Hra na kanibala, která přerostla v obsesi

Strýc mladého Isseie nechtěně zasadil sémě budoucí tragédie prostřednictvím "nevinné" rodinné hry. Předstíral hladového kanibala, honil děti po domě, svazoval je a házel do velkého hrnce, jako by je chtěl uvařit. Pro většinu dětí to byla jen hra - pro Sagawu se stala životní obsesí.

Během puberty se k těmto fantaziím přidaly sexuální choutky. Věděl, že je jiný, cítil se jako "opička" a trpěl komplexem ze své výšky pouhých 145 centimetrů. Ve svých rozhovorech později přiznal, že už v mládí provozoval bestialitu se svým psem a fantazíroval o konzumaci žen. Jeho ideálem krásy se staly vysoké, světlovlasé Evropanky - typ ženy, kterou nikdy nemohl mít, ale o které snil, že ji jednoho dne bude konzumovat.