To když nejprve mattoni musiczone stan a vlastně celý festival probudila pražská grungeová formace Dirty Airlines. Hned po ní se na řadu dostala populární kytarovka Roe Deer. Ačkoliv na zvučení bylo minimum času, měla kapela výborný zvuk a před velice slušně zaplněným stanem se ukázala ve skvělé formě.
Středeční úvod na stadionové stage patřil v nejlepším případě průměrným domácím kapelám Possibilní Explikace a Pankix začátek.
Kolem druhé hodiny odpolední se však začal festival solidně rozjíždět. Na stadionu řádila sympatická, až překvapivě temperamentní Němka Elli se svojí kapelou. Výherkyně jedné z řad německé Superstar měla sice trošku estrádně vlezlý projev, ale v žádném případě nenudila a její svižný pop-rock zchladil horkem zužované publikum.
K překvapení festivalu patřily struhující rocknrollové koncerty francouzských Lost Communists a britských punkáčů Deadline, ovládaných sexy ženským vokálem.
Hlavní odpolední program, to byla - aspoň podle návštěvnosti soudě - silná trojka Gabriela Al Dhába, Ready Kirken, Aneta Langerová. Hodně se o tom mluvilo, očekávání bylo cítit ve vzduchu. O to větší bylo zklamání z první jmenované.
Krásná zpěvačka se snažila, zpívala jako o život. Ale její vystoupení vyznělo jako jedna velká ironie, ironie všeho. Chvílemi si hrála na rockovou divu, jindy naopak na americky rozkošnou popovou princeznu. Pokusy o vtipnost a komunikaci s publikem byly trapné.
Většina lidí dávala najevo zklamání. Což možná vycítila i sama frontmanka:"Před námi se neschováte. Na nás totiž skoro nikdo nechodí." Není se co divit, když se tahle jinak talentovaná dívka obklopila špatnými lidmi.
Úroveň se okamžitě podařilo zvednout "pardubické nové Lucii" - Ready Kirken. Zahráli jistě a přesvědčivě; dokázali mírně znuděné publikum rozpohybovat a nakonec při svých velkých hitech jako Zejtra mám i rozezpívat - a připravit na všeobecně milovanou Anetu Langerovou.
"Festival pro mě znamená dobrodružství, spousta dobrý muziky, fajn lidi, příjemná atmosféra, zkrátka taková pohoda," řekla Aktuálně.cz před koncertem Aneta Langerová. Pak vytáhla do boje věčného přesvědčování o svých kvalitách a získávání koncertních zkušeností.
Upřímnost, skromnost a hudební bezkonfliktnost, to jsou hlavní důvody její velké popularity. Nikomu totiž nevadí. Trošku zdrženlivě a hlavně s všudypřítomným dojetím odzpívala svůj debut, přidala parádní coververzi od Garbage i jednu novou píseň, a za ohlušujícího aplausu se dojemně nervózní zpěvačka odebrala do zákulisí.
Jednoznačně největší vrchol dne na stadium stage přišel s Irem Glenem Hansardem a jeho The Frames. Co je u kohokoliv jiného trapné, u této naprosto ojedinělé osobnosti působí vtipně, a především naprosto samozřejmě. Právě tak The Frames odehráli svůj strhující set - rockový s názvuky folku i všeho možného. Hansard citlivě řval, drsně šeptal. Nadšený dav bavil kytarovými kousky. Zaplněný prostor na něm visel očima; Nikdo ho nechtěl pustit z pódia.
V té době na field stage hrály největší zahraniční hvězdy nejen toho dne: Two Galants, Fun Lovin' Criminals a New York Ska Jazz Ensemble.
Na "stadionu" mezitím na Hansarda navázaly klasicky ironické Tři Sestry bavící všechny okolo a hlavně samy sebe. Krátce po půlnoci ještě zahráli tanečně ladění Skyline a punkoví klasici Plexis.
