Praha - Nadcházející teplé dny s sebou přinášejí podle výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu nejvyšší riziko aktivity klíšťat. Na škále aktivity klíšťat od 1-10 platí od středy do neděle desítka.
Termín "aktivita klíštěte" lze zjednodušeně popsat jako podíl klíšťat, která jsou připravena k napadení hostitele, na celkové populaci klíštěte v dané lokalitě. To znamená, že čím větší je počet takto "aktivních" klíšťat, tím vyšší je i prezentovaný stupeň rizika.
Nemoci z klíštěte
Klíšťová encefalitida
Klíšťová encefalitida je infekční virové onemocnění, které přenášejí infikovaná klíšťata. Vir napadá mozek a mozkové blány. Klíště se podle stránek www.pozorkliste.cz zpravidla nakazí již ve svém prvním vývojovém stadiu sáním krve od infikovaných drobných polních a lesních hlodavců, v nichž virus dlouhodobě přežívá a rozmnožuje se.
Česko je podle údajů VZP dlouhodobě zemí s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy v Evropě. Statistiky ukazují vzestupnou tendenci tohoto závažného onemocnění na našem území.
Lymská borelióza
Lymská borelióza je infekční nemoc vyvolaná bakteriemi Borrelia burgdorferi. Je to nejčastější onemocnění přenášené klíšťaty v ČR, píše se na webu Borelioza.cz. Borelióza je také naší nejčastější zoonózou (nemocí pocházející ze zvířat). V přírodě jsou rezervoárem borelií zejména drobní hlodavci, ale i větší zvěř, v domácnostech jimi mohou být i psi a kočky.
V rámci prvního stadia nemoci se často objevuje putující zarudnutí s výrazným lemem. K včasným projevům infekce patří i chřipce podobné příznaky jako horečka, bolesti hlavy a končetin, zimnice, únava. V této fázi je nemoc dobře léčitelná antibiotiky. Asi polovině nakažených se bohužel skvrna nevytvoří. Někteří nemocní si ani nevzpomínají na klíště - to může po sání samo odpadnout, aniž by si ho člověk všiml.
Od středy nám hrozí nejvyšší riziko, tedy stupeň 10. Při tomto stupni ohrožení se doporučuje používání repelentů, vyhýbání se volnému vstupu do listnatých a smíšených lesů a pohyb pouze po zpevněných cestách.
Večer a ráno se doporučuje prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
Typickým biotopem klíštěte jsou listnaté a smíšené lesy a porosty křovin s bylinným patrem, zejména jejich okraje, dále porosty na okrajích vodních toků. Často se klíšťata vyskytují i v parcích, zahradách a na neudržovaných pastvinách.
Výrazně méně jich je v jehličnatých lesích, hlavně jsou-li bez podrostu, a v kamenitém prostředí s minimem porostu. V zemědělských kulturách se nevyskytují.
Vzhledem ke specifickým nárokům na vlhkost prostředí nejsou klíšťata na otevřených, osluněných suchých místech a také na rašeliništích a v trvale podmáčeném terénu. S nadmořskou výškou sice velikost populace klíštěte klesá, nicméně na našem území byl jeho výskyt v posledních desetiletích zaznamenán i v horských polohách až na horní hranici lesa.
Kromě klíšťat je třeba hubit i mýty o nich
O klíšťatech koluje mezi lidmi spousta různých polopravd a mylných informací, které se většinou předávají z generace na generaci. Je možná čas je konečně uvést na pravou míru.
1. Klíště skáče ze stromů
Ale kdepak, pověst „výsadkáře" získal tento zákeřný parazit jen omylem. Klíště totiž číhá na svého hostitele přichycené v trávě nebo na keřích nejvýše do jednoho metru nad zemí. O něco níže se nacházejí nymfy (vývojový předstupeň dospělého klíštěte), které se mohou snadno přichytit na srst vašich čtyřnohých miláčků, a nejblíže zemi jsou larvy. Ty se často přisávají na drobné savce, jako jsou například různí hlodavci.
2. Klíště žije pouze v lese
Lesy, především ty listnaté a smíšené, jsou sice jeho doménou, klíště však můžete chytit i na zahrádce, na louce nebo třeba při procházce v městském parku. Vyskytuje se také na březích řek a rybníků (ke svému životu totiž klíště potřebuje vlhkost), dále na okrajích lesních cest a různých strží, obecně pak všude tam, kde je tráva vyšší než dvacet centimetrů.
Přisátí proto nejčastěji hrozí při zahrádkaření, kempování nebo pěších výletech. Výrazně méně bývá klíšťat v jehličnatých lesích bez podrostu a na prosluněných suchých místech je prakticky nenajdete.
3. Nejvíce klíšťat se objevuje uprostřed léta
Není to pravda. Při vysokých teplotách chybí ve vzduchu vlhkost, proto během horkých měsíců zalézají klíšťata pod zem, kde přežívají přisátá na hlodavcích. Jejich největší výskyt je typický pro období jara (březen až červen) a podzimu až do příchodu prvních mrazů. Možná vás to překvapí, ale klíště začíná být aktivní už při teplotách nad 5 °C!
4. Klíště napadá hlavně lidi se sladkou krví
Další z mnoha mýtů. Klíšťata se orientují podle čichu. Vnímají lidské pachy, tělesné teplo a dokonce i zvýšené množství oxidu uhličitého, který člověk nebo jiní živí tvorové vydechují. Říká se, že když si dáte pivo nebo česnek, změní se složení potu, jehož pach poté klíště odpuzuje, vědecky však tato souvislost potvrzena nebyla. Odpudivý účinek mají pouze repelenty, ale tento efekt je pouze dočasný, takže ani na ně nelze stoprocentně spoléhat.
5. Na světlé oblečení klíšťata nejdou
Barva oblečení zde nehraje důležitou roli. Světlá látka má jen tu výhodu, že na ní klíště snáze zahlédnete a můžete ho rychleji odstranit. Vedle světlé barvy je vhodné volit také hladký materiál, po kterém se klíšťatům hůře šplhá. Na procházku do přírody jsou tedy ideální dlouhé světlé kalhoty, dole zakončené gumou, nebo s nohavicemi zastrčenými do ponožek.
6. Klíště se musí nejdřív udusit
Vzpomínáte si, co udělala vaše maminka nebo babička, když jste k ní jako děti přiběhly s přisátým klíštětem? Vždycky měla po ruce pár kapek oleje, kousek sádla nebo másla, případně mýdlo, kterým klíště udusila. Potom ho vytočila pinzetou, a to buď ve směru, nebo proti směru hodinových ručiček (o správnosti obou variant se často diskutovalo). Nad takovým postupem raději nepřemýšlejte.
Klíště není do kůže zašroubované, ale zakousnuté, jeho kusadla připomínají kombinační kleště. Ani jeho rozdrcení není to pravé. Při rozdrcení klíštěte se dostávají do okolí všechny choroboplodné zárodky, které klíště obsahuje, a hrozí infekce i nepatrnou rankou v kůži.
Jak tedy klíště co nejlépe odstranit? Nejprve ho zakápněte dezinfekcí, pak ho uchopte pinzetou (můžete použít i speciální kleštičky) a viklavými pohyby jej opatrně vytáhněte z kůže. Dejte přitom pozor, abyste ho nepřetrhli. Místo přisátí poté znovu potřete dezinfekcí.
7. Pokud vám v kůži zůstanou kusadla, hrozí infekce
Infekce probíhá již ve chvíli, když klíště začne sát krev a vypouštět sliny do rány. V samotných kusadlech však nákaza není. Takže nepanikařte, jestliže vám po odstranění klíštěte zůstanou v kůži. Tělo si s nimi poradí podobně jako s třískou.
8. Při nákaze je nutné okamžitě začít užívat antibiotika
Vzhledem k tomu, že klíšťová encefalitida je virové onemocnění, antibiotika jsou zde zcela neúčinná. Na viry totiž nezabírají. U této nemoci se léčí pouze její příznaky.
9. Očkování se provádí jen v zimním období
Nechat se očkovat je možné kdykoliv během celého roku (ideálně však v době, kdy aktivita klíšťat není příliš vysoká). Liší se jen intervaly mezi první a druhou dávkou. Ty jsou v zimě podstatně delší, od jednoho do tří měsíců, zatímco v létě se zkracují na pouhé dva týdny.
10. Očkování je všemocné
Očkování je sice velice účinné, ovšem pozor, pouze proti klíšťové encefalitidě, způsobené virem, které klíště přenáší. Ovšem proti lymské borelióze, tedy onemocnění vyvolanému bakteriemi boreliemi, se očkování v České republice zatím neprovádí, ale zřejmě není daleko doba, kdy tomu tak bude.
Zde posílám odpověď na vaši otázku, kterou zodpověděl Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., odborný garant očkovacích center, Avenier, a. s.
"Klinické testování nově vyvíjené vakcíny proti lymské borelióze má podle plánu vstoupit do poslední třetí fáze v příštím roce. Pokud proběhne úspěšně, nová vakcína by měla být k dispozici v horizontu 5-6 let," říká docent Rastislav Maďar, odborný garant očkovacích center.
