Světovou fotografkou roku je Juliette Pavyová. Vypráví o noční můře inuitských žen

Světovou fotografkou roku je Juliette Pavyová. Vypráví o noční můře inuitských žen
Vítězem v kategorii Portfolio je Argentinec Jorge Mónaco se souborem Portréty a krajiny. Na snímku je kazašský muž v tradičním kroji. Professional. Ukázka ze série snímků.
Vítězkou v kategroii Kreativní fotografie je Sujata Setiaová z Velké Británie se souborem nazvaným Tisíc řezů. Pojmenování fotografické série portrétů a příběhů je odvozeno od starobylého asijského způsobu mučení lingchi (známého jako "smrt tisícem řezů") a představuje fotografickou studii vzorců domácího násilí v jihoasijské komunitě. Ukázka ze série snímků.
Vítězem v kategorii Sport je Francouz Thomas Meurot s fotografickou sérií Kald Sòl (Studené slunce). Dokument vypráví o surfařské expedici na Island. Ukázka ze série snímků.
Vítězem v kategorii Krajina se stal Eddo Hartmann z Nizozemska. V seriálu snímků nazvaném Obětovaná zóna zkoumá odlehlou oblast Kazachstánu známou jako "Polygon", kde se kdysi nacházela hlavní jaderná testovací zařízení Sovětského svazu. V letech 1949-1989 zde proběhlo více než 450 jaderných testů. Místo je silně kontaminované. Ukázka ze série snímků. Zobrazit 30 fotografií
Foto: Juliette Pavy, Sony World Photography Awards 2024
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
19. 4. 2024 11:02
Dokument o inuitských ženách, které proti své vůli přišly o možnost mít děti, přinesl francouzské fotografce Juliette Pavyové absolutní vítězství v jedné z největších a nejprestižnějších fotosoutěží světa. Porota Světových fotografických cen jí v Londýně udělila titul "fotograf roku". Ve fotogalerii přinášíme také snímky dalších finalistů soutěže, kteří o prestižní cenu bojovali.

Pavyová se o absolutní vítězství utkala s dalšími devíti profesionálními fotografy, kteří zvítězili v jednotlivých kategoriích soutěže Sony World Photography Awards. Její dokumentární snímky zkoumají závažné a trvalé důsledky nedobrovolných lékařských zákroků u inuitských žen v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století. Školačkám, které vůbec netušily, o co jde, lékaři během prohlídek zaváděli nitroděložní tělíska, bránící početí. Některým z dívek bylo sotva dvanáct let. 

Účelem zákroků bylo údajně omezit prudký růst populace původních obyvatel v Grónsku. Jejich počet tehdy rychle rostl díky lepším životním podmínkám a lepší zdravotní péči. Od roku 2022 se celá záležitost řeší u dánských soudů, protože 143 inuitských žen podalo žalobu, ve které žádají nalezení viníků a kompenzaci za porušení svých lidských práv. Je to ovšem jen malá část poškozených, protože nucené zavedení nitroděložního tělíska musely podstoupit více než čtyři tisíce grónských žen (podle agentury AP to byla polovina všech inuitských žen v plodném věku).

Dívky netušily, o co jde, o souhlas rodičů nikdo nežádal

Lékaři tehdy nežádali o souhlas rodičů, přestože šlo většinou o nezletilé dívky. "Vůbec jsem nevěděla, o co jde, nikdo mi nic nevysvětlil ani se neptal na souhlas," řekla britské BBC jedna z poškozených Naja Lyberthová. "Bylo mi tehdy třináct, bála jsem se. Nedokázala jsem to říct nikomu, ani rodičům. Byla jsem tehdy ještě panna."

Zážitek byl pro ni velice traumatizující. "Vzpomínám si na lékaře v bílých pláštích a možná i na zdravotní sestru. Viděla jsem kovové věci (třmeny), ve kterých jste měli roztáhnout nohy. Bylo to velmi děsivé. Vybavení, které lékaři používali, bylo pro mé dětské tělo tak velké - bylo to, jako bych v sobě měla nože," konstatovala Lyberthová, která jako první začala o svém traumatu mluvit a její post na Facebooku strhnul lavinu, která vedla až k podání hromadné žaloby.

Fotografka s empatií vypráví o obětech

Projekt Juliette Pavyové se zaměřil na oběti, které zákrok podstoupily, a sleduje důsledky, které jim to přineslo. Mnohé z nich přišly kvůli zdravotním komplikacím o možnost mít děti. Věnuje se také vyšetřování tohoto skandálu. Do popředí přitom staví pohled obětí. Série využívá různé fotografické formáty; od statických záběrů města Nuuk přes rentgenové snímky a archivní fotografie mladých žen, kterých se zákrok týkal, až po aktuální portréty obětí a lékařů, kteří implantace nitroděložních tělísek na příkaz úřadů prováděli.

"Jsem opravdu poctěna, že jsem byla jmenována fotografkou roku," konstatovala Pavyová. "Doufám, že díky mé ceně zazní hlas žen, které byly téměř půl století umlčovány, a všech ostatních, které neustále po celém světě bojují za svá práva. Vyprávěním tohoto příběhu chci zvýšit povědomí o násilí páchaném na inuitských ženách a o sociálních a psychologických důsledcích této kampaně," dodala. 

Předsedkyně poroty soutěže Sony World Photography Awards Monica Allendeová ocenila empatický přístup fotografky k tématu. "Zachytila své objekty důstojným a zároveň hluboce intimním způsobem. Projevila také odhodlání odhalovat drsnou realitu, které čelí marginalizované komunity, a přesvědčivý vypravěčský přístup," konstatovala.

Po vyhlášení výsledků začíná v Londýně výstava vítězných snímků

Výsledky prestižních Světových fotografických cen (Sony World Photography Awards) byly vyhlášeny ve čtvrtek 18. dubna na slavnostním galavečeru v Londýně. V rámci jejich 17. ročníku padl nový rekord: letos rukama porotců prošlo neuvěřitelných 395 tisíc přihlášených snímků od fotografů z 220 zemí a regionů. Nejvyšší v historii byla také účast v nejvýznamnější části soutěže označované jako Professional. 

Fotografové, kteří své série snímků přihlásili do soutěže Professional, mohli bojovat v deseti kategoriích: architektura, dokument, divoká příroda, krajina, kreativní fotografie, portrét, portfolio, sport, zátiší a životní prostředí. Z vítězů těchto kategorií pak porota vybrala absolutní vítězku Juliette Pavyovou. 

Hned po vyhlášení výsledků začala v Londýně také výstava oceněných fotografií v tamní galerii Somerset House. Potrvá do 6. května a poté bude putovat po dalších městech světa.

 

Právě se děje

Další zprávy