Los Angeles - Andělé a démoni Da Vinciho kód nerozluštili. Tak zní ohlasy komentující americkou premiéru filmové adaptace dalšího románu Dana Browna. Snímek sice během svého prvního víkendu získal v amerických kinech pěknou sumu 48 milionů dolarů a 104 milionů v zahraničí - oproti Šifře mistra Leonarda, která získala "doma" při premiéře 77 milionů, je to však znatelný pokles.
Film, ve kterém se vrací Tom Hanks, má nicméně dvě polehčující okolnosti: o trochu nižší počet kin a hlavně o hodně nižší očekávání.
Šifra bojkotovaná katolickou církví měla dobře budovanou pověst skandálního snímku, který skutečně odkryje, kdo vládne světu. Byla díky tomu hojně navštěvována, diváci i recenzenti ji ale shodně ohodnotili jen jako nudný a špatný film.
Novinka od stejného týmu měla hodně těžkou pozici k obhajobě. I Vatikán, který ve vyprávění hraje jednu ze zásadních rolí, tentokrát takticky mávl rukou a dal snímku požehnání s tím, že je to jen zábava. Což je to nejhorší, co se může snímku o konspiracích stát.
Za Anděly a démony skončil na druhém místě famózní Star Trek. Při svém druhém víkendu dokázal ještě získat 43 milionů dolarů a celkem má tak z domácích kin 147,6 milionu dolarů.
I na třetím místě je jeden z letních hitů, X-Men Origins: Wolverine. Je to jasný důkaz, že letošní nabitá blockbusterová sezona už je v plném proudu. Čtvrté pokračování mutantské série je v kinech už tři týdny a s aktuálním výdělkem 14,8 milionu má na kontě celkem 151 milionů ze Severní Ameriky a 274 milionů světově.
Produkčně zvládnuté luštění křížovky
Jestli tedy finančně Andělé a démoni Šifru mistra Leonarda nepokořili, o to dostali lepší hodnocení - byť i kladné recenze mají spíše jízlivě shovívavý tón typu "ehm, no tentokrát to docela jde, když přimhouříte oko".
Konsensus zní: Tentokrát to není tak nudné a roztahané jako minule, dokonce se filmařům daří minimálně hodinu a půl udržet správný tón, který zamezí tomu, aby dílo vyznívalo pošetile.
Bohužel, v Andělech není žádný výrazný herec, jenž by kraloval plátnu, tak jako byl minule Ian McKellen, a poslední půlhodinu se děj stejně sveze do úplného nesmyslu. Největší plus naopak je, že Tom Hanks byl od minula u holiče, což je narážka na strašlivý účes, který jeho profesor symbologie Langdon nosil.
Z necelé dvoustovky recenzí, které vyšly v angloamerickém tisku, je ale pořád jen okolo 40 procent kladných. Přičemž ona kladnost znamená mírnou nadprůměrnost. Film se v bodování kritiků pohybuje na hranici, kdy ho ještě lze označit za přijatelný: má 5, 2 bodů z deseti možných.
Robert Roten, který na Laramie Movie Scope píše, že "Dan Brown možná neví mnoho o historii, náboženství nebo vědě, ale docela umí splétat nitky vyprávění", je ale ve svém názoru dost osamocený. Ti, kdo film chválí, většinou oceňují řemeslnou stránku, výpravu nebo spád filmu, které se oproti Šifře zvedly.
"Jako akční film jsou Andělé a démoni vlastně OK - ale jen člověk beze smyslu pro humor by v něm našel něco kacířského anebo poučného," píše Peter Rainer Christian Science Monitor
"Andělé a démoni vypadají opravdu dobře a jsou zvládnutí po produkční stránce - ani nepoznáte, co bylo natočeno v reálných lokacích a co ve studiích. Je tu i několik dobrých hereckých výkonů a dokonce skvělých okamžiků. Ale pořád zůstává plochý děj," shrnuje "kladná" hodnocení Stephen Whitty v Newark Star-Ledger.
Záporné říkají vlastně totéž, jen dávají větší váhu na mechanickou tvorbu zápletky, ze které přes vytváření tajemna a zdání závažnosti trčí schematičnost.
"To, jak se povedlo ve studiích vytvořit Svatopetrské náměstí a Sixtinskou kapli, je úctyhodný produkční úspěch. Ale film je asi tak napínavý, jako když se koukáte přes rameno někomu, kdo luští křížovku," píše Trevor Johnston v magazínu Time Out
"Není to anti-katolické, je to nicméně anti-vzrušující, anti-smysluplné a anti-vtahující," přidává se Tom Long z Detroit News
Amy Nicholsonová v I.E. Weekly dokonce Anděly a démony ironicky označuje za "budoucí klasiku univerzitních kampusů". Na Roberta Langdona potýkajícího se s ilumináty se po letech budou lidé dívat na univerzitách a válet se u toho smíchy, stejně jako se dnes dívají třeba na špatné béčkové sci-fi z 50. let nebo hloupé meziválečné, válečné a poválečné propagandistické snímky.
