Cannes - Zatímco Evropu stíhá spíš nečekaný májový chlad, v Cannes je docela horko. A není to adrenalin z bojových scén nového Robina Hooda od Ridleyho Scotta, který uvedl Rusell Crowe s Cate Blanchettovou na středečním slavnostním zahájení.
Přestože letošní, 63. ročník nejprestižnějšího festivalu na světě nabízí podle médií spíš méně okázalý program s převahou filmů z východní Evropy a třetího světa, už od prvních chvil ho provází několik ostrých politických polemik, až mají šťastní novináři ze svých kontroverzí řádně zpocené ruce.
Bitva o alžírskou historii
Odpor domácí, francouzské scény vyvolalo zařazení titulu Mimo zákon (Hors-la-loi) Rachida Bouchareba do hlavní soutěže pod alžírskou vlajkou. Poslanec Lionnel Luca se začal v médiích rozčilovat "nad překrucováním historie při líčení francouzského masakru v Alžírsku z roku 1945".
Snímek francouzského rodáka, který zůstává jedním z představitelů magrebské kinematografie, označil za anti-francouzský a negativistický. Až mu musel jeden vysoký vojenský činitel a zástupce válečných veteránů údajně vzkázat, aby držel pusu. Nejlepší na tom je, že Boucharebův film tento strážce francouzské morálky vůbec neviděl.
Podle ostře sledovaného scénáře - mimochodem podpořeného štědrou státní sumou - příběh pojednává o historii tří bratrů na pozadí alžírské historie 20. století. A jednou z epizodních okamžiků je poválečná manifestace Alžířanů oslavujících po porážce nacismu nabytou svobodu.
V okamžiku, když se zvrhla v požadování národní samostatnosti, francouzské vojenské síly rozpoutaly masakr. Nepokoje se postupně rozšířily hned do několika dalších míst, bilance byla asi tisíc mrtvých francouzských vojáků a 8 až 20 tisíc obětí mezi Alžířany.
| Čtěte také: Cannes zahájí výstřelem z luku Robin Hood V Cannes se po 20 letech vrátí kapitalista Gordon Gekko |
Jak ale podotkl historik Pascal Blanchard, který film už viděl, ať je Boucharebova inscenace velmi subjektivní, nikdo nepožadoval ani po Coppolově Apokalypse, aby rekonstruovala válku ve Vietnamu.
Drákula Berlusconi
Italský ministr kultury Sandro Bondi vyzval už o víkendu dokonce k bojkotu festivalu, neboť se mu nelíbí uvedení provokativního dokumentu známé satiričky Sabiny Guzzanti nazvaný Draquila, Itálie se chvěje. Má zřejmě obavy z urážlivého tónu vůči premiérovi Silviu Berlusconim, jeho spojenci.
Film se zabývá především korupcí, která otřásá Itálií. Podle předběžných zpráv má líčit pozadí neprůhledných vztahů státních institucí a firem, které se podílely na obnově oblasti Aquily postižené zemětřesením z dubna loňského roku, při kterém zahynulo více než 300 lidí.
Berlusconi, jenž v Aquile loni hostil summit největších ekonomik světa G8, často uvádí úsilí o obnovu města jako jeden z úspěchů vlády. Autorka smíchala v titulu jméno města s proslulým upírem, protože tu premiérovi vytýká, že tragédie využil pro posílení vlastní popularity. Naopak s obyvateli údajně nebyly konzultovány projekty kvapné výstavby.
Putinův aparatčik Michalkov
Diskuse, a dokonce i petici vyvolal kromě Mimo zákon i další soutěžní snímek, druhý díl velkoruského dramatu z porevoluční doby Unaveni sluncem 2, pod nímž je podepsán ruský bohatýr (a to doslova) Nikita Michalkov.
Ruští filmaři se podivují, jaké pocty se dostalo člověku, který je doma považován za snad nejvíc pro-režimního umělce. Navíc je poslancem, členem nové ruské elity. Petici proti "aparatčikovi" Michalkovovi podepsali například Jurij Norštejn, Alexandr Sokurov, Alexejové Germanové (otec i syn), ale i kritik Andrej Plachov.
Jejich protest poukazuje i na to, že Michalkov, jenž sám utužuje za milióny rublů národního ruského ducha, zároveň šéfuje svazu ruských filmařů, který rozhoduje o distribuci státní podpory na film.
Peníze umí utrácet i Ridley Scott, jehož nákladný velkofilm Robin Hood měl osvěžit publikum prořídlé ekonomickou krizí a popílkovou hysterií.
Na červeném koberci před Grand Theatre Lumiere se objevili Helen Mirreová, Jean-Claude Van Damme, Eva Longoria Parker nebo šéf poroty Tim Burton. Ale jinak se v Cannes šíří zvěst, že řada amerických hostů účast z obavy před islandskou sopkou zcela vzdala. I taxikář vám na nádraží řekne, že místo sta tisíc návštěvníků festivalu čekají místní hoteliéři jen o něco více než polovinu.
Robin Hood bez Sherwoodu
Na tiskové konferenci k zahajovacímu snímku prohlásil Hoodův představitel Russell Crowe, že by nejraději se Scottem převedli celou legendu do sedmi a půl hodinového filmu. Z výsledného tvaru se každopádně zdá, že při takové šichtě by slavný režisér ještě víc pracoval na demontáži "poezie anglické legendy".
Z charismatického zbojníka vznikla jakási "pohádková freska" Anglie po křižácké výpravě krále Richarda Lví srdce. Z Robina se stal křižák a zároveň syn filozofujícího vizionáře, který snil o občanských právech.
Místo honiček po lese a mistrovství Sherwoodu v lukostřelbě vede královskou armádu do boje proti francouzskému králi Filipovi a zrádci Godfroyovi. A Marianna (Cate Blanchettová) se mu samozřejmě coby emancipovaná žena postaví nakonec v brnění po boku.
Bojové scény jsou stále dobré, Scott umí spojit široké plátno s intimním vývojem a především vedením herců. Nicméně zda se naplnilo jeho prohlášení, že chtěl natočit to, co "předcházelo robinovské zbojnické legendě", rozhodnou až recenze, na něž bylo do středy embargo.
Vetřelec ve 3D
Autor Blade Runnera a Gladiátora nedorazil do Cannes kvůli zranění kolena. Na dálku každopádně vzbudil větší diskuse potvrzením, že plánuje vrátit se k režii Vetřelce a své slavné monstrum převede do 3D. Cameronova Avatara prý chápe jako hozenou rukavici, kterou se bude snažit trumfnout.
O filmu se mluvilo už dlouho, ale nebylo stoprocentně jasné, že se ho ujme sám Scott, který režíroval v roce 1979 první díl. Nový snímek by mu měl dějově předcházet - tedy ozřejmit, kde se vzala havarovaná kosmická loď s obřími vejci, na kterou narazila posádka Nostroma. Fanoušci už dlouho spekulují, zda a jak se objeví druhý základní prvek série - Ellen Ripleyová v roli Sigourney Weaverové.
Po robinovském entrée - film je spolu s druhým dílem Wall Streetu jedním z mála amerických velkofilmů, které zajišťují letos festivalu glanc - už se rozjela v Cannes soutěž. Zklamáním ale skončil první uchazeč o Zlatou palmu, film Mathieu Amalrica Na turné, v němž si sám režisér také zahrál zkrachovalého producenta divadelního souboru "nové burlesky".
Snímek, zachycující groteskní kouzlo tělnatých, prsatých, namalovaných a důmyslně vnadných amerických krásek, se postupně rozpadá jako domeček z karet.
