Fronta na Everest? Masakr, snad to utnou, přeje si horolezec

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
30. 3. 2014 14:00
Rozhovor s českým horolezcem Liborem Uherem o šílenství pod nejvyšší horou světa.
Libor Uher ve stěně K2.
Libor Uher ve stěně K2. | Foto: Archiv Libora Uhera

Káthmándú - Nepálská vláda hodlá omezit počet horolezců u vrcholku nejvyšší hory světa Mount Everest (8850 metrů), který bývá za krátkých okamžiků dobrého počasí doslova ucpaný množstvím horolezců. Nová opatření mají podle tamních úřadů platit už na jaře.

Libor Uher

Libor Uher

Libor Uher je aktivní sportovec, český horolezec specializující se na extrémní vytrvalostní sporty. Narodil se 27. ledna 1971 ve Frýdku-Místku. Je ženatý, s manželkou Kateřinou má tři děti. Na vrcholy zásadně leze bez použití umělého kyslíku a bez podpory výškových nosičů:

  • 2005 - Expedice K2 Česenův pilíř, dosažená výška 7400 m
  • 2007 - Expedice K2 Česenův pilíř, SUMMIT K2 8611 m
  • 2009 - K&K PNEU Annapurna - Mt. Everest, dosažené výšky: Annapurna 6000 m, Mt. Everest 8350 m
  • 2010 - Expedice Double Gasherbrum: Summit G2 8034 m, Summit G1 8068 m

Extrémní sporty:

  • 2006 - mistr ČR v Adventure Race (AR)
  • 2008 - 3. místo v Bergson Winter Challenge
  • 2009 - 10. místo  na MS XPD Portugal, 4. místo ME AR Švédsko
  • 2010 - 4. místo na ME AR Švédsko
  • 2011 - 4. místo v AR Slovenia

Zdroj: www.liboruher.cz

Opatření, která nepálská vláda podle agentury AP zavádí ve spolupráci s pořadateli expedic, přišla po letech kritiky, že Nepál nedělá dost pro to, aby se vypořádal s rostoucím počtem horolezců na Mount Everest. Na poplatcích od expedic horolezců přitom místní úřady získávají miliony dolarů.

"Co se děje hlavně z té jižní strany, to je prostě masakr. Šest set lidí čeká ve frontě, až nějaký v uvozovkách horolezec přeleze skalní práh nebo udělá nějaký krok," popisuje elitní český horolezec Libor Uher.

Zdolal i nejtěžší horu světa K2, Mount Everest mu však chybí. Když se ho v roce 2009 pokoušeli s Petrem Maškem bez kyslíku a Šerpů zdolat, kdosi jim v 6600 metrech ukradl horolezeckou výzbroj a v 7700 metrech jim někdo vybydlel stan.

Horu si tak na své konto připisují tisíce amatérů, zatímco mnohým světovým horolezcům chybí. 8850 metrů vysoký vrchol je totiž bez kyslíku a jen za pomocí vlastních sil opravdu složitý.

Aktuálně.cz: Co říkáte tomu, že nepálská vláda hodlá omezit počet horolezců u vrcholu Mount Everest, který bývá za krátkých okamžiků dobrého počasí doslova ucpaný?

Libor Uher: Oni vědí, že ten stav je neúnosný. Co se tam děje z jihu, to je prostě masakr. Šest set lidí čeká ve frontě, až nějaký v uvozovkách horolezec přeleze nějaký skalní práh nebo udělá nějaký krok… Tak snad udělají konečně přítrž té největší komerci, ale uvidíme, jak to pomůže.

A.cz: Nepálské ministerstvo turistiky rovněž uvedlo, že umístí blízko vrcholku oddělená lana pro stoupající a sestupující horolezce. Co říkáte tomuto opatření?

Zřejmě se to zrychlí a nebudou se tam dělat takové ty nekonečné špunty, kdy člověk musel dlouho čekat, až se pohne celý ten vlak před vámi.

A.cz: Vy sám máte s přelidněným Everestem velmi negativní zkušenosti.  Při expedici v roce 2009 jste přišli o vrchol bez kyslíku poté, co jste v 6600 metrech zjistili, že vám kdosi ukradl ze stěny horolezeckou výbavu.  Jak se to tenkrát stalo?

Měli jsme to složeno pod stěnou. Ukradl to zřejmě někdo z výškových nosičů, kterému se tyhle věci hodí. Přišli jsme o mačky, sedáky, karabiny, jumary a cepín, neměli jsme s čím lézt.

A.cz: K dovršení všeho jste v C3, v 7700 metrech našli vybydlený stan, vypálený plyn, namrzlé spacáky a nepořádek po nezvaných hostech. Stalo se vám někdy něco podobného na nějaké jiné osmitisícovce, kterou neleze širší veřejnost?

Tak tohle se nám opravdu nikde jinde nestalo. Byl jsem na šesti osmitisícovkách a na spoustě dalších hor, ale tohle se nikdy nestalo. Kolem Mount Everestu je spousta lidí, kteří tam prostě tak řečeno nemají co dělat, takže tam panují úplně jiné podmínky než mezi skutečnými horolezci.

A.cz: Lze mít vůbec na Mount Everestu klid na klasické horolezectví bez kyslíku, bez Šerpů ve stěně, s klasickým postupným zvykáním si na výškové metry?

Základní tábor pod Mount Everestem bývá v sezóně poset stany.
Základní tábor pod Mount Everestem bývá v sezóně poset stany. | Foto: Thinkstock

Šance tam nějaká je, ale určitě ne těma dvěma klasickými cestami ze severu a z jihu. Jediná šance je jít dvěma jinými cestami ze severu. "Normálka" ze severu je hodně frekventovaná, i když ne tolik jako z jihu, tak je to naprosté šílenství.

A.cz: Zdoláním Mount Everestu se mohou pochlubit tisíce lidí, mnoha skutečně dobrým horolezcům ale chybí, neboť odmítají, jak vy říkáte "výplaz s maskou na gzichtě". Není to trochu paradoxní a nedevalvuje to tu horu?

Obecně to degraduje ten sport. Protože existuje mnoho různých komerčních výstupů, nejen na Mount Everest. Lidé mají pak zapsané všelijaké vrcholy a už se nerozlišuje, zda to bylo s kyslíkem, nebo bez, se Šerpou, nebo tzv. "čistě". Úplně se to slije do kupy, zda to byl opravdový výkon, či kyslíková náhražka, která vám sníží kopec o 1,5 až 2 kilometry…

A.cz: Láká Everest širší veřejnost hlavně proto, aby se mohli pochlubit, že stanuli na nejvyšší hoře světa, nebo i proto, že je to v té nejpreferovanější trase v podstatě "choďák"?

Lidé chtějí mít v deníčku taková ta nej. Jsou i mnohem zajímavější a těžší hory, ale není to tak slavné říkat, že mám tuto horu, není to taková "trofej" jako Mount Everest.

A.cz: Jak vlastně vypadá základní tábor pod Everestem a jeho okolí, když na něj míří tolik lidí?

Já jsem z jihu nikdy nešel. Šel jsem jen ze severu, z Číny. Tam je mnohem méně expedic a mnohem méně lezců než z jihu. Když jde ze severu sto lidí, tak jde z jihu šest set. Ale i na severu to působilo dost přelidněně.

A.cz: Láká vás ještě Everest? Nebo se vám už znechutil? Vadilo by vám, kdybyste na nejvyšší hoře světa nikdy nestanul?

Už mě ten Everest moc neláká. Zažil jsem tam tehdy krušné chvilky a nerad bych je opakoval. Mám před tou horou respekt. Lézt to čistě, bez kyslíku a bez šerpů, je opravdu velmi složité, přece jen ta hora má na výšku bezmála devět kilometrů. Je veliké riziko, že se člověk nevrátí zpátky, a já už bych to nechtěl podstupovat.

 

Právě se děje

Další zprávy