Oslo - V Norsku vznikne film o teroristických útocích z loňského 22. července, při nichž pravicový extremista Anders Behring Breivik připravil o život 77 lidí. Natočit se ho chystá režisérka Vibeke Lökkebergová, která nedávno zaujala snímkem Slzy Gazy o palestinsko-izraelském konfliktu. Informoval o tom dnes norský deník Dagbladet.
Lökkebergová již dříve prohlásila, že natočení snímku o Breivikově pumovém atentátu na vládní budovy v Oslu a jeho střelbě do účastníků letního tábora sociálnědemokratické mládeže na přilehlém ostrově Utöya zvažuje, ale nebyla si jistá, zda ho dokáže zrealizovat. Nyní své rozhodnutí potvrdila a již také dostala k natočení snímku dotaci od norského filmového institutu.
"Domnívám se, že do budoucna musí existovat film o této historické události a že musí být natočen v Norsku. Zaregistrovala jsem, že je o takový projekt velký mezinárodní zájem," uvedla Lökkebergová.
Druhý díl protiválečné trilogie
Podobně jako v Slzách Gazy, které sledují blízkovýchodní konflikt především pohledem palestinských dětí, chce i v případě snímku o 22. červenci Lökkebergová spojovat dokumentární záběry s fiktivním příběhem. Film má být druhou částí její protiválečné trilogie, v níž první část tvoří Slzy Gazy, promítnuté u nás například na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.
Jako závěrečnou část trilogie plánuje Lökkebergová zfilmování svého románu Allierte (Spojenci), který pojednává o britském bombardování nacistických cílů na předměstí norského Bergenu za druhé světové války. V Laksevagu, který je dnes bergenskou čtvrtí, tehdy zahynulo na 200 civilních obyvatel, včetně asi 70 žáků zdejší základní školy. Z trosek budovy byl tenkrát zachráněn bratr Lökkebergové.
Odhodlání 67leté norské umělkyně filmově zpracovat Breivikův masakr potvrzuje i fakt, že tato spisovatelka, režisérka, producentka a herečka sledovala tento týden proces s atentátníkem přímo v soudní síni v Oslu. "Děsila jsem se stanout tak blízko. Dlouho jsem soudní proces sledovala v televizi a teprve nyní jsem se cítila připravená být přítomna v sále," řekla Lökkebergová deníku Dagbladet. Přiznala také, že jí to otřáslo. "Je strašlivé poslouchat ony hrůzné výpovědi svědků, ale také být tak blízko pachateli a moci sledovat detailně jeho reakce - či spíš absenci takových reakcí," dodala. A jak útoky vypadaly?
Exploze v Oslu
V pátek 22. července 2011, několik desítek minut poté, co Breivik na internetu zveřejnil svůj asi 1500stránkový manifest "2083 - Evropská deklarace nezávislosti", vybuchla bomba nastražená ve vládní čtvrti v Oslo. Zemřelo osm lidí a hospitalizováno bylo asi devadesát osob. Ulice, posety sutí, skleněnými střepy a zkroucenými kusy železa, poté obsadila armáda.
Kolem páté hodiny odpoledne pak dorazil Breivik v policejní uniformě na ostrov Utoya, asi 40 kilometrů vzdálený od metropole. Tam právě probíhal tábor Norské dělnické strany, nejsilnější formace vládní koalice, kterého se účastnilo asi šest stovek lidí, většinou ve věku 14 až 17 let.
Během následující hodiny a půl, která uplynula, než se podařilo norské policii útočníka zneškodnit, začal střílet po všech, kteří v tu dobu na ostrově byli. Někteří se snažili schovat ve stanech a chatkách, za zídkami, nebo se pokoušeli uplavat. Ti, kteří předstírali smrt, také neměli vyhráno, jelikož Breivik systematicky a z krátké vzdálenosti střílel ležící těla do hlavy. Masakr stál život 69 lidí.
