Praha - Nominačnímu večeru výroční ceny Český lev dominovaly dva filmy: 3 sezóny v pekle od režiséra Tomáše Mašína a Protektor od Marka Najbrta. Oba mají shodně po jedenácti nominacích; kategorií je přitom celkem dvanáct. Kawasakiho růže Jana Hřebejka získala nominací devět.
Nominace byly oznámeny v sobotu večer v pražském kině Lucerna v přímém televizním přenosu, jejž uváděl herec Jan Budař. Finále, při němž budou vyhlášeni vítězové, proběhne 6. března ve Velkém sále Lucerny.
Kritici zvolili Protektora a Zapomenuté transporty
Na nominačních večeru byly ovšem některé ceny už uděleny: čeští filmoví kritici ocenili mezi celovečerními snímky Protektora, z dokumentů se shodli na Zapomenutých transportech do Polska Lukáše Přibyla.
Předán byl i první Český lev; cenu Magnesie za nejlepší zahraniční film získal osmioscarový snímek skotského režiséra Dannyho Boylea Milionář z chatrče. (Ten přitom vedle Tarantinových Hanebných panchartů a izraelského animovaného dokumentu Valčík s Bašírem vyhlíží spíš jako outsider a zvučné jméno mu zajišťují pozdně jen Oscaři, o jejichž oprávněnosti se přitom loni hodně diskutovalo.)
Členové České filmové a televizní akademie letos vybírali z rekordního počtu 34 celovečerních hraných snímků. Že z tohoto množství bude o křišťálovou sošku ve všech kategoriích bojovat jen šest titulů, ukazuje, jak úzký záběr Akademie má.
Tři nominace získal Ševčíkův thriller Normal (kamera, zvuk, hudba), jednu nominaci pak už jen animovaný snímek Jiřího Barty Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny? (nejlepší výtvarný počin) a komedie Zemský ráj to na pohled Ireny Pavláskové za výkon Terezy Voříškové ve vedlejší roli.
Proč absentují Muži v říji
Nepochopitelné je, že Akademie naprosto opomenula výbornou komedii Roberta Sedláčka Muži v říji (přinejmenším scénář a některé herecké výkony si to zasloužily), generační hořkou sondu Zoufalci (v českém kontextu zcela výjimečný střih) či nezávislou road movie Dvojka (některý z hereckých výkonů).
Některé nominace navíc působí jako spíše jako omyl. Tereza Voříšková nepředvádí v nepovedeném snímku Zemský ráj to na pohled nic pozoruhodného. Místo ní by nominace slušela spíše Evě Vrbkové (Muži v říji), případně Simoně Babčákové ze Zoufalců (pokud bereme, že v tomto kolektivním portrétu není žádná hlavní postava).
Ústřel přišel i v nominaci na vedlejší mužský herecký výkon - Martin Huba ve 3 sezonách v pekle hraje pouze v několika scénách (a pobude na plátně asi 5 minut). Zatímco Hubova role v Kawasakiho růži je hodna pozornosti, ve 3 sezonách v pekle jde o téměř zbytečnou postavu, respektiva Huba ji uchopil zcela konvenčně.
Jeho ztvárnění otce hlavního hrdiny nijak nevybočuje z pojetí mnoha jiných figur, které hrál v poslední době - podstatně bohatší ("otcovskou") úlohu měl letos právě v Mužích v říji. Mohl být nominovaný spravedlivěji za ni nebo nominaci mohl dostat některý z jeho kolega z téhož filmu: Jaromír Hanzlík či Martin Trnavský.
Čtěte také:
Na letošních Českých lvech se tísní jednoocí králové
Obecně mnoho nominací pro 3 sezony v pekle vyznívá spíš pochybně. Karolina Gruszka byla pro českou verzi filmu (jiná ani neexistuje) předabována, čili ani není jasné, co z jejího výkonu se hodnotí (zvlášť pokud dabing není nijak zvlášť dobrý), Kryštof Hádek je zase pro mnohé diváky zcela nepřijatelným představitelem pro postavu, jež vychází z básníka a filozofa Egona Bondyho.
Malá diferencovanost vkusu českých akademiků tak z finálového večera učiní dosti nudnou podívanou.
Také letos byly vyhlášeny nominace v oblasti dokumentární tvorby. Mezi třemi tituly, které mohou získat Českého lva, jsou snímek Jana a Adama Novákových Občan Havel přikuluje, dokument Lindy Jablonské Vítejte v KLDR a čtvrtý díl z cyklu Zapomenuté transporty, ve kterém se režisér Lukáš Přibyl věnuje méně známým koncentračním a vyhlazovacím táborům v Polsku.
I zde se projevila poměrně malá odvaha: když už byl mezi dokumenty zařazen snímek Tomáše Bambuška Jan Hus - mše za tři mrtvé muže, měl mít přednost před nepříliš nápaditým havlovským dokumentem.
Jako již tradičně byl ceremoniál pojat jako parodie na hollywoodský lesk a výrazně interaktivně se pracovalo s publikem v sále i před televizními obrazovkami. Lidé mohli například posílat SMS na pomoc Haiti, přičemž mohli svou zprávu stylizovat do tvaru, zda SMS chtěli poslat, či nechtěli. V průběhu přenosu pak byl průběžně vyhodnocován absurdní graf, kolik lidí poslalo SMS „omylem".
Značnou nejistotu vzbudil na pódiu i Petr Čtvrtníček, který donutil publikum v sále ("všichni jsme kumštýři") povstat a uctít památku Jana Wericha. Většina přítomných si pochopitelně nebyla jistá, zda zrovna dnes je 105. výročí Werichova narození, nicméně vstali.
Čtvrtníček svůj metahumor korunoval tím, že se publiku vysmál, jaké jsou tupé stádo a nechají se zlákat ke všemu a nakonec pronesl za Jana Wericha krátkou modlitbičku. Vrcholem onoho meta-vtipu nakonec je, že Jan Werich má dnes skutečně výročí.
Budař také v jedné části apeloval na diváky, kteří mají peoplemetery, aby na chvíli přepnuli program a vytvořili tak rekordní nulovou sledovanost pořadu. Všechny tyto legrácky ale výsledku natáhly pořad zhruba na 110 minut, aniž by se toho přitom mnoho událo.
Humor z dílny Petra Vachlera (jenž je režisérem slavnostních večerů a zároveň prezidentem Akademie) je dlouhodobě diskutovanou položkou lvích ceremoniálů. Letos se zatím zdá, že si studentsky laděný sraz recesistů dobrovolně trochu obrousil hrany trapnosti a neodvažoval se tolik vyvolávat ticho přerušované nervózním pokašláváním.
Zda to znamená jen celkovou únavu, nebo snahu být přece jen trochu serioznější, se dozvíme již za pár týdnů.
