži, zírající na kozy lehce spjati. Jde o absurdní politickou satiru podobnou Po přečtení spalte (přirovnání ke Coenům svádí i v tom, že zhulenecké etudy Jeffa Bridgese připomínají Big Lebowskiho) a režisérem snímku je debutující herec Grant Heslov, jenž se objevil v Tvrdých palicích.
Nejčastější výtka recenzentů vůči aktuálnímu snímku je, humor není dostatečně ostrý a k ničemu nevede. Heslov je zkrátka příliš nezkušený, aby vyprávění vtisknul větší kontrolu.
Objevují se názory, že válku v Iráku v roce 2003 nakopnul Clooney lépe před lety ve filmu Tři králové. Nynější snímek postavený na zápletce ohledně speciální vojenské jednotky rozvíjející paranormální schopnosti (např. hypnotizování koz) byl dobrý jen jako původní televizní skeč.
Paranormální Akta Witch
Stylově čtvrtou příčku uplynulý víkend získala díky 12,5 milionům novinka The Fourth Kind (Čtvrtého druhu) o blízkých setkáních s mimozemšťany.
Režisér a scenárista s exotickým jménem Olatunde Osunsanmi (mimochodem rodilý Američan) už své předchozí filmy věnoval záhadným jevům a místům, jako byly nigerijské sekty nebo ruské jeskynní systémy.
The Fouth Kind je částečně dokument a částečně hraný film, jenž se snaží rekonstruovat nevyřešenou záhadu z aljašského městečka, kde se ztráceli lidé, kteří pak po návratu tvrdili, že byli oběťmi mimozemských experimentů. Skutečně žijící doktorku Abbey Tylerovou ztvárnila v hraných pasážích Milla Jovovichová.
Snímek nabízí poměrně originální obrazové řešení - velkou část stopáže dělí plátno na dvě půlky, z nichž na jedné běží dokumentární, neostré a technicky poškozené záznamy a na druhé ostré, dobře viditelné hrané rekonstrukce. Výsledný mix je něco mezi Akty X, Záhadou Blair Witch a momentálním hitem Paranormální aktivita.
Čtěte také:
Paranormální aktivita za pár dolarů děsí celou Ameriku
Jak ale podotýká například recenzent Gary Wolcott z deníku Tri-City Herald, film „je obtížné sledovat, je obtížné mu rozumět a je těžké ho doporučit". Eric D. Snider ze stránky Film.com pro změnu tvrdí, že „většina snímků je špatná líným a obyčejným způsobem, takže je osvěžující vidět nějaký, který selže nějak zajímavě."
Brian Juergens ze serveru CampBlood.com popisuje rétoriku a logiku filmu podobenstvím: „Čtvrtý druh vám načurá na nohu, řekne, že prší, a potom se vám snaží prodat pláštěnku ze psích chlupů."
Zřejmě nejvýdělečnější snímek všech dob
Páté místo zůstává Paranormální aktivitě, která za 45 dní utržila už 97, 4 milionů, což z ní při ultranízkých nákladech činí zřejmě nejvýdělečnější snímek všech dob.
Šesté místo pak zbylo na poslední novinku týdne, mysteriózní horor The Box (Krabice) režiséra Richarda Kelleyho, známého kultovními a podivnými sci-fi Donnie Darko a Soutland Tales (u nás vyšlo jako Apokalypsa).
Jde o adaptaci povídky Richarda Mathesona, v níž tajemný muž nabídne manželům, že stisknutím tlačítka záhadného stroje v krabici zabijí jednoho neznámého člověka a získají za to 10 milionů dolarů. Na rozmyšlenou mají 24 hodin.
Kellyho režijní přístup se opět projevil jako zcela opoziční k tomu, jak si velká studia představují filmový hit. Ostatně jak napsal recenzent Kevin Carr z magazínu 7M Picture, „The Box je záhada moderního Hollywoodu. A jsem velmi překvapený, že prošla skrz schvalovací systém".
Lou Lumenick z deníků New York Post se naopak domnívá, že Kelly prochází stejným úpadkem jako v poslední době M. Night Shyamalan (Vesnice, Žena ve vodě, Stalo se) a je ve shodě s většinou ostatních publicistů, že morální a filozofické podobenství těžkne a rozpadá pod tíhou vlastních ambicí.
