Nyní byl sen konečně uskutečněn a adaptace Ality dorazila také na plátna českých kin. Akorát že Cameron, zaneprázdněný nekonečnou prací na svém největším snu, filmové sérii Avatar, nakonec zůstal jen producentem a spoluautorem scénáře.
Projekt, který vzbuzoval pochybnosti a jemuž u mnoha diváků nepřidaly první trailery s hrdinkou Alitou a jejíma nepřirozeně obrovskýma očima, překvapuje. Cameronův nástupce Robert Rodriguez, známý jako režisér Desperada nebo Sin City, natočil svižnou akční sci-fi, která se příliš nepodobá dnešním hollywoodským trendům.
Je 26. století a před 300 lety se na Zemi odehrála apokalypsa. Film začíná na obrovské skládce pod nebeským městem, kde žije smetánka. Zde doktor jménem Ido nachází torzo kyborga.
Ido se specializuje na náhradu kybernetických částí, je spíše opravářem než doktorem. A té zvláštní "součástce" ze smetiště dává dívčí tělo, jež původně sestrojil pro svou tragicky zesnulou dceru, odkázanou na invalidní vozík. Nová kybernetická "dcera" po té opravdové získává také jméno Alita.
Brzy se ukáže, že Ido není jen doktor, ale také lovec odměn a že Alita - tedy to torzo, které našel - je pozůstatkem dávno ztracených technologií z doby před apokalypsou.
Pokročilé technologie spolu s s Alitinou nevinnou povahou vnáší novou energii do Odpadního města, kde žijí jen nešťastníci, kyborgové a spodina. Rčení "anděl s ďáblem v těle" náhle dostává nový význam.
Také režisér Rodriguez do kin pomyslně přináší cosi z hlubin minulosti. V něčem zůstává věrný bezstarostné hollywoodské estetice 80. a 90. let minulého století, kdy se všechny problémy světa daly vyřešit dostatečně dobře realizovanou akcí.
Dnes Hollywood rozjíždí stále nové franšízy, v nichž celý první díl mnnohdy věnuje budování světa, který však diváky rychle přestane zajímat. Naopak Alita na nic nečeká. Uhání kupředu. Uprostřed nádherného světa, jehož architektura mísí dekadentně futuristické trosky s mnoha stavebními styly 20. století včetně trošky secesní zdobnosti.
Snímek Alita: Bojový anděl se nepodobá jiným adaptacím kyberpunkových japonských komiksů v čele s Ghost In The Shell, které byly také meditacemi o povaze těla a duše, úvahou o tenkých hranicích mezi výtvory přírody a techniky. Už původní komiks o Alitě, v Japonsku známý pod jménem Gunnm, obsahoval hlavně přímočarou akci. A film na něj v tomto ohledu navazuje, byť se nevyhne zjednodušení.
Rodriguez snímá akční scény hezky "postaru": přehledně a v dlouhých záběrech, ať už jde o souboje kyborgů v temných ulicích či o kinetickou smršť těl na závodní dráze při nebezpečné hře zvané Motorball.
James Cameron věděl, proč s adaptací tohoto komiksu počkat, až budou dostupné potřebné technologie, které ostatně snímkem Avatar před deseti lety sám pomáhal vyvinout. Mnoho dnešních sci-fi utápí svůj vizuál v temných barvách, až někdy není jasné, zda z uměleckých, či rozpočtových důvodů. Alita naopak každým záběrem ukazuje dalekou budoucnost, v níž má divák chuť pobývat co možná nejdéle.
A ty hrdinčiny hojně diskutované velké oči, které se podobají kresebnímu stylu manga komiksů, ale které má ve filmu jenom ona, nejsou žádnou manýrou. Odrážejí její jinakost coby jediného exempláře svého druhu, podtrhují dvojznačný charakter roztomilé dívky v těle zabijáka, ukazují na rozporuplný vztah lidí k umělé inteligenci, která může klamat tělem víc než běžný smrtelník.
Je to především snímek pro mládež, byť dospělým nabízí trochu nostalgie po komiksech nebo animovaných filmech o Alitě, které znali v 90. letech. A těm, kteří se s předlohou nesetkali, film předstírá umně okoralý kousek budoucnosti bez přílišného myšlenkového balastu. Což není obhajoba plochých děl s naleštěným vizuálem, jen poznámka, že jeden takový přímočarý film dovede být osvěžením v době, kdy sci-fi často slouží jen jako zneužívaná kulisa pro pseudofilozofování a ploché alegorie.
Režisér Rodriguez nenatočil tak opojnou akční sci-fi jako třeba Steven Spielberg ve svém loňském snímku Ready Player One, který míchal žánry, vrstvy i popkulturní odkazy, a přitom zůstal tak geniálně koherentní.
Alita, jež měla být původně trilogií, naopak poněkud trpí tím, že se pokouší adaptovat hned tři díly mangy. Do děje se snaží paralelně dostat příliš mnoho elementů, které se v komiksech odehrávaly postupně.
Akci střídá romance, ne všechny postavy, obzvlášť některé záporné, dostávají patřičný prostor. A přitom vše skončí uprostřed, jako by do kin každou chvíli mělo přijít pokračování.
Pro všechny, kdo by v tomto světě rádi pobyli déle a odhalili, jak vypadá tajemné nebeské město Salem a kdo je záhadný padouch jménem Nova, se tak nyní největší dobrodružství bude odehrávat ve statistických tabulkách s tržbami.
Alitu - s rozpočtem okolo 170 milionů dolarů - prozatím od naprosté a předem očekávané katastrofy zachraňuje zahraniční trh. Především díky tržbám mimo Spojené státy má snímek po prvním víkendu na kontě 137 milionů. Cíl v podobě půl miliardy, kdy by se Alita dostala z červených čísel, je zatím daleko.
Alita: Bojový anděl
Režie: Robert Rodriguez
CinemArt, česká distribuční premiéra 14. února
Ani tak by nebylo jisté, že pokračování vznikne. Adaptacím kyberpunkových manga komiksů se u publika obecně nedaří.
Alitě by nicméně druhý díl slušel. Nejen pro její velké oči, ale především pro schopnost tvůrců investovat veškerou energii do toho, co činí filmy velkolepými. Co na tom, že u této zábavy má mozek dovolenou.
