Nedávná změna vedení v USA, s více nacionalistickou agendou a administrativou, která zpochybňuje transatlantické vazby, přinutí evropské státy přehodnotit roli, kterou chtějí hrát ve světě, strategie potřebné k jejímu dosažení a svoji pozici v NATO.
Politická dynamika v mnoha evropských zemích odhaluje trend, kdy populistické politické síly nabývají na významu a zpochybňují principy, které po desetiletí charakterizovaly naše společnosti. Bez ohledu na to, zda se tyto strany stanou součástí vlád, upozornily na naléhavé otázky, které je třeba řešit, protože rezonují s obavami mnoha občanů. Je nezbytné řešit příčiny populismu - jako je ekonomická nerovnost, nedostatek sociální soudržnosti a zklamání z tradiční politiky.
Vzestup autoritářských režimů, jako jsou Čína a Rusko, jejich rostoucí vliv na globální dění prostřednictvím ekonomické moci a vojenské síly a jejich přitažlivost pro společnosti, které byly dříve spojenci a partnery evropských zemí, představuje významnou geopolitickou výzvu. Tento trend hrozí, že demokratické státy zatlačí směrem k určité formě nuceného izolacionismu. Používání nových technologií a nebezpečí, která jejich zneužití přináší, se staly klíčovými otázkami pro budoucnost evropských společností. Zatímco technologický pokrok nabízí významné příležitosti pro inovace a hospodářský růst, přináší také značná rizika, pokud není pečlivě řízen. Najít rovnováhu mezi postavením v čele inovací a regulací těchto rizik je výzva, která zůstává nevyřešena.
Při diskusích se svými studenty o současné dynamice světa často vyvstává opakující se otázka: Neměli bychom se s ohledem na tento vývoj bát budoucnosti? Má odpověď je vždy stejná: Rozhoduji se zůstat optimistický. Mezinárodní vztahy by nás totiž měly inspirovat k důvěře v budoucnost. Pro starověké Řeky pojem "krize" označoval rozhodující moment, který vyžaduje úsudek - čas odlišit dobré od špatného. Právě v takovém okamžiku se nacházíme: čelíme významným výzvám a musíme učinit správná rozhodnutí, která přinesou éru obnoveného sociálního míru, blahobytu a prosperity.
Rostoucí zájem mladých lidí o studium mezinárodních vztahů je znamením naděje. Tato disciplína nás vybavuje schopností pochopit, kde se nacházíme, a učinit nejlepší rozhodnutí pro naši budoucnost.
Autor: Oscar Hidalgo-Redondo, vedoucí Katedry Mezinárodních vztahů a mediálních studií na University of New York in Prague
University of New York in Prague
UNYP je největší a nejstarší soukromá vysoká škola v České republice vyučující výhradně v angličtině. Od svého založení v roce 1998 se vyprofilovala na prestižní vzdělávací instituci, která spolupracuje s renomovanými univerzitami z USA a Evropy.
Nabízí bakalářské, magisterské a MBA programy v oborech jako obchodní administrativa, psychologie, komunikace a média, IT, mezinárodní vztahy a další. Důraz klade na individuální přístup, rozvoj kritického myšlení a multikulturní prostředí, což absolventům dává konkurenční výhodu na trhu práce. Škola aktivně podporuje spolupráci se soukromým sektorem, stáže a networking, což umožňuje studentům propojit teorii s praxí.