Karlovy Vary - Světovou premiéru si ve čtvrtek na karlovarském festivalu odbyl syrový japonský snímek Děti temnoty. Film Sakamota Junjiho uváděný v sekci Horizonty - režisér ho osobně představil - nabízí nevybíravý pohled do zákulisí dětské prostituce a obchodu s lidskými orgány.
Hrdinů má snímek podle předlohy japonsko-korejského autora Yana Sogila hned několik - aby pokryl všechny "položky" děsivého byznysu. Po stopách podezřelé transplantace se vydává do Thajska japonský novinář Nanbu. Japonka je i sociální pracovnice Keiko, která se zabývá zneužívanými dětmi v thajské nevládní organizaci.
Zákulisí obchodu zosobňuje nejen několik dětských obětí, ale i řada zákazníků z Evropy a USA, kteří do Thajska přijíždějí ukojit své běsy. Mafie jim děti ochotně nabízí v zubožených podmínkách místních bordelů za přitakávání zkorumpované policie.
Bolestné téma film zpracovává neméně bolestnou formou. Znamená to mimo jiné značně explicitní scény odehrávající se ve světě pohlavně zneužívaných dětí, jejich znásilňování obtloustlými Evropany i týrání, bití a pálení cigaretami.
"Byl jsi dnes ve škole?" ptá se otylý Francouz malého Roye, zatímco s ním souloží a kamera zvědavě přihlíží.
Film sleduje cestu dětí z venkova až do postelí bohatých zákazníků i cestu orgánů vyjímaných z živých těl k novým příjemcům. Odkrývá přitom řadu brutálních podrobností - bohužel dost laciným a předvídatelným způsobem.
Jistě, jde o krutý obraz skutečného světa dětské prostituce, přesto vyvolává řadu otázek. Už tím, jak je jeho smysl "jen" nepokrytě aktivistický. A tak burcuje všemi prostředky a neváhá sklouznout k citovému vydírání. Děti sleduje s ušmudlanými medvídky v rukou, s dlouhými pohledy do nevinných očí i ve chvílích sexuálního ponižování.
Filmu nelze upřít až dokumentárně autentické zachycení života v místech, kam by se ani dokumentární kamera nejspíš nikdy nedostala. Ale zároveň hercům ztvárňujícím idealistické sociální pracovníky vkládá do úst příliš "spravedlivě rozhořčené" promluvy týkající se páchaných nespravedlnosti a méně se stará o motivaci i vnitřní stav postav.
Středeční novinářskou projekci poznamenaly odchody zhnusených novinářů; zhnusit také je cílem Dětí temnoty a v souvislosti s kontroverzním tématem se to nabízí. Ale umělecký film by asi neměl nahrazovat osvětovou kampaň v Thajsku ani přesvědčovat deviantní příjemce tamní sexuální nabídky, že se spíš mají jít léčit.
