Coppola v Římě představil svůj první film po deseti letech

ČTK ČTK
20. 10. 2007 23:01
Coppola v Římě představil svůj první film po deseti letech

Na filmovém festivalu v Římě měl dnes veřejnou světovou premiéru snímek Youth Without Youth (Mladost bez mladosti), kterým se po deseti letech vrací na filmová plátna režisér Francis Ford Coppola. Slavnostní část dnešního festivalového programu patřila italské herečce Sophii Lorenové, která dostala ocenění za celoživotní přínos světové kinematografii.

Coppola před uvedením filmu vyzval diváky, aby s hodnocením snímku, který byl vytvořen podle povídky rumunského spisovatele a filozofa Mircey Eliada, nespěchali. "Je to něco jiného než Spiderman, Shrek nebo další filmy, které mají okamžitý úspěch. Když se vydáváte do neprobádaných oblastí, když se snažíte interpretovat Eliada, chvíli to trvá, než si lidé na film zvyknou. Přál bych si jen, aby vám mé dílo připadalo zajímavé," řekl.

Tvůrce legendárního Kmotra a držitel pěti filmových Oscarů také poněkud překvapivě prohlásil, že má hodně společného s hlavním hrdinou příběhu, sedmdesátiletým rumunským profesorem lingvistiky Dominikem Mateiem (Tim Roth), jemuž se zdá, že promarnil svůj život, když ztratil ženu, kterou miloval, a nezanechal po sobě žádné velké akademické dílo.

Coppola uvedl, že když narazil na knihu, na níž je snímek založen, podobně jako hlavní protagonista "se začínal cítit na konci cesty". Režisérova roztrpčenost tehdy souvisela s neschopností dokončit scénář pro jeho projekt Megalopolis, jehož uvedení na plátna je stále v nedohlednu.

"Pokoušel jsem se psát a také najít své místo ve filmařském průmyslu, protože jsem už nechtěl být pouhým režisérem zábavných filmů, jímž jsem do té doby byl," vysvětlil osmašedesátiletý Coppola před dnešním představením snímku, v němž nakonec profesor Matei v předvečer druhé světové války po zásahu bleskem fyzicky omládne, a dostává tak druhou šanci naplnit své sny.

Mladost bez mladosti, která kombinuje prvky špionážního thrilleru s filozofickými úvahami o čase, jazyce a reinkarnaci, si Coppola financoval sám ze svého podnikání ve vinařství v Kalifornii. Dílo natočil v Rumunsku, prý "jako by dělal studentský film", prakticky pouze s místním hereckým obsazením a štábem.

"Jako mladík jsem nebyl připraven na takový úspěch, jaký přišel s Kmotrem… No a později jsem si řekl: v mládí jsem prožil život staršího režiséra, možná tedy mohu prožít život mladého režiséra, až budu starý. Což mě přivedlo k tématu Eliadovy knihy," podotkl.

Návrat ke svým starším snímkům Coppola rozhodně podle dnešních vyjádření pro novináře nechystá. Natočení "čtyřky" Kmotra či remake některé ze svých klasik ze 70. let kategoricky vyloučil. "Nevím, proč bych měl něco takového dělat. Nikdy jsem nechtěl natočit víc než první díl Kmotra… a taky si myslím, že jakýkoli remake je ztráta energie a peněz," konstatoval.

Na druhém ročníku festivalu Svátek filmu v Římě se dnes dočkala ocenění Sophia Lorenová, která bývá také někdy označována za nejlepší italský vývozní artikl po špagetách. Lorenová, které pořadatelé vynahradili zklamání z loňska, kdy ji zapomněli pozvat, se při přebírání ceny za celoživotní dílo rozplakala.

"Paní Historie byla k dívce z Pozzuoli štědrá a já jí společně s vámi všemi děkuji," prohlásila třiasedmdesátiletá Lorenová přerývaným hlasem při dnešním slavnostním ceremoniálu na římské radnici. Organizátoři festivalu Lorenovou ocenili "nejen jako filmovou ikonu, ale také jako synonymum Itálie a její elegance, vášně, génia, lidskosti i krásy".

Herečka, která nyní žije střídavě ve Švýcarsku a ve Spojených státech, propadla podobnému dojetí také před dvěma lety, když byla prohlášena čestnou občankou svého rodného pobřežního městečka Pozzuoli nedaleko Neapole, kde jako mladá hltala hollywoodské trháky v jediném místním kině.

 

Právě se děje

Další zprávy