Obchody s oblečením z druhé ruky mají v Česku poměrně dlouhou historii a nejpopulárnější byly především v 90. letech, kdy se v nich daly najít značkové věci z dovozu. Ty si dneska lze koupit bez větších problémů kdekoliv, a do second handů proto v současné době lidé míří především pro originální kousky nebo z přesvědčení, že je lepší koupit si recyklované tričko nebo kalhoty, které by jinak skončily jako odpad.
Pro stylové kusy oblečení se v Praze chodí například do holčičího punkového sekáče Crashily. Za ním stojí Lenka Štajnarová se svou kamarádkou Evou. "Byly jsme studentky, chtěly jsme se parádit, ale neměly jsme moc peněz," vypráví energicky v zázemí obchodu v Ječné ulici třicetiletá blondýnka.
Crashily funguje od roku 2014 a vznikalo postupně z lásky k módě. Jeho zakladatelky jezdily pro první oblečení vlakem do secondhandových "hrabáren" v okolí Prahy, ty si odvážely v Ikea taškách a pytlích a poté je prodávaly na bazarovém webu VotočVohoz, ten dnes nahradila platforma Vinted.
"Pak jsme si řekly, ty vole, proč si vlastně nezaložíme svůj sekáč, když sekáče milujeme?!" popisuje jedna z majitelek. Slovo dalo slovo a kreativní duše Lenka s organizačně založenou budoucí právničkou Evou položily základ Crashily.
Provoz obchodu s oblečením z druhé ruky však nebyl od začátku jednoduchý. Obě daly výpověď v práci, aby se prodeji oblečení mohly věnovat naplno, výdělky však nebyly dostatečné a hlavním úskalím byl malý a špatně viditelný prostor na Strossmayerově náměstí. V podnikání jim nakonec pomohly sociální sítě. Dnes mají 36 tisíc fanoušků a prodej přes Facebook, Instagram a e-shop tvoří zásadní část jejich celkového příjmu.
Prostor v Ječné ulici, kde sídlí dnes, si podnikatelky zrekonstruovaly a navrhly samy s pomocí kamarádů. Obchod je vybaven základními bytovými doplňky z Ikey a vychytávkami z různých bleších trhů nebo bazarů. Každý kousek zde ale má svůj příběh.
A osobitý interiér jde ruku v ruce s jedinečnými kousky oblečení. Na své si zde přijdou především milovnice extravagance, vtipných nápisů a punkové módy. Ne nadarmo v šatnách visí plakát britské návrhářky Vivienne Westwoodové anebo asociálního majitele londýnského antikvariátu Bernarda Blacka ze seriálu Black Books, kterého považují za svého guru.
I po pěti letech majitelky Crashily stále hledají zboží na bleších trzích, vetešnictvích ve velkých hrabárnách i ve výprodejích řetězců. Zároveň mají jednoho anglického dodavatele. "Je to moje nemoc. Když jsem u našich, stavím se do sekáče a odnáším si tři tašky hader," vypráví Lenka se smíchem.
Ačkoliv ji práce stále baví, přiznává, že na lásce k oblečení z druhé ruky nikdy nezbohatne. "Vloni jsem byla poprvé na dovolené. Doteďka nemám auto a bydlím v pronájmu. Kdybych si vypočítala, pracuju za deset korun na hodinu, ale baví mě to a hlavně mám přísun hader," dodává.
23 let na Starém Městě
Zatímco Crashily je na trhu se secondhandovým zbožím teprve pět let, Šatna v Konviktské ulici v Praze 1 funguje téměř pětkrát déle. Majitelkou a jedinou zaměstnankyní malého krámku z 90. let je 37letá Jana Hrádková. Živnost převzala v roce 2012 od Američana Larryho McLaroye.
Mezi nejběžnější návštěvníky obchodu v srdci města patří stálí zákazníci, mezi nimiž jsou i páni ve středních letech a slavné osobnosti. Kromě Čechů sem podle Jany zavítají taky cizinci. "V posledních letech si všímám, že k nám chodí víc i mladí cizinci. Asi jsou second handy oblíbené," přemítá za pultem pokrytým nálepkami.
Majitelka Šatny si myslí, že nárůst popularity oděvů z druhé ruky může souviset s tím, že lidi jsou nekvalitním oblečením z řetězců znudění. "Štve mě, že oblečení šijí děti někde v továrně. Lidi si kupují věci, které nemají žádnou hodnotu," říká. Sama si kupuje nové pouze boty a spodní prádlo. "Jinak mám všechno odsud," dodává.
Zboží bere z více míst a vozí ho také z Berlína, kde žije její matka. "Všechno oblečení pečlivě vybírám, přijímám i pěkné věci z komise. Všechno peru a nevystavuju věci ve špatném stavu," říká. "I když jedu na výlet mimo Prahu a je tam sekáč, tak tam vlezu, jestli tam něco není," přiznává s tím, že second handy jsou zkrátka životní styl.
Když móda pomáhá lidem i přírodě
Obchody s věcmi z druhé ruky mohou řešit nejen nadbytečný odpad, ale zprostředkovaně pomáhat přírodě i lidem. Takovým příkladem jsou dobročinné obchody Moment či Thrift Store.
Thrift Store, což je americký výraz pro obchody s použitými věcmi, založila na Vinohradech a v Holešovicích Američanka maďarského původu Barbara. Do Prahy přišla před jedenácti lety, když se sem její manžel přestěhoval za prací v mezinárodní firmě. Barbara před mnoha lety emigrovala z Maďarska na Floridu jako profesionální volejbalistka. Ve Spojených státech dříve připravovala gymnastky na olympijskou kariéru.
Po přestěhování do české metropole se však rozhodla věnovat rodině a komunitě. "Kolem popelnic jsem viděla spoustu nového nábytku a nechápala jsem, proč lidi všechno vyhazují. Chtěla jsem jim ukázat, že se věci dají recyklovat, jako jsem na to byla zvyklá ze Spojených států. V Česku to ale tehdy moc běžné nebylo. Hledala jsem na internetu obchody s použitými věcmi, ale nemohla jsem nic takového najít. A protože jsem jako matka malého dítěte chtěla udělat něco pro komunitu, rozhodla jsem otevřít charitativní obchod," popisuje milá krátkovláska ve střední letech.
S otevřením charitativního obchodu jí před devíti lety pomohla americká ambasáda. "Přijímáme pouze věcné dary, nikoliv peníze," upřesňuje Barbara. Peníze, které zákazníci v Thrift Storech utratí, pak putují na různorodé organizace i potřebným jednotlivcům.
V prodejně v Budečské ulici lze najít všechno možné, od hraček, CD a DVD přes oblečení, knihy až po dětskou sedačku nebo nádobí. Nechybí ani stylový vintage Igráček nebo atlas hub.
Darovat a nakupovat věci do Thrift Storů chodí většinou cizinci, kteří sem přijeli studovat nebo pracovat na omezenou dobu. Jednotlivé kusy jsou k mání za desítky korun i pár stovek. Majitelka také pořádá pravidelné slevové akce. Například každé úterý poskytuje slevu na nákup dětských věcí a každý pátek si mohou nakoupit věci se slevou senioři a studenti. "Můžou si tak třeba dovolit něco, co by si jinak koupit nemohli," popisuje expatka.
Podle ní se přístup lidí k recyklování věcí za posledních jedenáct let v Praze změnil k lepšímu. "Školy také začaly se vzděláváním dětí, častokrát nám volají, že by rádi přišli a zapojili se. Vždycky jsem ráda, když přijdou s nějakým nápadem třeba na módní přehlídku z věcí z našeho obchodu," říká Barbara.
Zužitkovat věci, které už nikdo nechce
Neziskové organizace podporuje také česká secondhandová síť Moment. Tu momentálně zahrnuje devět obchodů, od Ostravy po Prahu. V roce 2012 jej založil Richard Gazda a vznikl podle vzoru charitativní obchodů ve Velké Británii. Lidé tak do obchodů přináší věci, které nepotřebují, zde se prodají a výtěžek pak putuje na veřejně prospěšné projekty nebo neziskové organizace. Mezi nimi jsou Mobilní hospic Ondrášek, organizace Save Elephants nebo Česká koalice pro ochranu biodiverzity (CCBC).
Právě poslední jmenovaná dostává peníze získané prodejem věcí v obchodě za rohem od vinohradského náměstí Míru. Zde se již dva roky prodává oblečení, šperky, ale i svatební šaty nebo knížky. Pražská parta obsluhující ještě obchod na Lužinách čítá deset žen, šéfuje jí Monika Tvrdá.
"Kdyby nám lidi chtěli něco darovat, můžou kdykoliv přijít s taškou do kteréhokoliv obchodu. Přes naše webové stránky se dá objednat i svoz. Ale věci by měly být v takovém stavu, v jakém by si je třeba i rádi koupili nebo někomu z rodiny darovali," vysvětluje Monika.
Stejně jako Crashily také Moment sází na sociální sítě a internetový obchod. "Lidi nám říkají, že si nás našli třeba na Instagramu a že se jim hodně líbíme," říká Monika. "Občas se nám povede, že nás sdílejí nějaké blogerky nebo známé osobnosti - a to je zlatý důl," dodává Tereza Vetlická, která se v Momentu stará právě o sítě a e-shop. "Lidi pak vidí, že se můžou v sekáči obléct krásně a vypadat in," myslí si Tereza.
Ona sama měla second handy ráda odmalička. "Jsem ze čtyř sourozenců, takže jsem byla zvyklá chodit do sekáčů i z ekonomické hlediska. Vždycky mě to bavilo, takže když jedu za babičkou do moravského města, chodím se vždycky dívat do sekáče, co tam mají," vypráví.
V Momentu na Vinohradech se denně otočí desítky lidí. A podle Moniky je některé stále zákaznice na oko proklínají za to, že u nich vždycky utratí spoustu peněz.
Karlínský off-line ráj pro holky
Prodejna Naty Šaty na rohu Šaldové a Sokolovské v Karlíně zvenku nikterak nevyčuhuje. Minout ji by však byla chyba. "Chtěla jsem udělat pro holky něco zvláštního, protože hadříkama už jen tak někoho člověk nepřekvapí. Obchodů je tolik, že už nikdo ani nikam nechce chodit. Říkala jsem si, že musím udělat holčičí ráj, kde bude od všeho trošku," popisuje s rozpřaženýma rukama pohledná blondýnka.
Natali Moravcová dříve pracovala jako manažerka pro společnost prodávající spodní prádlo. Velikosti stejně jako zákaznický servis tak má v malíku.
"Když dámy nemají čas přes den, můžou mi napsat zprávu nebo mi zavolat, nakoupím jim chlebíčky a šampáňo a ony si můžou večer přijít zahrabat a vyzkoušet, co se jim líbí. Dají se u mě slavit i narozeniny, rozlučky se svobodou nebo pořádat módní přehlídky," vyjmenovává Natali, která obchod otevřela před třemi lety.
Na své si u ní v obchodě přijdou všichni - od milovnic jednoduchého stylu přes módní guru, dominy až po tanečnice nebo transvestity. V nabídce nechybí ani speciální kostýmy. "Když jsem obchod otevřela, lidi se do něj báli chodit. Musela jsem stát venku a zvát je dál s tím, že je to normální obchod," směje se Natali. "Musela jsem divoké věci trochu zmírnit, ale jak vidíte, zůstávám stále věrná svému stylu. Nemám ráda nudné věci," stojí si za svým.
V Naty Šaty se dají koupit věci za stovku i tisíce korun, dle typu kusu, materiálu a případně značky. Karlínská lokace ji donutila postupně zdražit a vyměnit zboží za prémiovější kousky a secondhandové věci už tak tvoří pouze pětinu nabídky.
Její doménou jsou zajímavé šaty. "To je můj zamilovaný kousek," ukazuje nadšeně dlouhé šedé šaty od ukrajinské návrhářky. "Většinou je zkouší transvestiti, protože se jich kromě nich všichni bojí," dodává se smíchem.
Přátelská majitelka, která učaruje svým živoucím přístupem, je zastánkyní toho, aby se ženy v oblékání odvázaly. "A nechodily pořád jak můry v černé," říká. "Chci ukázat všem ženám, že každá může být nádherná. České ženy jsou tak nádherné, je mi líto, že se pořád bojí být výrazné, je to škoda," myslí si 49letá Natali.
Stejně jako mnoho dalších obchodů, také Naty Šaty mají svůj profil na Facebooku a Instagramu, se správou pomáhá majitelce její dospělá dcera. Více než na internet se však stále spoléhá na osobní kontakt. "Jsem stará škola, dávám hodně na osobní kontakt. Když přijde holka a řekne mi, že šaty jí přinášejí štěstí, je to pro mě tisíckrát lepší odměna," říká.
