Praha - Letošní zima lyžařům zatím moc nepřála, například ta šumavská je nejchudší na sníh za posledních 35 let.
Díky ranním mrazům z minulého týdne si provozovatelé skiareálů vyrobili dostatek technického sněhu a navzdory nadprůměrným teplotám nabízejí solidní podmínky pro lyžování.
Nejvyšší sněhová pokrývka ležela v polovině února na hřebenech Krkonoš, kde bylo podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) naměřeno 40 až 70 cm. Na hřebenech Šumavy byla celková výška sněhu 10 až 40 cm, v Jizerských horách v nejvyšších partiích až 30 cm, v Jeseníkách na hřebenech kolem 45 cm, v Krušných horách 5 až 25 cm, v Beskydech a Orlických horách v nejvyšších partiích maximálně 10 cm sněhu.
Skiareály se dočkaly návalů
V Krkonoších jsou v provozu všechny hlavní sjezdovky v areálech Svatý Petr, Medvědín, Mísečky a Labská, SkiResort Černá hora - Pec či třetina areálů v Rokytnici nad Jizerou. Všechny krkonošské otevřené sjezdovky hlásí za uplynulý víkend tisíce lyžařů.
Areály v Jizerských horách byly také na poměry letošní zimy plné. S návštěvností jsou spokojení i na Tanvaldském Špičáku a Severáku. Přes 3500 návštěvníků dorazilo o víkendu na Ještěd. Návštěvnosti v Jizerských horách i Krkonoších pomáhají jarní prázdniny, které začaly v Praze.
Areály v Jeseníkách dohánějí ztráty za letošní zimní sezonu. Spokojeni s návštěvností jsou především v Koutech či v Branné na Šumpersku.
Brněnské jarní prázdniny pomohly také skiareálům ve zlínském kraji, někteří tamní provozovatelé označili uplynulý víkend za jeden z nejlepších v dosavadní zimní sezoně. Nadprůměrnou návštěvnost zaznamenala i lyžařská střediska v Beskydech.
Tisíce lidí zamířily o víkendu i na Šumavu. Největší návštěvnosti se těšil Skiareál Lipno, kam přijely čtyři tisícovky lyžařů. Na Zadově bylo asi 800 návštěvníků denně.
Návštěvnost krušnohorského Klínovce v sobotu poznamenal déšť, v neděli už přijelo lidí dostatek. Kolem 1500 lidí navštívilo areál v Klínech na Mostecku. Na kopcích leží 20 až 60 centimetrů technického sněhu.
Na Vysočině se o víkendu lyžovalo v 11 areálech, na tamní sjezdovky vyrazilo několik set lidí. Nejvíce sjezdovek je otevřeno ve Žďárských vrších. V nižších polohách už sníh zmizel, lyžování bylo přerušeno třeba na Kadlečáku a ve Vysoké na Havlíčkobrodsku a v Brtnici na Jihlavsku.
Středočeské lyžařské areály měly o víkendu spíše nižší návštěvnost, zřejmě kvůli teplému počasí. Lyžovalo se v Chotouni u Prahy, na Monínci u Sedlce-Prčice na Příbramsku a na Šibeničním vrchu u Mnichovic nedaleko Prahy.
Období od 17. 2. do 16. 3. ve statistikách
Statistické informace (1981-2010)
Průměrná teplota v ČR v tomto období: 1,6 °C
Interval průměrných teplot: 0,5 až 2,8 °C
Nejnižší průměrná teplota: -4,3 °C (1987)
Nejvyšší průměrná teplota: 5,8 °C (1990)
Průměrný úhrn srážek v ČR v tomto období: 38 mm
Interval průměrných srážek: 31 až 41 mm
Nejnižší úhrn srážek: 3 mm (1991)
Nejvyšší úhrn srážek:84 mm (2000)
Zdroj: ČHMÚ
Namlsaly nás sněhově bohaté zimy
V posledních deseti letech se vyskytlo několik zim, při kterých si Češi nemohli na nedostatek sněhu stěžovat. V roce 2005, 2006 a 2010 byla na některých meteorologických stanicích naměřena vůbec nejvyšší sněhová pokrývka za uplynulé roky.
Polovina února znamenala v roce 2012 sněhovou kalamitu. Na Lysé hoře v Beskydech či na Luční boudě v Krkonoších nasněžilo přes 40 cm nového sněhu za den, na většině území českých hor ležel metr až metr a půl sněhu, na Labské boudě v Krkonoších dokonce kolem 220 centimetrů.
Co vyčteme z pranostik? Teplý únor, studený březen
Spolehneme-li se na přírodní moudrost našich předků, pranostiky naznačují, že teplo a déšť v únoru by mohly značit ledový a zasněžený březen.
"Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky," praví jedna z pranostik. Potvrzují to i další. "Když skřivánek v únoru zpívá, velká zima potom bývá. Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí. Když tě v únoru zašimrá komár za ušima, poběhneš jistě v březnu ke kamnům s ušima."
