Los Angeles - Když jde kariéra akčního hrdiny z kopce, udělá film s malými dětmi. Platí to minimálně od dob Schwarzeneggerova Policajta ze školky a Pana chůvy s Hulkem Hoganem. Nedávno se takto ponížil Vin Diesel v Ochránci (originální název Pacifier přeložili Slováci mnohem lépe jako Dudlíkátor) a nyní definitivně podlehl bývalý wrestler, Dwayne „The Rock" Johnson.
S režisérem Andym Fickmanem natočil v roce 2007 snímek Plán hry, kde se hráč amerického fotbalu musí vyrovnat s tím, že má osmiletou nemanželskou dceru, nyní se stejným tvůrcem spáchal Útěk na Horu čarodějnic (Race to the Witch Mountain). A o uplynulém víkendu s ním vyhrál americký žebříček návštěvnosti, když ve 3187 kinech utržil kulatých 25 milionů dolarů.
Zápletka spočívá v tom, že nadměrně fyzicky disponovaný taxikář (The Rock) zastaví dvěma dětem, z nichž se vzápětí vyklubou mimozemšťané, kteří se musí v krátké době dostat na Horu čarodějnic, kde se ukrývá jejich loď, a dát o sobě vědět, aby nevypukla invaze.
Snímek kombinuje všemožná klišé a je dvojnásob neoriginální už tím, že se jedná o remake filmu Escape to Witch Mountain z roku 1975, který vychází ze stejnojmenné knihy z konce 60. let. Oba bývalí dětští představitelé z originálního filmu se nakrátko objevují v dospělých rolích i v remaku.
Ohlasy na ryze oddychovou podívanou plnou automobilových honiček a utíkání se převážně kloní k tomu, že originál byl o něco lepší a nebylo třeba jej předělávat. Už proto, že nová verze neměla nijak vysoký rozpočet, což se projevuje na laciném vzhledu triků.
Dwayne Johnson má sice na rozdíl od Arnolda Schwarzeneggera a Hulka Hogana evidentní herecký talent a smysl pro situační komiku, ale veskrze průměrný film zachránit nedokáže.
Na druhé místo v žebříčku s 18 milionovými tržbami klesl epický comics Strážci-Watchmen a jeho propad je pro producenty vskutku nepříjemný. Oproti minulému premiérovému týdnu o více než 67 procent. Celkové tržby 86 milionů nejsou pro velkofilm se 150 milionovým rozpočtem příliš nadějné.
Prakticky pro něj bude těžké dosáhnout i přes 100 milionovou hranici či se vyrovnat produkčně levným filmům typu Milionář z chatrče, 96 hodin či Paul Blart - Policajt z obchoďáku, které se drží v žebříčku dlouhé týdny a mají kolem 125-135 milionů.
Pro ostatní filmová studia to je jasný signál: složité a myšlenkově náročné comicsy nemá cenu natáčet, protože se od nich rychle odvrátí hlavní cílové publikum náctiletých kluků a ostatní typy diváků nemají takovou kupní sílu.
Na třetím místě se nachází další novinka týdne - opět remake, tentokrát slavného slasher hororu ze 70. let The Last House on the Left (Poslední dům nalevo). Ten je přitom už sám remakem - uměleckého snímku Ingmara Bergmana Pramen panny (1960) a řeší otázku, zda se otec může pomstít za znásilnění a zabití své dcery. Ve všech případech se opakuje zápletka, že se násilníci objeví pod střechou domu rodičů zavražděné a nastává hra nervů (a tekoucích střev).
Režisér Dennis Illiadis si záměrně vybírá kontroverzní témata. Jeho debut Hardcore vypráví o dvou dívkách, které skončí v bordelu, nynější Poslední dům nalevo zase zkoumá fenomén násilí v americké společnosti.
Jak napsal mnohoznačně recenzent Peter Howell pro deník Toronto Star: „Nechoďte na tento film, pokud hledáte jednoduše zábavu. Jestli jste sociolog mapující úpadek civilizace za poslední čtyři dekády, máte před sebou noc solidního výzkumu."
K čemuž na úplnou srozuměnou dodává Kevin Carr z časopisu 7mm: „Jestliže máte rádi znásilňování, tak Poslední dům nalevo budete milovat. Zbytek Ameriky s normálním cítěním nejspíš nebude mít na takový film žaludek."
Opět tedy máme co do činění se snímkem, který násilí kritizuje takovým způsobem, že svým zobrazováním brutality v mnoha lidech spíše zvyšuje zájem o něj a posouvá nám hranice toho, co jsme ochotni snést.
