Rozhovor – Počet dětí, které mají už ve velmi nízkém věku zkušenost s alkoholem, v Česku stoupá. Zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) potvrdila, že od roku 2002 u nás vzrostl počet patnáctiletých, kteří již ochutnali alkohol, ze 70 procent na 94 procent.
Podle psychiatra Karla Nešpora za to může především nízké zdanění alkoholu a laxní přístup společnosti.
Primář kliniky mužských závislostí v pražských Bohnicích rovněž varuje před dopady tohoto trendu. "Pro budoucnost národa je důležité, jestli budou další generace vzdělané, inteligentní a konkurenceschopné. Mozek dospívajících je ve vztahu k alkoholu mnohem zranitelnější než v pozdějších letech," vysvětluje.
Aktuálně.cz: Poslední výzkumy potvrzují, že české děti mají k alkoholu velmi blízko. V 15 letech pije alkohol pravidelně 33 procent dívek a téměř polovina chlapců. Bylo to tak vždycky?
Karel Nešpor: V předválečném Česku byla spotřeba alkoholu na jednoho obyvatele přibližně třetinová. Po válce nastal pozvolný vzestup. Koncem 80. let spotřeba poněkud poklesla. To vystřídal strmý vzestup v 90. letech. V současnosti se drží spotřeba alkoholu na vysoké úrovni kolem deseti litrů stoprocentního lihu na osobu. Problémy s alkoholem u dětí do značné míry kopírují vývoj spotřeby alkoholu.
A.cz: Česko je na tom hůř i v porovnání s ostatními evropskými státy. Čím si vysvětlujete, že české děti mají tak blízko k alkoholu?
Může za to neschopnost nebo neochota politiků zvýšit zdanění alkoholu a tvrdě trestat prodej alkoholu nezletilým. Rodiče bych považoval často spíše za oběti. Umravňovat opíjející se výrostky není právě snadná záležitost.
A.cz: Proč si tedy české děti a dospělí tak výrazně oblíbili alkohol?
Důvody jsou zřejmé, a to nízké zdanění alkoholu, slabé a špatně prosazované zákony na ochranu dětí před alkoholem a masivní reklama. Podobně jako kulomet ani alkohol není běžná komodita. To si politici vyznávající všemocný trh neuvědomili.
A.cz: Mají děti, které se s alkoholem pravidelně setkávají ve velmi mladém věku, posléze blíž k závislosti na tvrdých drogách?
Ano mají. Alkohol a drogy jsou snadno zaměnitelné a často dochází k jejich souběžnému zneužívání. To nepřekvapuje, uvážíme-li, že alkohol působí v mozku na stejné receptory jako opiáty nebo pervitin.
A.cz. Máte pocit, že tato problematika je naší společností přehlížena?
Ano, to je pravda.
A.cz: Je správné, když rodiče dovolí svým dětem ochutnat alkohol?
Zahraniční výzkum prokázal, že je to velká chyba. Děti, kterým rodiče doma alkohol zakazovali, ho pily méně, i když byly mimo domov.
A.cz: Jakými zásadami by se měl řídit rodič, aby se z dítěte nestal alkoholik?
Úspěšný rodič by měl být například laskavý, tedy trávit s potomkem dostatek času, trpělivě a s pochopením mu naslouchat a jít mu dobrým příkladem. Dále by měl svým dětem klást rozumná omezení (například nedovolit jim hrát počítačové hry nebo sledovat televizi dlouho do noci nebo na úkor povinností). Rodiče by rovněž svoje problémy měli řešit sami mezi sebou a nezatahovat do nich svoje děti. A v neposlední řadě jim najít střízlivé zájmy mimo domov. K dobrým zájmům nepatří vrcholový sport, zejména ne fotbal. Ten rizika zvyšuje (úrazy, stres, dopink, častý hazard i alkohol).
A.cz: Lze v souvislosti s dětmi pijícími alkohol opravdu hovořit o tíživém společenském problému, nebo jde jen o mediální bublinu?
Pro budoucnost národa je důležité, jestli budou další generace vzdělané, inteligentní a konkurenceschopné. Mozek dospívajících je ve vztahu k alkoholu mnohem zranitelnější než v pozdějších letech. Pití alkoholu, zejména nárazové pití vysokých dávek, představuje velké riziko pro mozek dospívajících, jejich vzdělání a uplatnění. S kolegou Csémym jsme odhadli počet takto znevýhodněných dospívajících v Česku na 50 tisíc osob.
