Cannes - Největší filmový festival světa bude od středy po následujících deset dnů uvádět filmy, na které jsou zvědaví dramaturgové, distributoři i novináři z celého světa. Každoročně se tu schází na třicet tisíc profesionálů.
Letošní program přehlídky, která se po vzoru dalších festivalů snaží balancovat mezi uměním a většinovou kinematografií, pro ně bude překvapivý. Je tu málo amerických filmů, chybí i profiloví francouzští filmaři, zato hodně prostoru dostala východní Evropa - tedy kromě České republiky.
Skoro z toho máte pocit, že festivaly tohoto typu ještě hýbou celou kinematografií - kdyby nebylo jasné, že tyto filmy se do komerční distribuce stejně skoro nedostanou. Říká se, že většina novinářů sem stejně jezdí především kvůli hvězdám propagujících jen trochu náročné filmy, které by bez jejich jména nevznikly.
Na druhou stranu doprovodné programy typu Quinzaines de realisateurs či Certain Regard nabízejí řadu unikátních titulů, letos především korejských, ale i maďarských či rumunských. Návštěvník tomu zmatku a všem paradoxům snadno podlehne.
| Čtěte také: V Cannes se po 20 letech vrátí kapitalista Gordon Gekko |
Letošní ročník otevře nová verze Robina Hooda, kterou v nákladné akční podobě natočil Ridley Scott – za což už si film vysloužil přezdívku Gladiátor z Sherwoodu. Dalšího zbojníka Robina v dějinách kinematografie si zahrál Russell Crowe a kromě Leighova Dalšího roku je to jediná skutečně seriózní účast britského znovuzrozeného filmu.
Zase ta politika
Jak se stalo pravidlem, výnosné pro všechny strany jsou na podobných festivalech filmy s politickými náměty. Organizátoři se zaštiťují, že tím promlouvají k současné situaci, zatímco novináři se ptají celebrit, jaký mají recept na bídu světa.
S pomocí thrilleru chce účtovat s finanční krizí a s garniturou světových finančníků americký angažovaný filmař Oliver Stone, který na Azurovém pobřeží uvede nový film Wall Street - peníze nikdy nespí, pokračování slavného Wall Streetu z roku 1987.
Kolaps světové ekonomiky tu slouží jako pozadí noirového příběhu mladého obchodníka, který se snaží rozkrýt smrt svého staršího mentora, a přitom objevuje prohnilé pozadí světových financí.
V hlavní roli se objeví Shia LaBeouf a Stoneovi se podařilo opět soustředit hvězdnou sestavu: vrací se Michael Douglas i Charlie Sheen, přibyla , Susan Sarandonová. Podle předběžných zpráv sahá příběh evokující podstatu celé západní finanční kosmologie od impéria Donalda Trumpa až po levicovou Moralesovu vládu.
Politickou muziku bude tvrdit i francouzský filmař Olivier Assayas se svým životopisným TV filmem, věnovaným nejznámějšímu teroristovi staré školy. Jeho snímek Carlos vypráví osudy muže, který byl schopen zosnovat výbuch na ulici Latinské čtvrti v Paříži či střílet na letišti bazukou po letadlech. Do hlavní role byl obsazen Édgar Ramírez.
Očekávané tituly a korejský program
Nadšenci festivalových titulů budou zvědaví na nový film nejznámějšího filmaře íránské „nové vlny“ Abbáse Kiarostamiho, který po čtyřech letech představí snímek Certified copy natočený vzhledem k současné situace částečně ve francouzském azylu. Jednu z hlavních rolí v příběhu o pozdním setkání stárnoucího spisovatele a francouzské ženy si zahrála Juliette Binoche; ve vedlejší roli se objeví legendární scenárista Jean-Claude Carrière.
Tradičně silné zastoupení má v programu jihokorejská produkce, udržující se na výsluní zájmu festivalů i filmových fanoušků. Událostí číslo jedna je pokus režiséra IM Sangsoo o remake snad nejslavnějšího filmu tamní historie, který byl zařazen do soutěže.
Ve Služebné (Housemaid) ze 60. klet klasik vypjatých, „živočišných“ soubojů pohlaví Kim Ki-yong natočil svou asi nejlepší verzi milostného dramatu pro jednu manželku, služebnou, studentku hry na piano a kultivovaného učitele hudby se skleničkou jedu ve skříni.
Nový titul uvede po letech i profilový autor současné Koreje Lee Chang-dong, který má v dramatu Poezie přiblížit další osamělý osud ženy, která hledá na konci sil nový smysl života.
Naopak v případě Hong Sangsooa jsme si zvykli, že natáčí nový nízkorozpočtový film takřka každý rok; v sekci Certain Regard letos promítnou jeho Ha Ha Ha.
Východní Evropa v centru pozornosti
Když si vezmeme počet filmů ze zemí někdejšího „socialistického bloku“ - Rumunska či Maďarska – lze ale letošní ročník lze označit spíš jako východoevropský, V soutěži se představí svou novinkou Slabý chlapec - projekt Frankenstein maďarský básník Kornél Mundruczó spojující retro poetiku s formálními experimenty.
Dramaturgové Certain Regard pozvali s titulem Adrienn Pál i autorku budapešťského urbanistického minimalismu Agnes Kocsis (její drama Fresh air z městských záchodků jsme mohli vidět v Karlových Varech).
Velké je zastoupení rumunských filmařů. Canneská sklizeň rumunského pouličního (či postsocialistického) realismu obnáší Auroru režiséra Cristi Puiu či rodinné drama V úterý, po vánocích Radu Munteana. Událostí bude určitě životopisný film o někdejším rumunském diktátorovi Ceausescovi.
Nijak překvapivá naopak není v podstatě absence českého filmu, který se nedokáže na rozdíl od Rumunů či Maďarů zajímavě konfrontovat třeba s naší postsocialistickou depresí, natož s bilančním dramatem čtyřicetileté historické pasti.
Naše divácká kinematografie alespoň to festivalové publikum dvakrát neoslovuje, ačkoliv České filmové centrum plánuje dobýt svůj pavilón v Cannes se Svěrákovým „plyšovým“ Kukym. Ale vedle Carlose, Ceausesca a krvelačných korejských služebných je to trochu zoufalý boj.
